Předchozí
1 z 2
Další

Dvaatřicetiletý stoper ligového Slovácka je úplně jiný. Skromný obránce stihl během hráčské kariéry vystřídat nejen deset klubů ve čtyřech evropských zemích, ale především vystudovat Vysokou školu ekonomickou v Praze. I když na dresu před jménem nemá titul Ing., spoluhráči i protihráči zkušeného zadáka a jednoho ze zakládajících členů Hráčské fotbalové unie za jeho názory respektují.

„V dnešní době bych klukům, kteří uvažují o studiu na vysoké škole, doporučil, ať se soustředí hlavně na fotbal. Ale ať vnímají věci kolem sebe a hodně čtou. Titul na vysoké škole se dá totiž dodělat kdykoliv,“ říká bývalý juniorský reprezentant v rozhovoru pro Deník.

Patnáctiletý talent Slovácka Filip Vecheta v létě absolvoval stáž v Bayernu Mnichov, kde potkal i Miroslava Kloseho.
Mladík Vecheta nastoupil za Bayern. Klose? Normální chlap, říká

Jak těžké bylo skloubit fotbalovou kariéru se studiem?
Výhoda vysoké školy ekonomické v Praze je taková, že tam chodí spousta studentů a kurzy jsou víckrát v týdnu a po celý den, takže každý si může zvolit časový harmonogram vyučování tak, jak potřebuje.

Já jsem tenkrát působil v Jablonci, takže jsem věděl, že máme tréninky dopoledne a že se do Prahy vracím kolem čtrnácté hodiny. Od půl třetí odpoledne do osmi večer jsem si mohl naplánovat kurzy tak, abych je stihl.

Vycházeli vám tehdy trenéři nebo lidé z vedení klubu vstříc, nebo vám třeba školu zakazovali?
Všichni o tom věděli. Já jsem to ale měl fakt dobře vymyšlené. Nikdy jsem nežádal o žádnou úlevu ani jsem nepotřeboval volno.

To zní až idylicky.
Samozřejmě, někdy se to krylo, to jsem upřednostnil fotbal. Ale když jsem měl zkoušku na bakaláře, tak mě trenér Komňacký uvolnil ze soustředění. Z Jablonce jsem odjel a pak se tam zase vrátil. To bylo asi jediné minimum, které jsem od klubu tenkrát požadoval.

Trenér František Komňacký je vystudovaný učitel. Řekl bych, že pro vás měl pochopení.
Možná, ale když to vidím dneska, tak trenéři hráče normálně uvolňují a vycházejí jim vstříc. Škola je důležitá a zkouška není nic dlouhodobého. Třeba trenér Kordula ve Slovácka bez problémů uvolnil kluky na státní maturitu nebo Tomáše Vasiljeva na zkoušku.

Dominik Simerský - Ilustrační foto.
Dominik Simerský: Na Letné ligu neztrácíme. Výkon převedeme na Zlín

Co na vaši studijní aktivitu říkali tehdejší spoluhráči?
Už si to moc nepamatuji. Přece jenom je to dlouhá doba (úsměv). Hráči o tom sice věděli, ale moc to neřešili. Z Prahy do Jablonce jsme jezdili ve čtyřech lidech, v autě jsme se bavili o všem možném.

Píšete si vůbec před jméno zkratku Ing.?
Jak kdy. Například v e-mailu to mám nastavené automaticky. Někdy to beru tak, že když mám nějaký dotaz a lidé vidí před jménem zkratku, berou vás a váží si vás víc, než když je jméno bez toho titulu.

A jak se žije inženýrovi ve fotbalové kabině? Nepřipadáte si tam chvílemi jako mimozemšťan?
Ve fotbalové kabině je řada chytrých kluků. Ještě neznamená, že když někdo nemá titul před jménem, tak je hloupý. Na druhé straně znám hodně lidí, kteří mají vystudovanou vysokou školu a taky to nejsou žádní Einsteinové. Ten titul podle mě není extrémně důležitý, v podstatě se dává kdekomu.

Můžete to rozvést?
V dnešní době funguje spousta soukromých škol, titul se dá zaplatit. Je mnohem důležitější, na jakých místech máte známé.

Jan Moravec (vlevo) byl po delší době v základní sestavě Karviné.
Jan Moravec: Musíme být aktivnější. S Libercem to byl průšvih

Trenér Václav Kotal si myslí, že by fotbalistům vyšší vzdělání neuškodilo. Souhlasíte?
Těžko říct. Mně třeba osobně studium tenkrát uškodilo v tom, že se ostatní kluci soustředili jenom na fotbal, kdežto já měl od devatenácti do pětadvaceti let ještě školu. Kdybych se tenkrát věnoval jen sportu, mohl jsem mít třeba ještě lepší výsledky a mohl v kariéře dosáhnout větších úspěchů. Já se ale nikdy nepovažoval za vrcholového superfotbalistu. Tenkrát jsem chtěl mít jistotu. Nevěděl jsem, jak dlouho budu fotbal hrát.

Znáte nějaké další současné nebo ligové fotbalisty, kteří při kariéře vystudovali vysokou školu?
Napadá mě Jan Nezmar, jiná jména si teď nevybavím. Spousta z nich ale hrála třeba jenom třetí ligu, a až pak se dostala do nejvyšší soutěže. V paměti mi nikdo neutkvěl.

Jediný gól Chrudimi v druholigové premiéře vstřelil na Žižkově Daniel Vašulín (s míčem).
Nadšená Chrudim. Do druhé ligy patříme, říká Vašulín

Souvisí podle vás herní inteligence se vzděláním?
To s tím nesouvisí. Znám hráče, kteří v běžném životě nebyli moc inteligentní, ale na hřišti jim to pálilo neskutečně.

Prošel jste řadou klubů, v lize jste odkopal více než dvě stovky zápasů. Co byste jako zkušený třicátník poradil mladším hráčům?
Ať se soustředí hlavně na fotbal. Ale ať vnímají věci okolo a hodně čtou. Titul na vysoké škole se dá totiž dodělat kdykoliv. Někteří kluci, co se mnou tenkrát hráli, ho dokončili třeba až teď. Nyní musíte dávat kariéře víc. Ne jen pět hodin tréninku, ale třeba osm, protože rozdíly ve světovém fotbale se smazávají a je třeba tomu dát maximum.

Několik let jste působil v zahraničí. Je to v Soluni, Temešváru nebo Pécsi podobné jako u nás?
Když jsem byl v Maďarsku, tak v Pécsi, které je studijní město, čtyři spoluhráči chodili do školy. Jeden z nich dokonce v době, kdy jsem tam hrál, dokončil studium a získal právnický titul. Pak si nechal dát dokonce na dres „Dr. Horváth“ (úsměv).

Mesut Özil
Odcházím, rasismus jde mimo mě. Özil končí v německé reprezentaci

Po skončení kariéry chcete zůstat u fotbalu, nebo byste se raději věnovat oboru, který jste vystudoval?
Současná situace je taková, že bych chtěl působit ve fotbale. Více by mě ale zajímala funkcionářská práce než pozice trenéra. Bavilo by mě nahlédnout pod pokličku, jak funguje celý klub, provozní věci, koncepce. Za tu dobu, co fotbal hraji, jsem si nějaký názor a pohled vytvořil.

Spíše mě zajímá fotbal z toho širšího hlediska než jenom z trenérské lavičky. Nemám vlastnosti, které by měl správný trenér mít.

Patříte mezi zakládající členy Hráčské fotbalové unie. Co vše v ní máte na starosti?
Mám blízko k vedení, podporuji jej, ale vzhledem k tomu, že jsem stále aktivní hráč, žádnou funkci nemám. Ale zase vím, co se děje. Všechno mám z první ruky. Podle mě je jedině dobře, že něco podobného tady vzniklo. Samozřejmě bude chtít ještě čas, aby se dostala ještě víc do povědomí. Jsem však přesvědčený o tom, že hráčská unie teprve ukáže svůj smysl a řada fotbalistů ji docení až za nějaký čas.

Unie obhajuje zájmy hráčů. Zlepšily se vztahy ve sportovním prostředí?
Podle mě je už respekt větší než dřív. V minulosti se všechno dělalo na koleně. Dneska, pokud má klub nějaké závazky, už ví, že je musí dodržovat a plnit. Není tak snadné někoho kvůli smlouvě dusit. Máme jednotné hráčské kontrakty, takže žádný klub do něj nemůže dát, co chce. Existují nějaké standardy, které se musí dodržovat. Právní rámec, o který se můžeme opřít.

Jiří Krejčí (32)
Narodil se v Chlumci nad Cidlinou, ale fotbalově jej vychovala Sparta. V 18 letech se stěhoval do Blšan, hrál za Most a také oblékl dres Jablonce. Do životopisu si může napsat také tři angažmá v cizině: Iraklis Soluň, Temešvár a Pécs. Nyní hraje ve Slovácku.

Ilustrační foto.
Znojemské otestuje exotika, přijede katarské mužstvo Al-Rayyan