Jeho tým v pondělí prohrál doma s Baníkem Ostrava 1:2, přestože měl na to, aby bodoval. „Poprvé jsem byl v základu, ale nervózní jsem nebyl. Naopak jsem se na zápas moc těšil,“ přiznal po utkání Petráň.

Pojďme hned k té vaší hlavičce. Z toho mohl být gól, souhlasíte?

Tam to byl krásný balón od Čonyho (Matúše Čonky), ale abych pravdu řekl, úplně jsem nevěděl, kde stojím. Prý jsem tam byl úplně sám a stačilo to dát k tyči a byl by to gól. Je to škoda, na tu šanci hrát jsem se připravoval. Musím se nadále zlepšovat a nějaký gól tam snad už spadne.

Ještě předtím jste hlavičkoval po centru z pravé strany. Za vámi byl přitom lépe postavený Erik Puchel…

Neslyšel jsem ho. Až na poslední chvíli, a to už bylo pozdě. Byl jsem v záklonu a nestihl jsem balon pustit.

Začátek zápasu vám nevyšel, proč?

Trochu jsme zaspali a hned prohrávali. Pak jsme se ale zvedli, měli šance, možná byli ve druhé půli i lepší než Ostrava, která z jedné střely Jiráskem dala druhý gól. Trefil to ale krásně. Bohužel jsme to aspoň do remízového stavu nedotáhli, ale nesmí nás to položit.

Jak se vám rvalo se stopery Baníku?

Procházka i Stronati jsou obrovsky silní, ale snažil jsem se, jak mi trenér radil, jít jim do těla. Párkrát se mi to i podařilo, ale žádná sranda to fakt nebyla. 

Jaký jste měl pocit ze své hry?

Gól by k výkonu byl lepší, ale měl jsem kromě gólu za úkol se hodně rvát a to si myslím, se mi jakžtakž povedlo.