Kdo je lídrem? Češi mají jasno, je to Josef Bican, jenž nasázel podle nedávného sčítání (při něm žádný systém nespadl) 821 branek.

Ale Cristiano Ronaldo, jeden ze dvou vládců fotbalu posledních let, si myslí něco jiného. „Jsem naplněn radostí a pýchou, že jsem se dostal na vrchol světového žebříčku střelců a překonal jsem Pelého rekord. O něčem takovém jsem nemohl ani snít, když jsem jako dítě vyrůstal na Madeiře,“ pronesl nedávno Portugalec.

Asi si nějak nevšiml, že ještě existoval nějaký Bican… Což je při jeho typickém sebevědomí celkem symptomatické. Nakonec jej víra ve vlastní síly, možná i nadřazenost, dostala až k pěti Zlatým míčům či pětici triumfů v Lize mistrů a titulu evropských šampionů.

Takové štěstí Bican neměl, jeho nejlepší léta, kdy mohl v československém dresu udivovat planetu, zasáhla druhá světová válka. Přesto dokázal mnohé. A Ronaldovi byl v některých věcech vlastně podobný.

Už jen jeho postavení mezi dalšími hráči bylo privilegované, což dokazují slova Josefa Masopusta, prvního českého držitele Zlatého míče. Záložník se s Bicanem potkal jako soupeř na začátku kariéry a později vzpomínal: „Pepi byl pan fotbalista, považuji za čest, že jsem proti němu mohl hrát. Už tehdy jsme k němu vzhlíželi jako k polobohu. Byl to fotbalový gentleman a šlechtic.“

Šance je gól

Slavný Pepi se však Ronaldovi blížil sebevědomím. Ne, nebyl to vůbec arogantní chlap, ani trochu, ale zkrátka věděl, co umí. A dokázal to projevit i při rozhovorech dávno po skončení kariéry.

InfografikaInfografikaZdroj: DeníkMnohokrát vyprávěl o svých střeleckých úspěších, bral je jako samozřejmost. A také odmítal názory, že by za jeho časů bylo jednodušší dávat branky kvůli nižšímu tempu hry či mnohem ofenzivnějšímu rozestavení týmů. Připomeňme, že se v těch letech hrálo na pět útočníků, tři záložníky a dva obránce.

„Vždycky to říkám hlavně mladším redaktorům,“ vyprávěl jednou v interview pro Českou televizi. „Šance je to kouzelné slovo. Každý si myslí, že ze šance má být gól, a já osobně to potvrzuju. Ptám se: Jsou dneska šance? Ano, jsou. Kdyby nebyly, tak by to bylo těžké. Ale pořád jsou stejně jako před sto lety a za sto let,“ pokračoval. „A šance má být gól. Já když měl šanci, dal jsem ho. Když jsem jich měl pět, proměnil jsem všech pět a když sedm, tak všech sedm.“

Vypadá to jako chvástání, ale při pohledu na Bicanova čísla to tak nějak muselo být. Dlouho se mělo za to, že v oficiálních utkáních, jichž absolvoval 528, dal 759 gólů. Ale nedávno došlo k revizi, již provedla komise pro historii a statistiku asociace.

Najednou číslo vyskočilo na 821, čehož si milý Cristiano jaksi nevšiml. Může za to dopočítání branek během Bicanova působení v Hradci Králové, kam ho komunisté vyštvali z milované Prahy.

Hradecké góly

„Z nepřeberného množství Bicanových branek bylo potřeba vybrat jen ty oficiální, a to je velice složité,“ řekl šéf komise Jaroslav Kolář. „Prověřili jsme veškeré údaje ligových, pohárových a mezistátních zápasů,“ ujistil.

Pomohla i náhoda. Kolář mluvil v televizním rozhovoru o chybějících údajích z Hradce, což u obrazovky sledoval Lubomír Douděra, dlouholetý sekretář místního okresního svazu. Ihned se pustil do akce.

Využil knihu Černobílá historie 110 let FC Hradec Králové. „Jedná se o výjimečnou publikaci s mnoha daty, texty a fotografiemi, takže branky Josefa Bicana za Hradec bylo celkem snadné najít,“ popisuje. Čísla pak ověřil a doplnil Jiří Rádl, kronikář Votroků.

Proto má slavný Portugalec ještě co dělat.