A když odmyslíte vedro, jak vám po těch horečkách, kvůli nimž jste nehrál ve středu v Karviné, bylo?
Přes týden jsem dva dny proležel, menší viróza, ale teď to bylo těžší v první půli. Trvalo mi, než jsem se rozběhal, byl jsem hodně v laktátu. Postupně jsem se do toho dostal, ale viróza asi pomohla tomu, že jsem ke konci už odpadl.
Můžete popsat obě gólové situace?
U té první si vybavím, že Tanky odtáhl hráče z přední tyče a Jury (Juroško) mi to krásně poslal. Nevím, kdo mě bránil, ale důležité bylo, že jsem se od něj odpoutal. Instinktivně jsem se položil na přední tyč a naštěstí to tam padlo. Druhý gól pak padl po kombinaci s Ewem, kdy jsme to krásně načasovali, dal mi to pod sebe a to zkusil propálit na zadní tyč. Vyšlo to parádně, jen škoda, že tak dlouho trvalo, než to uznali, protože to kazí tu radost.
Věřil jste, že bude platit?
Věřil, protože Ewe mi říkal, že nebyl v ofsajdu, takže by to měli uznat. Rozhodčí nám pošeptal, že by to měl být gól, jen tam hledali nějaký faul, což jsem nechápal. Spíše jsem si myslel, že něco hledají, aby nám to neuznali. Zbytečně dlouho to trvalo.
Nepřekvapilo vás, že ani gólman na ten centr nereagoval?
Trochu jo, čekal jsem, že do mě někdo naletí.
A co neproměněná šance?
(pousměje se) S Tadem (Tadeášem Stoppenem) se známe, měl jsem to uklidit na přední tyč, ale já to navalil hloupě do něj. Pro příště se polepším.
close
info
Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň
zoom_in
Matěj Šín střílí první gól.
Kluků, které však znáte, je asi v týmu Olomouce víc, viďte? Vzpomněl jste si na vzájemné zápasy v mládeži?
Jasně. S Dohnym (Dohnálkem) jsme se potkávali odmalička, s Mikym (Mikulenkou) jsme hráli ve výběrech kraje, když byl ve Frýdku. S Matějem Hadašem, na lavičce byl Jáchym Šíp, to jsme se potkávali na repre. To stejné s Tadem Stoppenem. Mikeš Cahel byl ještě na střídačce. Také jsme se zdravili. Je to fajn, že mladí v Sigmě dostávají prostor a prosazují se.
Vy v Baníku také, což vás vyneslo nejen do nominace reprezentační dvacítky, ale jste mezi náhradníky v jednadvacítce i národním týmu. Co jste si řekli, když to přišlo? Není to zvláštní?
Kluci mi to řekli. Pan trenér Šustr mi volal asi týden před srazem, že pojedu na dvacítku. Jo, jasně, je to pro mě pocta, říkám si. Ve dvacet jedničce je velký tlak na mé pozici, tomu se nedivím. Velmi příjemné překvapení ale bylo, že jsem pod čarou v áčku repre. To je motivace do další práce.
V Olomouci jste neprohráli šest let. Probírali jste to v šatně?
Jo, říkali jsme si, že tu máme dobrou bilanci, že v ní musíme pokračovat. Čekali jsme, že Sigma bude nahecovaná, aby ji ukončila, takže o to víc musíme přidat. Naštěstí bilance neproher pokračuje, jen škoda, že to nebyla výhra.
Nehrklo ve vás v nastavení při tyčce Vondháněla?
Měl tam čtyři situace, kdy si to navedl na levačku. Nevím, proč už to nikdo nepřečetl. I to břevno zavánělo gólem.
Co převládá? Radost z gólů, nebo mrzí ztráta bodů?
Zklamání, že to je jen remíza, protože jsme po vítězství sahali. Asi to to tak ale mělo být.
