Pokud jde o českou zkušenost z letošního nepovedeného Eura, dá se předpokládat, že nejohnivější vlna nenávisti se v online prostoru sesypala na rozhodčí, konkrétně hlavně na Istvána Kovácse, neblahého rumunského arbitra v zápase s Tureckem.

Konkrétní data nejsou k dispozici, zato existují přesná čísla, jak to je s kyberšikanou na Euru z globálního pohledu. Evropská federace UEFA se totiž už před časem rozhodla vulgarity a rasismus na sítích monitorovat a bojovat s nimi.

„Hráči, trenéři a rozhodčí by se měli plně soustředit na své výkony na hřišti, a ne být zatěžováni neakceptovatelným urážením v online prostředí,“ uvedl Michele Uva, ředitel odboru UEFA pro udržitelnost. „Součástí naší strategie na turnaji je všechny účastníky před takovým jednáním ochránit,“ dodal italský funkcionář.

Stovky smazaných příspěvků

Na základně monitoringu 622 účtů a platform na sociálních sítích, patřících všem fotbalistům, týmům i trenérům na Euru v Německu, teď byla zveřejněna data o kyberšikaně a online urážkách během základních skupin. A zavilí nenávistníci, často krytí špinavou rouškou anonymity, se docela činili.

Zkontrolováno bylo 4656 příspěvků pocházejících v 4070 individuálních účtů. Sedm procent z nich, konkrétně 308, bylo pro svůj nenávistný obsah nahlášeno provozovatelům daných sociálních sítí. Převážná většina z nich (71 procent) pak byla smazána v průměru do 75 minut od zveřejnění.

Nejčastěji byli terčem urážek a výhrůžek hráči, a to v 74 procentech. Rozhodčí se ocitli pod palbou nenávisti v 15 procentech případů, méně často se útočníci zaměřili na trenéry a samotné týmy.

Pokud jde o typ nadávek, nejčastěji převažovaly obecné, takříkajíc „normální“ vulgarity (94 procent). Necelých pět procent příspěvků mělo rasistický obsah a 1,5 procenta se neslo v homofobním duchu. A zajímavé je, že nejčastějšími terči online zuřivců byli členové týmu Belgie, následovaní Chorvatskem, Ukrajinou a Nizozemskem.

Výhrůžky znají Vaclík, Coufal i tenistky

Kyberšikana ve světě sportu není ničím novým. Vlastní trpkou zkušenost s ní má i řada českých sportovců. Nedávno o tom mluvil například fotbalový brankář Tomáš Vaclík, který se předloni v zápase Ligy národů dostal do střetu s portugalským polobohem Cristianem Ronaldem a fanoušci při pohledu na zkrvavený obličej nagelované legendy zešíleli.

„Nenávistné reakce přišly od fanoušků z celého světa. Nejen vůči mně, to jsem si zvykl. Dostali jsme čtyři góly, tušil jsem, že to nebude nic hezkého. Ale i proti manželce. Došlo na vyhrožování rodině, ať nejezdím do Portugalska a Španělska, že mi ubodají dceru. Čára byla v ten moment překročena fakt hodně,“ svěřil se Vaclík.

Letos v únoru něco podobné okusil reprezentační obránce Vladimír Coufal. Opora West Hamu v duelu s Manchesterem United zranila Lisandra Martíneze. Šlo o drsný střet, ale reakce byla nepříčetná. Coufal si nakonec pod lavinou nadávek a vyhrožování zabitím musel zablokovat sociální sítě.

O zběsilém řádění sprosťáků čas od času veřejně mluví i české tenistky. Často jde o lidi, kteří měli vsazeno a přišli o peníze. Z hráček si pak dělají terče své zavilé zloby. Někdo se tomu umí zasmát (jako třeba Markéta Vondroušová), ale třeba talentovaná Kanaďanka Rebecca Marinová svého času kvůli útokům haterů na několik let úplně zmizela z kurtů a raději studovala anglickou literaturu na univerzitě.