Bývalý hráč Drnovic, Plzně či Sparty vstoupil do historie české nejvyšší soutěže, když nastoupil ke svému 465. ligovému zápasu, čímž překonal současného reprezentačního kouče Jaroslava Šilhavého a stanovil nový rekord v počtu odehraných ligových utkání.
„Jsem hlavně rád, že jsme vyhráli, což bylo důležité. Z tohoto pohledu utkání hodnotím kladně. Trošku jsme se trápili, ale máme důležité tři body,“ radoval se bývalý reprezentant.
Petržela byl v neděli v jednom kole.
Svědík o Petrželovi? Co Milan přišel, mančaft jenom stoupá
„I když Milan na začátku zápasu pokazí nějaké věci, vždycky věřím, že se zvedne a mužstvu pomůže, což prokázal i proti Pardubicím. Zase byl platný. Byla na něj spousta faulů, často vyvážel balon dopředu. U něj je dobré, že má sebedůvěru. A i když párkrát něco zkazí, stejně se nebojí vzít zodpovědnost na sebe. Pokaždé se zvedne a něco udělá. Má na to zkušenosti i kvalitu. Zkazí to třeba potřetí nebo počtvrté, ale ale já od něj čekám, že když to zkazí, musí po ztrátě míče okamžitě přepnout a snažit se získat míč zpátky. Myslím, že může dosáhnout i na pětistovku. Určitě je toho schopný. Je jenom otázka, jak to zvládne v tak náročném programu. Spíš mu svědčí týdenní mikrocyklus než protáčení zápasů po třech dnech.
Je to rychlostní typ, starší hráč. Může přijít nějaká únava, ale já pevně věřím, že on to dokáže. Hrozně bych mu to přál. Je to důležitý kluk do kabiny, pro celý klub. Co přišel, mančaft jenom stoupá.“
Trenér fotbalistů Slovácka Martin Svědík
Nestačil přijímat gratulace, odepisovat známým a kamarádům bude ještě hodně dlouho. Krátký ceremoniál na hrací ploše si moc neužil, hlavou už byl v zápase.
„Soustředil jsem se na utkání, ale po něm se to uvolnilo. Ještě kluci mi v šatně předali dárek, zazpívali, popřáli. Začnu si to pořádně užívat až teď, když se podívám do telefonu,“ usmíval se.
Zřejmě tam bude zpráva i od reprezentačního kouče Šilhavého. Právě jeho totiž rodák z obce Hoštice – Heroltice překonal, sesadil z trůnu. „Před zápasem se mi neozval,“ přiznal.
Petržela si bude nedělní duel pamatovat navždy.
Nyní ale žádnou nostalgii necítí. „Zatím se za kariérou neohlížím, stále se dívám dopředu. Do minulosti se budu vracet až po konci kariéry,“ má jasno.

Končit ale rozhodně nemíní. Ve Slovácku má ještě rok smlouvu, pokračovat zřejmě bude i po letošní sezoně.
Velkou motivací je pět set startů v lize, právě k této mimořádné metě se nyní zkušený křídelník upíná.
„Bude záležet hlavně na tom, jak mi bude sloužit zdraví,“ ví dobře.
„Každý zápas je pro mě těžší a těžší. Věk už na sobě poznávám. Uvidíme, jak to půjde dál, ale pětistovka by byla hezká,“ ví dobře.
Běžný týdenní mikrocyklus mu ale sedí víc než náročné anglické týdny se třemi duely a cestováním. „Do určité míry se to dá zvládnout, ale jak jdou zápasy rychle po sobě, únava se nabaluje. Skoro ve čtyřiceti letech je to něco jiného, než když je vám dvacet nebo pětadvacet,“ říká.
I proto uvítal, když nemusel v týdnu s týmem do Bělehradu a zůstal raději doma u televize.
Hlavní byly tři body
I když dávno patří nejen mezi legendy Slovácka, soupeři jej vůbec nešetří. I v neděli jej několikrát fauloval záložník Tischler, jenž v minulosti působil v Uherském Hradišti.
„Souboje k fotbalu patří, je to normální. Prostě v zápalu boje jde úcta stranou. Tischler asi měl za úkol přerušovat akce a zřejmě to plnil dobře,“ nevyčítá nic bývalému spoluhráči.

Pardubice se jinak k ligové hvězdě chovaly slušně. Před utkáním mu dokonce rovněž předaly drobný dárek. „Musím říct, že mě to mile zaskočilo. Nečekal jsem, že by mi něco daly. Z médií ale pochopily, že se tady něco bude dít a asi se toho chytily,“ děkoval soupeři za „krabici perníků“.
Čtyřnásobný ligový šampion ale dárky neřešil. Byl hlavně rád, že mužstvo důležitou šichtu zvládlo a zaknihovalo tři body. „Byl bych naštvaný, pokud bychom neuspěli. Výhra pro mě byla priorita, protože jsme ji moc potřebovali. V té chvíli šel rekord stranou. Nyní jsem ale dvojnásobně šťastný,“ přiznal.
Za stavu 0:0 by na penaltu nešel
K dokonalému odpoledni mu scházela jenom vstřelená branka. K ní byl ve druhé půli poměrně blízko, ale nadějnou akci nedotáhl do konce. „Chtěl jsem to stvrdit, bohužel se to nepodařilo,“ posteskl si.

Petržela se v nejvyšší soutěži trefil už pětapadesátkrát, gól z penalty mu ale v bohaté sbírce schází.
„Když o tom tak přemýšlím, možná je to i škoda. Asi se o to přihlásím, ale musí už být rozhodnuto. Za stavu 0:0 bych do toho asi nešel, protože je neumím kopat,“ přiznává.
„Kdysi jsem v poháru jednu nedal a od té doby se k tomu vůbec netlačím,“ dodává.
Načítám výsledky …
Načítám tabulku …