Tato kauza dodnes není vyřešená, i když je lehce pochopitelná. V roce 2012 se provalilo, že na Pardubicku dostávají kluby dotace podle toho, koho podporují ve volbách.

Vladimír Janata usiloval o post předsedy krajského svazu, ale proti němu stál Michal Blaschke, muž blízký Romanu Berbrovi. Janata prohrál, kluby ho zatratily, protože by přišly o dotace, jak se ukázalo z uniklé komunikace Berbra s Blaschkem.

První napsal druhému mail: Do pátku mě pošlete vybrané kluby zpět na můj mail. Vyberte jen ty zpřízněné a co vás volí. Celková suma musí být mezi 1,5 – 1,6 mil. Čest. Blaschke odpověděl: Čest, zde jsou vhodné kluby, pokud jich má být méně, opravím obratem.

Berbr později, bez skrupulí, jak je jeho zvykem, přiznal, že se tak chová. „Beru to jako politiku v rámci možného. Představte si, že někam pošlete dotace a řeknete jim – pošlete to soupeři,“ řekl deníku Sport.

Komunismus, to je jeho

Blaschke je předsedou krajského svazu dodnes. Jeho postava je symbolem toho, jak získal Berbr moc v českém fotbale. A jejich komunikace (všimněte si slova čest) toho, že se Berbr v socialistickém režimu cítil jako ryba ve vodě. Byl pracovníkem státní bezpečnosti. „To mě utužilo,“ přiznal v knize Kmotr.

Později si doma stvořil skanzen komunismu s portéty Gustava Husáka či Klementa Gottwalda.

Už před rokem 1989 navíc začal budovat síť věrných, vedle čehož pískal - a nutno říct, že velmi dobře. Patřil mezi elitní rozhodčí, který však, jak se tradovalo, uměl nenápadně vést utkání přesně směrem, který potřebuje. Asi i proto ho v roce 1995 kluby v tajném hlasování vyvolaném předsedou svazu Františkem Chvalovským vyhnaly z první ligy.

Šlo o podezření z korupce, už v roce 1993 ho z ní nařknul trenér Bohemians Petr Packert. Berbr si prý při zápase baráže o ligu řekl o úplatek. „Před koncem poločasu Berbr po hráči Pavlíkovi vzkázal mně a manažeru Lacinovi, že když mu o přestávce nedáme 150 tisíc korun, tak nás zařízne,“ tvrdil známý kouč.

Aféra vyšuměla, protože Pavlík u discilinárního řízení mlčel.

Kluby ho vyhnaly

Přesto se blížil, jak už bylo zmíněno, Berbrův rozhodcovský konec.

Jenže později se ukázalo, že to rozhodně nebylo to nejlepší pro český fotbal. Berbr se totiž mohl ještě více vrhnout do „nové“ práce. „Jednou jsem slyšel od jednoho experta, že politika do fotbalu nepatří – to byla fakt taky převratná myšlenka,“ vyznal se před časem pro Parlamentní listy.

Toť, zvenku viděno, jeho životní i profesní motto.

Druhé pak vyjadřují slova, která Taťka či Náčelník, jak mu říkají jeho věrní, vysílá právě k nim: „Makáme na tom.“

Berbr je opravdu pracovitý, to se mu nedá upřít. Proto stvořil síť zajišťující jeho moc. Objížděl okresy, kraje, kluby. Rozhodčí, své známé, tlačil do toho, aby brali funkce na svazech, aby se snažili ovládnout komise, aby zkrátka získali vliv.

Důvod je zřejmý, fotbal má tak nastavená pravidla voleb, že se mu dá vládnout odspodu, což sám Berbr vysvětlil: „Ono je potřeba ty kluby vnímat jako politickou sféru. Malé kluby mají stejný hlas jako velké kluby. Takže jestli Berbr dobře komunikuje s malými kluby, které mají stejný hlas a je jich víc, no tak jsem na tom velmi dobře.“

Ano, tak funguje jeho armáda.

Valné hromady umí

„Berbr stvořil monstrum. Tato chobotnice je vytvořena dosazením lidí, většinou z řad rozhodčích, kteří drží spolu,“ vystihl trefně internacionál Ladislav Vízek, jeden z kritiků, s nímž se Lord Voldemort (další přezdívka) z Plzně ostatně už dlouho soudí.

Vízkovy výroky se mu totiž nelíbí. „Pořád čekáme na první stání. Tak vám nevím, jestli tam nebude v pruhovaném. To by se pak ani nemuselo konat,“ usmál se Vízek, když se dozvěděl, že byl jeho sok zatčen.

Berbrova moc se definitivně potvrdila v minulých letech. Díky jeho pomoci se stal v roce 2011 předsedou asociace Miroslav Pelta, později obviněný z machinací s dotacemi, i nynější šéf Martin Malík, jenž byl zvolen v roce 2017. „Valné hromady umím,“ přiznal arogantně Berbr.

„Delegáti dostali instrukce, že je třeba volit Malíka, protože si to prý přeje Pelta. O jiných jménech nebyla diskuse. Berbr řekl, ze se mají dívat během valné hromady na něj. Tohle má úroveň demokracie ve stalinském Rusku. Nikdy nebudeme jako Slavia součástí podobného divadla,“ napsal poté na Twitteru Jaroslav Tvrdík.

Šéf Slavie se vůči Berbrovi dlouho vymezoval, ale v poslední době hrany velmi obrousil. Pro klub je to - zřejmě - výhodnější.

Berbr využíval moc také při obsazování komise rozhodčích, která se mu vymkla kontrole jen na chvíli za vlády polského odborníka Michala Listkiewicze. „On byl největší neštěstí,“ bouřil Náčelník.

Jinak si stojí za nynějším šéfem Jozefem Chovancem, rovněž významně podporuje ve funkcionářské kariéře svou manželku Dagmar Damkovou, bývalou rozhodčí, o níž kdysi Jaromír Nohavica napsal píseň zvanou Růže mezi trny. Později se ukázalo, že to tak neposkvrněná květina není…

Její cestu vzhůru totiž naplánoval muž, který držel celý český fotbal pod krkem. Změní se to po pátečním zatčení?