Po dlouhé době jste se vrátil do základu Slavie v soutěžním zápase. Co se ve vás teď odehrává?
Je to tak necelé dva roky, co jsem nastoupil. Jsem za to nesmírně rád. Jsem rád, že jsme vyhráli, protože to byl těžký zápas. Věděli jsme, že přijede houževnatý Baník, což se potvrdilo. Byl to boj, ne zas tak hezký fotbal. Měli jsme několik vyložených šancí v prvním poločase, ale nevyužili jsme je, byli jsme trošku nervózní. Ve druhém poločase jsme se trochu zklidnili na balonu a jeden gól jsme tam dotlačili.

Věřil jste, že si ještě zahrajete od začátku ligový zápas?
Začátky byly těžké, nikdo se mnou nepočítal. Na moji osobu padala docela špatná slova, ale já to překlenul. Makal jsem na sobě, trenéři mi věřili a dali mi možnost. Dneska jsem nastoupil, všichni mi pomohli. Jak trenéři, tak celé mužstvo i vedení, které mi umožnilo mít tady ještě na rok smlouvu. Jsem rád, že tu vůbec můžu být a že jsem nastoupil.

Michal Frydrych.
Stoper Baníku o gólu Slavie: Míč jsem měl, Tijani mi dal šlapák. Pauza? Dlouhá

Nebyl jste překvapený, že vás trenéři hodili do takhle těžkého zápasu?
Bylo to buď tak, nebo tak. Mohlo to dopadnout jakkoliv. Já jsem rád, že se mi to podařilo a všem jsem ukázal, že na to pořád mám a můžu nastoupit kdekoliv a kdykoliv. Že se mnou trenéři můžou počítat. Jsem rád, že mi dali důvěru a vyhráli jsme.

Bylo to hodně emotivní?
Určitě. Zaprvé jsem se na to hrozně těšil, zadruhé jsem byl nervózní. Zatřetí jsem si pořád promítal hráče, které nám trenéři ukazovali. Hodně jsem se na to zaměřil a hlavně jsem se soustředil, abych to nepokazil klukům a Slavii. Jsem rád, že se to podařilo jak celému mužstvu, tak mně.  

Nejvíce pomohla rodina

Cítil jste se celý zápas dobře?
Trénuju celou dobu, přípravu jsem odjel dobře, trenéři mě chválili. Nic jsem nevypustil, nebyl jsem nemocný nebo zraněný, takže jsem se připravoval a čekal na svoji šanci. Věděli jsme, že je hodně zápasů, že to trenér protočí. Po čtvrtku mi řekl, že bych měl nastoupit, tak ať se na to připravím. Samozřejmě jsem byl trochu nervózní, ať to zvládnu já, ale ať to zvládneme i jako mužstvo. To se povedlo a jsem za to rád.  

A jak se cítíte po zápase? Koleno je v pořádku?
Koleno je naprosto v pořádku, nic necítím. Jsem připravený klidně i na čtvrtek.

Je dalším ze snů vrátit se do pohárové Evropy?
Přesně tak. Chceme do skupiny, chceme zvučná jména a děláme pro to všechno. Když teď trenér ví, že se mnou může počítat, tak doufám, že si zahraju i pohárový zápas.

Ladislav Krejčí mladší obdržel proti Teplicím červenou kartu.
Červená karta pro Krejčího? Souboj podcenil. VAR rozhodl správně, říká expert

Byl to pro vás důkaz, že i po dlouhé době dokážete hrát na nejvyšší úrovni?
Přesně tak. Už uplynul asi rok a půl, pořád jsem se připravoval. Slýchal jsem, že už na to nebudu mít, že jsem pomalý a starý. Já se ale kousnul a řekl si, že i když jsem měl takhle těžké zranění, tak to zkusím a dám do toho všechno. Splnilo se mi to a jsem za to rád.

V první půli jste měl velmi dobrou možnost, když jste pálil z dálky. Nemrzí vás, že střela neskončila v síti?
Asi by šla by do brány, kdyby si na ni brankář nesáhl, ale i tak myslím, že by si to pohlídal. Kdyby šla trochu do strany, tak by byla nepříjemná. Trochu zaplavala, ale byla nahoru. Kdyby byla níž a do strany, tak by s ní měl problémy.

Co byste poradil sportovcům, kteří se dostanou do podobně těžké situace? Kdo vám pomohl?
Nejvíc mi pomohla moje rodina, moje žena s dcerou. Hodně mi pomáhali, vozili mě na fyzio a tréninky, když jsem nemohl řídit. Podporovali mě a jsem za to nesmírně rád. Bylo to samozřejmě hrozně těžké, bylo to o hlavě. Chtěli jste, ale nešlo to. Bylo to strašně dlouhé. Když jsem viděl, jak na mě někteří koukají, že to není ono… Hlavní je nevzdávat to. Věřil jsem, že to dopadne dobře a to se splnilo. Chci poděkovat všem, kdo se na mně podíleli. Od trenérů, přes fyzio až po Německo, kam jsem jezdil. Bylo to náročné, ale vydržel jsem a splnilo se mi, že jsem mohl nastoupit.

Fotbalisté Slavie slaví branku do sítě Baníku
Slavia bez ztráty bodu vede ligu. Sparta veze po vyloučení Krejčího z Teplic bod

Kdy vám za celou dobu bylo nejhůř?
Nejhorší moment byl, když jsem se dozvěděl diagnózu. Projel jsem docela hodně doktorů, někteří se shodli, že už nebudu hrát na profi úrovni. To mi i ukápla slza. Jeden nejmenovaný doktor mi pak hodně pomohl, doporučil mi profesora v Německu, který s tím už měl zkušenosti. Řekl mi, že určitě hrát na profi úrovni budu. Jsem velice rád, že se operace povedla a můžu být zpět.