Kliknutím zvětšíteI díky zmíněnému finiši získal výběr Jaroslava Šilhavého schůdnější protivníky pro kvalifikaci na Euro 2020. Skupina, kde je papírově silnější pouze „kolébka fotbalu“ Anglie, vypadá nadějně.
Na závěrečný turnaj navíc přímo nezamíří jeden, ale hned dva celky. A přiznejme si: získat víc bodů než trio Černá Hora, Bulharsko a Kosovo není metou nereálnou, nýbrž střízlivou a jasnou.
I trenér burcuje: „Ukázali jsme, že jsme konkurenceschopní. Chci poděkovat fanouškům, že nad námi nezlomili hůl. Věřím, že zůstanou věrní i nadále a že kvalifikaci zvládneme.“
Předpoklady jeho tým má. Poté, co u kormidla skončil Karel Jarolím a odpovědnost převzal Šilhavý, Češi herně „rozkvetli“, začali si věřit a sbírat vytoužené body. Ale pozor: především z dlouhodobého hlediska může v roce 2019 přece jen nastat určitá potíž.
Problémy opor
Nejvýrazněji u pozice lídra. Na podzim se v něj vypracoval Bořek Dočkal, záložník ve službách čínského Che-nan Ťien-jie. V Lize národů mimo jiné nasbíral deset tzv. „klíčových přihrávek“ (takových, které vedly do gólových šancí), v čemž byl nejlepším hráčem celé divize.
Nyní kolem něj panuje nejistota. A ta třicetiletému špílmachrovi pochopitelně nepomáhá: zamíří do Sparty, znovu na hostování do USA, anebo jeho čínský zaměstnavatel jakékoli transakce zatrhne a českého středopolaře si ponechá?
Sám Dočkal má jasno: „Sparta mi pořád chybí, bylo mi v ní nejlíp.“ I reprezentace by jeho návrat do Čech uvítala: koneckonců, na podzim jste sami viděli, co „spokojený Bořek“ dokáže.
Velet může také ofenziva, ani její aktéři ovšem neprožívají nejlepší časy. Muž číslo jedna, Patrik Schick (na snímku), v Římě na podzim nastoupil osmnáctkrát a vstřelil dvě branky.
Menší vytíženost nevěští nic dobrého. Mluví se o hostování: zájem má Boloňa, zaznělo rovněž jméno Tottenhamu.
Sám Schick přitom ví: „Neříkám, že to v reprezentaci přebírám, ale mnoho útočníků nemáme. Musím proto potvrzovat, že bych měl tým táhnout.“ Nutno podotknout, že vysedávání by jeho herní praxi v žádném ohledu nepomohlo.
Další problém? Češi za něj nemají alternativu. Michael Krmenčík si kvůli zranění do konce ročníku nekopne, Martin Doležal do kostry reprezentace (prozatím) nepatří. Řešením mohl být Zdeněk Ondrášek, nedávno útočník Wisly, jenže ten jako třetí Čech v historii zkouší štěstí za mořem (FC Dallas).
Síla v defenzivě
Co se ofenzivních individualit týče, nehraje ani další „Ital“ Jakub Jankto. V Sampdorii se na podzim podíval na trávník jen třináctkrát, z toho dvakrát v poháru. Národní tým přitom nezklamal: ve středu zálohy spolehlivě dřel a přátelské klání s Polskem jedinou trefou rozhodl.
Víte, co Jaroslav Šilhavý popřál národnímu týmu během silvestrovského derby? „Hodně gólů i bodů,“ řekl. Přesto: klíčovou pro úspěšnou kvalifikaci nebude útok, ale kolektivní obrana. Naposledy fungovala, ve čtyřech zápasech pod novým koučem inkasovala jen dvakrát.
Teď jen na úspěšná představení navázat. Nepůjde o jednoduchou práci: k prvnímu střetnutí kvalifikace zamíří v březnu Šilhavého svěřenci do hvězdami prošpikované Anglie.
Hraje se ve slavném Wembley, kde Češi v roce 2008 dokázali v přípravě remizovat 2:2. A uspět chtějí i letos. „Kluci jsou odhodlaní, na mistrovství chceme. Zadarmo nedáme nic,“ potvrdil kouč, že ambice šokovat favorita se nezměnily ani po dlouhých jedenácti letech.
Tehdy si cennou „plichtu“ užíval coby asistent Petra Rady, nyní bude pokyny udílet sám. Rozdíl? Tentokrát už půjde o důležité body.
12
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
