72 milionů korun, tolik má hodnotu Schranzův gól, kterým vystřelil ve čtvrtek večer Slavii jistotu evropského podzimu. Radost fotbalistů, funkcionářů, diváků na stadionu, ale i u televizních obrazovek ve svých domovech nebo v restauračních zařízeních byla nezměrná.

Slávisté už si podobné pocity vyzkoušeli poměrně nedávno, k tomu se ještě dostaneme. Důvěrně ale znají i dojmy naprosto opačné. Šok, smutek, zmar, naštvání…
Pojďme se nyní třikrát ohlédnout do stále ještě nedávné historie tradičního českého celku.
Slavia – Šachtar Doněck
Jestliže gól slovenského univerzála znamenal pro Slavii přísun více než sedmdesáti milionů do klubové kasy, více než o trojnásobek je před dvaadvaceti lety připravila Šachtar Doněck.
Ukrajinský celek do té doby v Evropě nikdy moc díru do světa neudělal, v jeho historii nacházíme předkola, první či druhá kola, jen v osmdesátých letech čtvrtfinále tehdejšího Poháru vítězů poháru.

Přesto se jednalo o nevyzpytatelného soupeře, ale po úvodním utkání 3. předkola Ligy mistrů mohl mezi slávisty vzrůst optimismus. Gól Iva Ulicha přiblížil Pražany k milionářské soutěži.
Od času 0:14 záběry z utkání proti Šachtaru:
V odvetě byl dlouho postupový, byť se prakticky jen bránili. Štěstí a um gólmana Radka Černého, dnes trenéra slávistických brankářů, domácí ale držely nad vodou. Až do 90. minuty…
Po centru přišla individuální chyba na domácí straně, čehož využil Andrej Voroběj a zblízka poslal zápas do prodloužení. V něm už slávisté odpadli. Dostali ještě jednu branku a dodnes, když před nimi řeknete název tohoto ukrajinského celku, přeběhne jim mráz po zádech.
Slavia – Tiraspol
Podobně nepříjemné pocity mají i při vyslovení jména klubu Šeriff Tiraspol. Vlastně možná ještě horší. Krach s moldavským celkem totiž stál na začátku černočerného období, během kterého klub bojoval o holé přežití.
Ale zpět na fotbalový trávník. Posílený kádr s hráči jako Čelůstka, Hloušek či navátilec Stanislav Vlček a hratelný soupeř, to měla být kombinace, která Slavii přiblíží k Lize mistrů. A nejen to, i v ní tehdy chtěli být slávisté vyrovnaným soupeřem předním evropským týmům.

Jenže na tohle měření vůbec nedošlo. V Tiraspolu slávisté remizovali 0:0. Odveta se zdála jako formalita, o to více když se Hloušek v patnácté minutě postaral o vedoucí gól. Jenže místo počítání dalších míčů v moldavské síti přišlo trápení.
Slávisté sice hráli s nasazením a chutí, žádnou další z několika šancí však už neproměnili, místo toho jejich tlak slábl a slábl. V závěru mohly rozhodnout oba týmy, byl to ale pro slávisty i celý český fotbal bohužel Tiraspol, komu se to podařilo.
Poslední centr, opět individuální chyba, útočník Ferreira na správném místě, gól. Místo euforie přišel šok, který odstartoval dlouhé roky temna, během kterých byla Slavia na hraně sestupu do druhé ligy, ale i své vlastní existence.
Slavia – Sevilla
Z obrovské krize se ale Slavia po letech i díky čínskému kapitálu dostala a v Edenu se začalo blýskat na lepší časy. Od roku 2016 získali slávisté čtyři mistrovské tituly a dařilo se jim i na evropské scéně. Třeba jako v ročníku 2018/19.
Liga mistrů sice nevyšla, Slavia nestačila na Dynamo Kyjev, ale chuť si spravila v Evropské lize. V základní skupině porazila Bordeaux, Kodaň i Petrohrad a prošla do jarních bojů. Tam na rozjezd nasázela čtyři góly belgickému Genku, ale v osmifinále už ji čekal těžší kalibr.
Sevilla byla expertem na Evropskou ligu, vždyť tuto soutěž v předchozích letech vyhrála hned třikrát. A i na český tým vlétla ve velkém stylu, hned v první minutě úvodního duelu vstřelila gól. Nakonec ale Slavia uhrála remízu 2:2 a dvě branky vstřelené na hřišti soupeře se nakonec ukázaly jako velmi důležité.

V odvetě fotbalisté v červenobílých dresech dvakrát vedli, hosté dvakrát dokázali dotáhnout a šlo se do prodloužení. Ani v něm se brankostroj nezastavil.
Pokračovala v něm ale nejprve Sevilla. V osmé minutě nastavované doby poslal hosty do vedení Vázquez, za čtyři minuty bylo ale po akci na jeden dotek a křižné střele Van Burena znovu vyrovnáno.
Bylo to 3:3. Tehdy ještě platilo pravidlo o vyšší hodnotě branek vstřelených na soupeřově hřišti. Za tohoto stavu by tak šla dál Sevilla.
Jenže tahle myšlenka asi přišla nepřípustná Traorému. Tomu mírně pomohl Kjaer, to nic ale nemění na tom, že slávisté vybojovali jednu z nejslavnějších výher své novodobé historie. Její cestu pohárovou Evropou tenkrát zastavila až ve čtvrtfinále Chelsea.
