Jugas od listopadu naskočil osmkrát do základní sestavy, naposledy pomohl Slovanu na pozici stopera k cenné výhře v Plzni, která drží Liberec na pátém místě tabulky. „Páté místo je fajn. Ale kdybychom v Plzni nevyhráli, tak jsme snad jedenáctí. Je to tam neuvěřitelně našlapané,“ usmál se obránce, který mimo jiné oblékal dres konkurenčního Jablonce.

Kubo, naposledy jste vyhráli v Plzni 2:0. Tři body ze hřiště Viktorky si v kabině určitě hodně ceníte, ne?
V Plzni se horko těžko boduje, nebo vyhrává. Pro nás je to jasně cenné vítězství, je potřeba ho potvrdit v dalším domácím zápase. Když dostal plzeňský Kaša červenou, trochu jsem se bál, že budeme muset převzít iniciativu. Naštěstí jí převzala Viktorka (smích). Hráli jsme náš poctivý fotbal, hlavně směrem dozadu. Nakonec jsme mohli vyhrát i vyšším rozdílem, ale tři body s Plzně se prostě počítají.

Bylo na domácích vidět, že nejsou letos ve výsledkové, ale vlastně i herní pohodě?
Na Baníku se zvedli, jelikož tam po dobrém výkonu vyhráli. Proti nám se mohli lépe cítit. Směrem dopředu mají velkou kvalitu. Hráči jako Ondráček, Bucha, Ba Loua, nebo Kayamba jsou nebezpeční. Nebylo to nic jednoduchého. Jsem rád, že po vyloučení jsme měli hru pod kontrolou.

Liga se nám překulila do druhé poloviny. Ve vyrovnaném středu tabulky jste poskočili na páté místo. Spokojenost?
Těší nás to, ale je to hodně zkreslující. Kdybychom v Plzni nevyhráli, tak bychom teď byli snad jedenáctí (smích). Naším cílem je být na dostřel pohárovým příčkám. Během dalších dvou týdnů se může lámat chleba. Pokud to výsledkově zvládneme, můžeme se přiblížit třeba ke třetímu místu. Do konce sezóny ale zbývá spoustu zápasů.

Vy jste v Liberci na hostování ze Slavie, přišel jste loni v létě. Jak jste pod Ještědem spokojený?
Je potřeba říct, že jsem přišel zraněný. Trenér o tom věděl. Ze začátku jsem nehrál, nebyl jsem spokojený s herní vytíženosti. Na druhou stranu jsem neměl formu, výkonnost…Postupem času se to převrátilo a já začal nastupovat. Na hřišti jsem se dostal do herní pohody. V Evropské lize jsme odehráli dobré zápasy, teď jsme na dostřel nejlepším týmům v lize. Aktuálně to hodnotím pozitivně a věřím, že na konci sezóny budeme v Liberci spokojení úplně všichni.

Máte za sebou také angažmá v nedalekém Jablonci. Dají se oba kluby srovnat?
Jablonec má zkušenější tým, v jeho kádru jsou kluci, co toho mají hodně odkopáno. Tady v Liberci je zase mladší mančaft, já jsem snad třetí nejstarší (smích). Ta rivalita je v obou kabinách cítit, derby zápasy jsou vždy zpestřením celé ligy. Jinak si myslím, že jsou si oba týmy docela podobné.

Tamní region si teď může prvoligovou tabulku užívat. Jablonec třetí, Liberec pátý.
Je zajímavé, že dva týmy, které jsou od sebe na mapě fakt kousek a můžete mezi nimi jet tramvají, se drží takhle nahoře. Pro region je to jedině dobře. Doufám, že to co nejdéle vydrží.

Hostování v Liberci vám končí letos v létě. Jaké jsou vaše další plány?
To je asi otázka pro někoho jiného. V létě mi ve Slavii končí smlouva, tím se mi otevřou další možnosti. Třeba zůstanu v Liberci, třeba se naskytne šance v zahraničí. V téhle těžké době nikdo neví. Je to všechno otevřené, s trenérem o tom komunikujeme. Teď je nejdůležitější zvládnout další zápasy. Léto je ještě daleko.

Zahraničí je pro vás velkým lákadlem, viďte?
Na nějaké obrovské sny už jsem starý (smích). Teď už to vidím realisticky. Ale chtěl bych si zkusit nějaké zahraniční angažmá. Ať už na východě, nebo na západě. Rád bych si poměřil, jaká je za hranicemi úroveň fotbalu a infrastruktury. Musel bych na to mít ale výkonnost. Kdyby to nevyšlo, tak bych se vrátil zpátky do Česka.

Slavia nedávno řešila po zranění Hovorky problém se stopery. Nebyla možnost, že by vás nějak stáhla z Liberce?
Musím upřímně říct, že tohle se mnou nikdo neřešil. Ani trenér, ani klubu. Kdyby mě Slavia kontaktovala, postavil bych se k tomu čelem a její nabídku přijal. Pro mě vždy byla čest hrát v sešívaném dresu. Ale tím, že si Slavia stáhla zpátky Simona Deliho, se vše vyřešilo.

Venku je hromada sněhu, teploty jsou silně pod bodem mrazu. Někde jsou terény hodně špatné. Je dobře hrát v takovém počasí?
Tak zrovna pro Liberec je tohle typické počasí (smích). Na druhou stranu, posledních pět let se sníh ani moc neobjevoval. Taková zima tady dlouho nebyla. Shodou okolností jsme dnes trénovali a bylo mínus deset. To už člověk trochu vnímá. Vzhledem k tomu, jaká je doba, tak jsme rádi, že vůbec můžeme hrát. Termínovka je nacpaná, pro všechny týmy je to stejné. Trénujeme dva měsíce na umělkách, většina týmů to má stejné. Musíme se s tím smířit. Na druhou stranu bych si klidně představil hrát fotbal v létě. Lidi by šli na koupák, pak by zašli na fotbal.

Koronavirová pandemie hrubě ovlivňuje sportovní profesionální život. Jak jste si na to zvykl?
Když to vše začalo, tak jsme si říkali, že to ten měsíc, možná dva, bez fanoušků zvládneme. Nikdo nepočítal, že by to mohlo trvat celý rok. Nikdo neví, jak dlouho to ještě takhle bude fungovat. Já jsem si zvykl. Jsem rád, že můžeme sportovat a vykonávat svou činnost. Za minulý rok jsme měli snad 40 testů. Neuvěřitelné číslo. Já už tam snad chodím s radostí. Alespoň vím, jestli jsem nemocný, nebo nejsem. Doba si to vyžaduje. Na druhou stranu mě mrzí, že fanoušci pořád chybí. Nemohli na zápasy Evropské ligy, derby s Jabloncem, nebo bitvy se Spartou, nebo se Slávií.

Po zápase v Plzni měl trenér Pavel Hoftych na své roušce nápis, který žádá, aby se děti zase mohly sportovat. Souhlasíte s tím?
Jsou na to dva pohledy. Hlavně jsou tady od toho ve vládě kompetentní lidí, kteří zodpovídají za vše okolo pandemie. Pokud se to dostane do bodu, kdy děti tři čtvrtě roku nesportují, nejsou v kolektivu, nemají radost z pohybu, tak můžou ztratit zájem. Mohlo by se hrát při pravidelném testování. To je kompromis. To by šlo. Ale všechno záleží na vládě. Jsou tady nějaká nařízení a my je prostě musíme respektovat. Pokud ne, můžeme tady být zavření ještě delší dobu. Je to všechno strašně těžké.

Vy jste hrál ve Zlíně, Brně, Slavii, Brně, Příbrami, nebo Jablonci. To se pořád stěhujete, nebo dojíždíte?
V poslední době dojíždím z Prahy, jelikož jsem moc nevěděl, co se bude dít. Teď dojíždíme společně s Matějem Chalušem, Ondrou Karafiátem a Honzou Matouškem. Vždy se nějak protočíme. Cesta je pohodová, bavíme se o zápase. Sice už jsem najezdil hodně kilometrů, ale vůbec mi to nevadí.

Ve čtvrtek vás čeká vstup do tuzemského poháru, v neděli pak ligový mač proti Českým Budějovicím. S Dynamem to bude bitva o páté místo v tabulce.
Dynamo je hodně nepříjemný soupeř, naposledy zahrál dobře proti Ostravě. Pokud si dobře pamatuji, tak já jsem České Budějovice snad nikdy neporazil (smích). Je to strašně poctivý tým, jehož styl je nám velmi podobný. Je to přímý konkurent o páté místo. Když to zvládneme, tak se od nich odpoutáme.