Podívat se do Anglie na nejlepší ligovou soutěž je v současné době poměrně dostupná záležitost. Pokud si ale vyberete jako cíl vašeho zážitku Liverpool, máte problém. Většinu lístků totiž mají pod palcem permanentkáři a držitelé klubového členství. Slavný Anfield navíc prochází rekonstrukcí, dostihy za lístky tak byly před sezonou značně rizikovým podnikem. Na sever Anglie jsem proto vycestoval s protřelou agenturou FotbalTour, která kromě vstupenek nabízí také veškerý servis včetně letenek i ubytování.

Na fotbale v Drážďanech
Tajně mezi německými fotbalovými fanatiky. Stvořili peklo, mementem jsou hroby

„Získat vstupenky je boj. Normální smrtelník nemá šanci dostat se k permanentkám, na ně čeká přes 70 tisíc zájemců! Navíc posledních pět let je čekací listina uzamčená, nikdo nový se na ni nepřipisuje," tvrdí Michaela z FotbalTour. „Dobré je být členem klubu, členství se obnovuje po roce, jenže to se nákup vstupenek prodraží. Navíc můžete být v pořadí až na místě, z něhož se ani při včasném přihlášení do pořadníku k lístku nedostanete. Klidně se vám může stát, že za sezonu i jako člen koupíte lístek tak dvakrát, třikrát. Dostat se na zápas je těžké i pro domácí."

A co když někdo spoléhá na překupníky? „To může tvrdě narazit. Před stadionem jsou většinou podvodníci, na utkání se tak člověk nedostane a ještě přijde o spoustu peněz."

Tam, kde se zrodili Beatles

Je sobotní srpnové ráno, odpoledne budou The Reds hrát svůj první domácí zápas nové sezony. Mathew street čistí kropící vůz, v noci totiž ulice, která dala světu Beatles, pulzovala svým tradičně divokým tepem. Ještě před chvílí se po dlažbě povalovaly kromě bezdomovců i kelímky a obsahy žaludků těch, kteří to přehnali s pitím.

Tipuji, že „liverpooská Stodolní" s legendárním Cavern Clubem a několika puby, byla útočištěm tak třetiny z padesátky hostů restaurace, která nám teď servíruje snídani. Další ještě spí. Potulují se tu i tátové se syny, partičky kamarádů i páry v pokročilejším věku. Na sobě mají dresy nebo jiné klubové doplňky. Je nabíledni, že si dopřávají vajíčka, fazole a klobásky. Jsme přeci v Anglii!

Vedení FK Teplice před ligovým duelem s Jabloncem popřálo k osmdesátým narozeninám své legendě Jiřímu Sedláčkovi. (srpen 2023)
Gólmanská hvězda Teplic Sedláček: Chtěli, abych spolupracoval s STB. Odmítl jsem

Vedle mě snídá mladý pár v typicky červených dresech. Paul a Jane jsou místní vysokoškoláci. „Studentů je tu plno, i proto město tak žije nočním životem," říká na ježka střižený mladý gentleman. Fotbalovou atmosféru si zamiloval už jako malý. „Spojení krásného města, fotbalu a Beatles vás dostane. Na Mathew street jsme často, je zde hodně možností k vyžití," spokojeně kýve hlavou. Odpoledne se prý na Anfieldu potkáme. „Když tam budete tak dvě hodiny před zápasem, ještě bude šance se najít."

Zajímá mě, jak je město bezpečné. Na mojí otázku zná odpověď Michaela, která v Liverpoolu žije už pět let. „Každá hospoda a každý klub mají ochranku. Můžou vás vyhodit za jakékoliv nevhodné chování. Angličani sice pijí hodně, občas dojde k malým výtržnostem, ale nikdy jsem nebyla svědkem nějaké velké bitky. Celkově platí, že obyvatelé města jsou velmi přátelští a mají v oblibě i cizince."

Vzhůru na Anfield

Na Anfield Road je to ze srdce půlmiliónového města slabá hodinka pěšky, raději ale volím autobus, jízda doubledeckerem je totiž zážitek. Navíc mám v nohách včerejší cestu z centra Manchesteru na Old Trafford, což také není zanedbatelná položka. Když už jsem viděl Divadlo snů, domov United, chci navštívit i stánek rivala Liverpoolu FC, který sídlí v nedalekém Goodison Parku. Před takřka šedesáti lety dokonce na rozdíl od Anfieldu hostil několik střetnutí mistrovství světa.

FotbalTour je zážitková cestovní agentura, která klientům nabízí výlety na nejrůznější sportovní akce s kompletním servisem. Nejde jen o fotbal, v nabídce jsou hokej, motosport, tenis a další sporty. Společnost má za patnáct let své činnosti spoustu zkušeností, které její klienti dokáží náležitě ocenit. Jak FotbalTour funguje? Tým lidí se stará o to, aby se každý člověk dočkal individuálního a osobního přístupu. Zaměstnanci FotbalTour jsou k dispozici telefonicky, emailem, na sociálních sítích, ale také v pobočce, která je situována v Bratislavě. Klientům FotbalTour umí „ušít" zájezd na míru. 

Zdá se neuvěřitelné, jak malá vzdálenost dělí tyto dva fotbalové monumenty. Stadion Evertonu je zapadlý mezi typicky anglickými baráky. Je příjemné korzovat úzkými uličkami a nasávat atmosféru. Přes Stanley Park to beru přímo na Anfield a za necelých dvacet minut už stojím u stadionu Liverpoolu FC u pomníku, který připomíná tragédii v Sheffieldu, při níž v roce 1989 zahynulo 96 příznivců klubu. Mezi nimi byl i desetiletý bratranec klubové legendy Stevena Gerrarda. Ne, slzy z Hillsborough ještě v Liverpoolu neuschly.

Peter Nagy proslavil Velkou pardubickou písní Taxis
KVÍZ: Bílá královna, Taxis, windsurfing. Sport v hitech osmdesátek. Znáte je?

Památku nešťastníků často uctívají i fanoušci Evertonu, o nějaké velké nevraživosti nemůže být řeč. Rivalita je mezi tábory zdravá, málokdy přesáhne únosnou mez. To potvrzuje Michaela z FotbalTour, která návštěvníkům fotbalových duelů z Česka a Slovenska ochotně pomáhá přímo v centru dění. „Fanoušci obou týmů jsou většinou sousedy. V mnoha rodinách je to namixované. Aby na sebe fanoušci útočili, to opravdu ne. Jen mi přijde, že příznivci Evertonu Liverpoolu závidí, protože je dlouhodobě úspěšnější a také je o klub obrovský zájem ze zahraničí."

Paul, se kterým jsme se shledal u jednoho z mnoha stánků se suvenýry, souhlasil, že „karamelky" z Goodison Parku nejsou pro fandy The Reds úhlavním nepřítelem. „Největším rivalem Liverpoolu FC je jednoznačně Manchester United. Tam panuje nenávist. Ale Everton je něco jako takový brácha, se kterým se hecujete, kdo bude lepší, ale když je nějaký problém, tak si pomůžete."

Jeho slova později potvrdila i scéna ze samotného střetnutí; celý stadion uctil bouřlivým potleskem ve stoje památku stoupence Evertonu, který nedávno tragicky zahynul při stavbě nového stadionu modro-bílých, jenž roste do krásy v doku u moře. Silný moment!

Tady nikdy nepůjdeš sám!

Za dvě hodiny to začne! Kdo není před stadionem v dresu nebo nemá okolo krku šálu či na hlavě čepici, jako by byl z jiného světa. Fotbalové šílenství je nejlépe ilustrované fanshopem před stadionem, který je přeplněný k prasknutí. A to je velký zhruba jako nám dobré známé Priory z dob socialismu. Má dvě patra, v tom horním je i restaurace. A především je tu spoustu reklamních předmětů a suvenýrů s klubovou tématikou.

Na stadionu se nejprve plní tribuna za brankou, která má název The Kop. Scházejí se na ní nejvěrnější a nejhlasitější liverpoolští fanoušci. Dříve byla celá na stání, její kapacita byla o mnoho tisíc míst vyšší, než je dnes. Zmiňovaná sheffieldská tragédie ale na ostrovech změnila pořádky, místa na stání dnes na anglických stadionech kvůli bezpečnosti nenajdete. A přesto se na Kopu stojí.

Sporťák František Bílek
KOMENTÁŘ FRANTIŠKA BÍLKA: Radost z fotbalu se v nižších patrech vytrácí

„Nikdo na svazu to asi neřeší. Je tomu tak spoustu let. Chodí sem ti nejvěrnější, prostě kotel. Kdyby si tu člověk chtěl sednout, tak by na něj všichni divně koukali a stejně by neviděl na trávník. Fandové se chovají skvěle. Platí to, co v hospodách - když se někdo začne nevhodně chovat, je vykázaný. Za porušení pravidel pak hrozí zákazy vstupu na stadion, pokuty. Maximálně si fanoušci dovolí nějaké pyro před stadionem, když se hraje derby s Manchesterem United," přibližuje Míša.

Hlediště už ladí hlasivky. „Liveropooooooool! Liverpoooooool!" Na tribuně Sir Kenny Dalglish Stand se mi ani nechce sedat. Mezi sedačkami je prostor pro nohy bez deseti centimetrů dvoumetrového chlapa nedostatečný a jak záhy zjistím, fandové okolo se stejně při každé vážnější situaci postaví do pozoru. Když hráči obou klubů nastupují na zelený anglický mech, začíná celý stadion zpívat You'll Never Walk Alone. Mám pocit, že na Anfieldu se opravdu nikdo nemůže cítit osamocený. 

Celý stadion zpívá You'll Never Walk Alone: 

Zdroj: Deník/František Bílek

Tenhle slavný chorál, který ale na začátku připomíná tuctový cajdák, je hymnou liverpoolského fotbalového klubu od šedesátých let. Na Anfieldu se totiž tehdy před zápasy hrály písničky z hitparády, převzatá skladba tamní skupiny Gerry & The Pacemakers zněla dlouhou dobu jako jednička v jejím pořadí jako poslední. Fanoušci si ji přáli hrát i poté, co z hitparády vypadala. Bůh ví, proč se neuchytil některý z klasických songů mnohem slavnějších The Beatles…

Á propos Beatles… Komu fandili? Paul, nemyslím toho z mého výletu, ale McCartneyho, v jednom z rozhovorů prý přiznal, že byl spíš nakloněný Evertonu. Ale manažer skupiny Brian Epstein členům slavných Brouků poradil, aby se o svých fotbalových preferencích kvůli možné ztrátě fanoušků raději nevyjadřovali. „V minulosti si kotel zpíval písničky Fab4. Můžete si videa najít na YouTube, je to paráda. I některé chorály vychází z písní Beatles, třeba z Yellow Submarine," podotýká můj anglický imformátor.

Fanynka na fotbale v Litvínově. Ilustrační snímek
KVÍZ: Co víte o fotbalových klubech Ústeckého kraje?

Zpátky na stadion. Už se hraje. „Stejně jako je v rekonstrukci tribuna naproti The Kop, přestavuje se také kádr mužstva Jürgena Kloppa. Nováčkům Szoboszlaiovi, Mac Allisterovi a dalším pár zápasů potrvá, než vyladí motory. Ale věřím, že to bude lepší než v minulé sezoně, kdy jsme byli pátí. Na City to ale ještě stačit nebude," predikuje Paul.

Na začátku to The Reds nejde, po dvou chybách v defenzivě dvakrát inkasují. Jednu z branek ale sudí kvůli ofsajdu neuznává. Pak už ale přichází obrat. Publikum je hlasité nejen při chorálech, kterých má nespočet. Bouří při každé povedené akci, freneticky oceňuje i presinkem vybojovaný míč. Když pak Díaz, Salah a Jota skóre překlápí na stranu favorita, jsou fanoušci v extázi. Cítím husí kůži. Za mnou křepčí radostí muž středního věku; z fandění je v obličeji rudý a možná, že bych při detailním pohledu našel v koutku jeho úst pěnu.

Proč nebyla děkovačka?

Malé zklamání přichází po závěrečném hvizdu. Čekal jsem, že hráči Liverpoolu půjdou svým fanouškům poděkovat. Jenže jen několik z nich zatleská s rukami nad hlavou ze středového kruhu a za malou chvíli mizí v útrobách stadionu. „To tady ale není obvyklé," razantně krotí Michaela hlavou. „Nevím, co se stalo, proč k děkovačce nedošlo. Jestli na ni nebyla nálada kvůli tomu neštěstí fanouška Evertonu, opravdu netuším."

Fanynky na fotbale
POKOCHEJTE SE: Nejkrásnější fotbalové fanynky od ligy až po okres

V pohádkových uličkách směrem od Anfield Road do centra Liverpoolu se dozvídám od Paula a Jane další a další zajímavosti. Zrzavá Britka toho moc nenamluví, zato Paul má slušně proříznuto. Část jeho vyprávění ale vinou kadence slov a silného přízvuku nepobírám. Paul je zkrátka typický scouser, jak se říká lidem z Liverpoolu.

Zatáhne mě do miniaturního pubu, kde je hlava na hlavě. Fanoušci slaví vítězství, popíjejí alkohol rozmanitého druhu a zpívají oslavné chorály. „Kdybys nebyl u nás v hospodě, nemohl bys odletět domů," usmívá se Paul a objednává pivo. Na zdraví! Na Liverpool! Na Beatles!