Rozdával milimetrové přihrávky, posílal před branku nebezpečné centry, ale na druhé straně se také obětavě vracel do obrany, a když bylo potřeba, udělal obětavý skluz. Jím vedená jedenáctka se proti druholigovému soupeři sice neprosadila, ale gólem Sáčka z 68. minuty vyhrála Sparta 1:0. „Je to pro mě malý zázrak. Před měsícem jsem si byl zaběhat a cítil, že běh má konečně smysl. A teď jsem hrál zápas. Přede mnou je ale ještě spousta práce,“ říkal v útrobách strahovského areálu novinářům.
 
S jakým očekáváním jste do zápasu šel?
Díky průběhu přípravy jsem si to vyhodnotil tak, že je ideální doba, abych si otestoval, co můžu a co ještě ne. Abychom věděli s trenéry a doktory před soustředěním ve Španělsku, jak na tom jsem. Se zdravotním týmem jsme se rozhodli, že jsem na poločas připravený.

 
Jak jste se na hřišti cítil?
Ukázalo se, že je to mnohem lepší, než jsme před měsícem doufali. Vše šlo rychle, tělo dobře reagovalo na zátěž, nevznikaly žádné problémy. Nechci ale říkat hop, protože přede mnou je ještě dost kroků. Něco je jeden poločas v přípravě, něco úplně jiného pak hrát opakovaně víkend co víkend v kvalitě, kterou od sebe očekávám. Vyhráno ještě není, ale jde o důležitý moment na cestě zpátky

Většina situací šla v prvním poločase přes vás, byl jste herně spokojený?
Fotbalově jsem se cítil normálně, nechci to nějak hodnotit. Výkon odpovídal tomu, v jaké fázi přípravy jsem. Byly tam lepší i horší momenty. Celkově jsem spokojený. Zůstávám ale nohama na zemi, mám před sebou ještě spoustu práce. Chci se připravit tak, abych byl na jaro k dispozici.
 
Kdy v přípravě přišel moment, během nějž jste si řekl, že to jde lépe než se čekalo?
Hned první týden. Byli jsme domluvení, že se budu zapojovat postupně a částečně. Že si v průběhu tréninků řeknu, do jakého cvičení třeba nepůjdu. První týden jsem ještě nedělal všechno, ale viděl, že od těla nepřichází žádná reakce. Nic ve stylu, že bych si řekl, že to včera bylo moc a musím dnes ubrat. Zvyšoval jsem dávky, ale tělo to pobíralo a pouštělo mě dál. To už jsem viděl, že to jde rychleji. Ještě jsem si ale nemyslel, že bych už takhle brzy hrál.

Takže příjemné zjištění…
Pořád to bylo nahoru dolů. Jednou jsem se cítil po tréninku dobře, pak zas dva dny pochyboval. Byl jsem si 25. prosince zaběhat a poprvé cítil, že je to opravdový běh. A o měsíc později hraju zápas. Malý zázrak.
 
Měl jste v hlavě, že musíte být opatrnější?
Když jdu po takové době do balonu, kde je to šprajc, tak to v hlavě trochu probleskne, ale to moje zranění není o nějakém souboji nebo kontaktu. Nejvíc bych mohl ublížit sám sobě při nějakém pohybu. Každým tréninkem jsem se do toho dostával víc a víc. Jsem domluvený s Costou, že mě ve Španělsku otestuje naplno. Pokud to přežiju, už to bude dobré. (směje se)