Názory na postřehy záložnice se různí, ale nápad vzít do komentátorského týmu ženu znalou fotbalu byla trefa do černého. Působí neokoukaně, je sebevědomá, její výroky dávají smysl.
O blondýnu je obrovský zájem. „Ani když jsem šla do Chelsea, tak jsem neregistrovala tolik osobních zpráv a mediální pozornosti jako v posledních dnech,“ uznává hráčka s přezdívkou Svitule, jež teď hostuje ve Slavii.
Jak se to vůbec přihodilo, že jste se pro Euro stala spolukomentátorkou České televize?
Redakce si mě do studia už pozvala dřív. Bylo to při mistrovství světa v Katarua hodnotila jsem zápas Angličanů, k nimž mám vzhledem ke svému angažmá nejblíž. Asi to vzbudilo zájem, protože mě pak oslovila stanice Canal+ Sport. Chtěli po mně, abych se zapojila do jejich přenosů z Premier League. Spolupráce se mi zalíbila a následně přišla nabídka od České televize na Euro. Nešla jsem navíc úplně do neznáma, protože jsem pro ně před rokem spolukomentovala i světový šampionát žen.
Kývla jste hned, nebo jste si dala čas na rozmyšlenou?
Plácli jsme si hned. Vím, že mě to baví, a tím, že jsem měla zkušenosti z Premier League a ženského mistrovství světa, nebylo proč váhat. Praxe to sice nebyla moc velká, ale když si nepůjdete za svým, tak se nikdy nezlepšíte.
Jak se vám hodí, že jste profesionální fotbalistkou?
Kdybych to nehrála, nemohla bych o fotbale mluvit v televizi. Mám přehled o herních situacích i jednotlivých kopech. Dokážu například popsat, proč hráč netrefil branku. Sama vím, co se stalo, když se mi střela nepovede. Tohle je u kluků i holek stejné nebo hodněpodobné.
Považujete si, že vaší účastí v televizních přenosech bylo překročeno určité tabu, neboť jste v Česku první ženou, které bylo svěřeno, aby se vyjadřovala k mužskému fotbalu?
Už zmíněný zápas Anglie v Kataru jsem brala jako něco velkého a byla jsem za to hrozně vděčná. Ve světě se ženy s mikrofonem objevují. U nás se svým způsobem jedná o milník a je dobře, že k tomu Česká televize přistoupila.
Svazovala vás před prvním přenosem nervozita nebo tréma?
I když jsem dřív už pár zkušeností získala, pořád jich není dost. Nicméně se každým přenosem cítím líp a líp. Vždycky se objeví náhlá situace, o níž dopředu nevíte, co říkat, nebo jakým směrem se debata povede. Na to nelze použít nějaké fráze, asi je k tomu důležitá komentátorská praxe.
Při fotbalových přenosech je důležité umět rychle formulovat myšlenky. Byla jste si v tom jistá, nebo jste si to vyzkoušela nanečisto?
Ano, k tomu došlo. Zkoušela jsem si to při pár zápasech Premier League. Jinak jsem se snažila najít svou vizi, a kromě toho si nechala poradit od zkušených lidí z branže, jako jsou Míra Bosák nebo Matúš Lukáč.
Jiné než z gauče
Když se přeřeknete, opravíte se, nebo to necháte být a raději pokračujete dál?
Jak kdy. Na devadesát devět procent si hned uvědomím, že jsem udělala chybu, ale ne pokaždé je prostor se opravit. Kolikrát mi pak přijde lepší nechat to být, pokračovat a nevracet se k tomu. Když se pak dívám na jiná utkání, probíhá mi hlavou, co bych řekla o konkrétní situaci. Ale v přímém přenosu se nervozitě nevyhnu nebo to vidím jinak, než když se na zápas jen dívám. Je to jiné, než když si to pro sebe komentuju z gauče.
Televize využívají při komentování české ligy množství expertů z řad bývalých hráčů. Brala jste si z někoho příklad?
Úplně ne. Českou ligu upřímně moc nesleduju, spíš se soustředím na Anglii. Proto jsem se snažila inspirovat, jak to dělají na Canal+ Sport. Líbí se mi poznámky či postřehy Karla Poborského, Vladimíra Šmicera nebo Romana Bednáře.
Před měsícem při hokejovém šampionátu působil v podobné roli Jakub Voráček, zkoušela jste si z některých jeho neotřelých vyjádření vzít příklad?
To ne. Mezi námi je veliký rozdíl. Jeho zná každý, mě jen lidé z ženského fotbalu. Každý jsme v jiné pozici. Kdybych se o něco takového pokoušela, asi by to vyvolalo nežádoucí ohlasy.
Při přenosech se buďto střídáte s hlavním komentátorem, nebo jste ve studiu a glosujete zajímavé momenty. Co se vám víc zamlouvá?
Baví mě obě role, i když bych řekla, že těžší je být spolukomentátorem. Lidem jste v uvozovkách mnohem víc na očích. Ne každý pak ještě poslouchá studio. Myslím, že i proto vzbudilo větší ohlas moje komentování.
I když jako hráčka máte značné mezinárodní zkušenosti, vaším vstupem na obrazovku se rozvířily diskuse, jestli je správné, aby fotbal komentovala žena. Jak to vnímáte?
Nevidím důvod, proč by ženská neměla komentovat fotbal, když mu rozumí, má co říct a chce to dělat…
Jistě se setkáváte i s negativními reakcemi. Dá se z nich něco vzít, poučit se?
Mám mnohem víc pozitivních ohlasů. Víte, ty hejty nedávají moc smysl… O nějakém poučení se dá těžko mluvit, protože jsem se nezaregistrovala výtku, která by byla konstruktivní. Naopak oprávněnou kritiku vnímám od kolegů, což si samozřejmě beru k srdci.
close
info
Zdroj: Jakub Pryček
zoom_in
Kateřina Svitková v národním dresu
Zaznamenal jsem docela sdílený názor, že „ta holka sice fotbalu asi rozumí, ale nesnáším, když do fotbalu mluví ženský“. Co vy na to?
Tak k tomu nemám co říct… (směje se)
Z vašeho komentování je cítit, že o trendech máte velký přehled. Před šampionátem v Německu jste mužský fotbal sledovala, že?
Sleduju ho od malinka, protože holčičí fotbal se v televizi prakticky nevyskytuje. Nebo ho dávají, když tam hraju nebo ho komentuju. Proto se dívám hlavně na muže.
Máte ve světě mužského fotbalu nějaké idoly nebo oblíbený klub?
Na to mohu odpovědět jedním slovem – Chelsea. (úsměv)
Připravujete se nějak speciálně na každý přenos?
Bez toho by to nešlo. Před každým zápasem si musím pár věcí nastudovat. Snažím se získat co nejvíc informací, abych mohla reagovat na nejrůznější momenty.
Obdivuje atmosféru na stadionech
Divákům jste například nabídla informaci, že maďarský hráč mohutné postavy Martin Ádám se uplatňuje v jihokorejské lize, kde využívá fyzickou převahu nad drobnějšími Asiaty, ale na Euru se proti Němcům neprosadil. Jak vás napadlo po něm pátrat?
Když se vyskytne někdo zajímavý, je dobré nabídnout divákovi příběh. Maďarského náhradníka Martina Ádáma jsem si všimla už v předchozím utkání. Zaujal mě svou nefotbalovou vizáží, a tak jsem se po něm začala pídit. Našla jsem si videa, jak se chová, jak pracuje v šestnáctce soupeře a pak jsem to mohla popsat.
Můžete říct, kdo z komentátorů vám nejvíc sedí?
Musím říct, že všichni jsou milí a strašně fajn. Se všemi se mi dohře spolupracuje.
Jaký moment vás na Euru zatím nejvíc zaujal?
Obdivuju atmosféru, jaká panuje na všech stadionech. Moc se mi líbilo střetnutí naší skupiny Turecko-Gruzie. Byl to souboj plný energie – takové to nahoru dolu. Strašně mě to bavilo, protože do poslední chvíle nebylo jasné, jakým výsledkem to skončí. Byl to otevřený a ne taktikou svázaný zápas.
Je nutné, abyste viděla všechny duely?
Dívám se na všechny. Sice kvůli tomu nemám moc volna, ale aspoň jsem v obraze. Vím, co se na šampionátu a v mužstvech děje, a jak kdo hraje. (usmívá se)
Můžete prozradit, který fotbalista se vám na Euru nejvíc líbí?
Nejvíc na mě zapůsobil nejmladší hráč šampionátu Lamine Yamal. Řekla bych, že si na Euro přivezl ještě lepší formu, než jakou předváděl v Barceloně. Na to, že mu je teprve šestnáct, hraje moc pěkně. Je nebezpečnýv útoku a hrozně mu přeju, aby vstřelil gól.
Máte tip na mistra Evropy a který tým podle vás hraje nejlepší fotbal?
Před turnajem jsem favorizovala Francouze, jsou hodně silní. Už spolu něco odehráli, ale těžko říct, co s nimi provede zranění Kyliana Mbappého. Kdyby nemohl dál hrát, byla by to pro mužstvo ztráta, ale na druhou stranu by se mohlo víc semknout. Pak musím zmínit ještě druhý celek, který jsem původně tolik nefavorizovala. Jsou to Španělé. Proti Italům byli naprosto skvělí.
Na obrazovce působíte bezprostředně. Napadlo vás, že byste se komentování jednou mohla věnovat profesionálně?
Ráda bych, ale uvidí se, jak to bude dál a jestli přijdou nějaké nabídky. Určitě by mě to naplňovalo.
