Syn známého fotbalisty Petra Gabriela, který s pražskou Spartou vybojoval čtyři mistrovské tituly, by se rád usadil v základní sestavě východočeského celku a konečně pořádně nakoukl do první ligy. „V Hradci se zatím cítím výborně. Doufám, že tady vydržím dlouho,“ říká v rozhovoru Gabriel.
Bavil jste se o přestupu do Hradce s tátou?
S tátou jsem se o tom bavil. Ale bylo to dost rychlé. Pro nás doma je cílem vždycky hrát. Táta nikdy neuznával cestu toho, že budete v dobrém klubu pouze sedět, jak on říká, na laminátu. On si to také prožil. Do Sparty měl postupnou cestu. Byl v Žižkově, poté se posunul výš, zranění ho zase vrátilo. Fotbalová kariéra je o těch vzestupech a pádech. Rozhodně angažmá v Hradci nevnímám jako krok zpět. Jsem mladý, proto si myslím, že tohle může být ten pravý start, abych se jednou dostal hodně vysoko.
Sportovní ředitel Jiří Sabou vás prý měl v hledáčku delší dobu. Věděl jste o tom?
Ano. Je pravda, že jsme už spolu mluvili rok a půl zpět, nějak přes zimu, když ještě Hradec hrál druhou ligu. Tehdy mě Sparta nepustila, takže žádné větší jednání ani neproběhlo. Ke konkrétním věcem jsme se nedostali.

Jaké máte první pocity z působení v Hradci?
Určitě pozitivní. Zabydlel jsem se tu hodně rychle. Sehnal jsem si svoje bydlení a už se můžu soustředit pouze na fotbal. Teď už to je jenom o tréninkové morálce a o tom, abych plnil, co po nás chce trenér. Celkově tedy všechno zatím klape.
Proč jste zvolil bydlení v Hradci? Cesta z Prahy tak hrozná není…
Je pravda, že to není úplná tragédie, ale přece jenom víme, jak náročná je příprava a jak je potřeba se věnovat regeneraci. Myslím si, že jsem toho měl dost v sezoně, takže bych si pak nerad vyčítal to, že sedím dvě hodiny v autě, když jsem se zatím mohl natáhnout na gauč nebo se protáhnout.
Znal jste někoho v hradecké kabině?
Osobně nikoho, to je pravda. Jenom Filipa Firbachera, protože jsme podobný ročník. Já věřím, že mě kluci nějakým příjemným způsobem vezmou. Se vším se snažím pomáhat. Teď je to jenom o tom, abych klukům ukázal nějaký respekt, což je rozhodně pracovitost. Člověk si získá nejvíce uznání od spoluhráčů na hřišti, když pořádně maká.

Sice se možný přesun do Hradce v minulosti řešil, ale teď jste to prý nečekal?
Bylo to docela rychlé, protože ke konci druhé ligy v béčku Sparty jsem si myslel, že tam budu pokračovat. Jenže pak se inicioval zmíněný přestup Jana Mejdraz Hradce do Sparty a já jsem věděl, že zájem v áčku Sparty o mě úplně není. Bylo jasné, že bych neměl herní vytížení, proto jsme se dohodli na tom, že uděláme přestup a Hradec mi přišel jako nejlepší varianta.
Vedení Sparty vám řeklo, že s vámi nepočítá? Proběhla nějaká komunikace?
Bylo to řečené ze strany pana Rosického, že by bylo dobré, abych se posunul výš. Druhá liga už je málo, takže od něj přišla pobídka, abych si hledal klub. Nějaké jiné nabídky než od Hradce jsem měl, ale tím, že se to spojilo s Mejdrem, tak už úplně na výběr nebylo. Myslím, že to oběma klubům muselo vyhovovat. Proti přesunu jsem rozhodně nic neměl. Jediný požadavek byl, že jsem chtěl, aby to byl přestup. Na hostování mám svůj názor a není to podle mě dobrá varianta.
Je tam nějaká možnost přednostního odkupu?
Ano, nevím přesně jak to popsat, ale každý rok je tam nějaká možnost, kdy si mě Sparta může zase odkoupit. Ale i kdyby to tam nebylo, tak prostě když ten hráč má výkonnost a převyšuje ostatní, tak si myslím, že do těch týmů jako jsou Sparta, Slavie, Plzeň se jednou dostane. Nevnímám to, že by to bylo podstatné pro mou kariéru.

Jak Hradec berete?
Rozhodně pro mě byl obrovským překvapením, ale to asi úplně pro všechny. Přijde mi, že hrají jednodušší fotbal, nesnaží se úplně vzadu kombinovat s gólmanem, jak to dělá Sparta. V minulé sezoně hráli efektivně a hlavně sbírali body. Proto skončili tak vysoko.
Mluvil jste už s trenérem Koubkem o vaší roli v týmu?
S panem Koubkem jsem mluvil při prvním tréninku, co jsem se vrátil po reprezentační pauze. Uvítal mě v týmu, řekl mi, co očekává. Jsme zrovna ve fázi přípravy, kdy se jedou dvoufázové tréninky, které jsou hodně náročné. Proto si myslím, že je ještě čas na taktiku a požadavky přímo na mě. Přijde to někdy později.
Vy jste v první lize zatím odehrál 6 minut a zrovna proti Hradci…
Máte pravdu. Je to spíše náhoda, že to bylo proti Hradci, ale prostor, i když byl minimální, jsem dostal. Škoda, že nebyl větší, proto jsem však teď tady. Chci ukázat, že mám co nabídnout.

Ještě v dresu Sparty jste odehrál 10 minut proti Monaku v předkole Ligy mistrů. Je vaší motivací se jednou do letenského klubu vrátit?
Já jsem hodně ambiciozní, ale věci se snažím vidět realisticky a úplně si nemalovat něco víc. V tuhle chvíli je pro mě hrozně důležité, když jsem hráčem Hradce, aby tady se mnou byli všichni spokojeni. To je můj hlavní cíl. Jestli na to někdy v budoucnu budu mít, tak si myslím, že to přijde samo. Když ne, tak budu hodně zklamaný, bude to ta horší varianta.
O vás se říká, že máte rád přírodu. Byl jste se už někde v Hradci podívat nebo se teprve někam chystáte?
Chystám se do Hornbachu pro kytky, to je pravda (směje se). Nic v bytě nemám, takže to vypadá na nějakou palmu. Jinak jsem maximálně spokojený. Já nejsem žádný velkoměšťák. Praha je krásné město, ale nikdy mi moc nevoněla. Už ani autem tady nejezdím. Snažím se všude dostat na kole. Je tu hodně přírody, všude samá řeka či strom. Prostě se tu cítím dobře.
Je pro vás s bráchou motivace překonat tátu?
Určitě je to motivace, ale zároveň i tlak. Máme ho jako vzor. On hrál největší turnaje, působil v Německu. Teď vidím, jak se mu daří v podnikatelské dráze. Říkám si, jak jednou bude on spokojený s námi. Ale je to jenom o nás.