Kliknutím zvětšíte
„Jestli je Kanga černej, nebo bílej, je mi jedno, hlavní je, že to byl strašnej debil,“ vrátil se na setkání s fanoušky ke Kangově působení ve Spartě sportovní ředitel Sparty Tomáš Rosický. Jeho prohlášení je ale slabým odvarem toho, co se stalo na fotbalových pažitech dříve.
Běsnící Drogba
Na tu scénu nezapomněli fotbaloví fajnšmekři dodnes. Chelsea v roce 2009 podlehla Barceloně v posledních sekundách a přišla tak o vysněný postup do finále Ligy mistrů. Celé utkání ale hrubě ovlivnil výkon norského sudího Toma Henninga Ovreba - ten nejdříve neodpískal penaltu po evidentním faulu na Didiera Drogbu, bez povšimnutí zůstala i na kilometry viditelná ruka Gerarda Piquého ve vlastním pokutovém území.
Po závěrečném hvizdu se tak vydal Drogba přímo za norským rozhodčím, kterému ukázal prostředníček a začal na něj nepříčetně hulákat, že "zkur… ovlivnil celý dvojzápas". Do akce musel jít i tehdejší trenér Chelsea Guus Hiddink, jenž běsnícího Drogbu musel držet tak, aby Overba fyzicky nenapadl. „Plně ho chápu. Jednal v návalu emocí,“ zastal se Drogby kouč Chelsea Guus Hiddink, který se marně snažil výlevy svého svěřence krotit.
Tehdejší elitní střelec ale po odstrčení od norského sudího pokračoval. Svá slova opětovně řval do kamery, v tunelu si navíc opět počkal na Orebra, kde ho zasypal sprškou nadávek.
Nenávist, která se přenesla i do reprezentace
V dobách, kdy hrál za Barcelonu Lionel Messi a za Real Madrid Cristiano Ronaldo se před vzájemným El Clásicem neřešilo téměř nic jiného, než souboj těchto ostrostřelců. Do pozadí se tak dostávala nenávist dvou kapitánů - obránců Gerrarda Piquého a Sergia Ramose.
Oba byli stěžejními postavami svého celku a pro ostatní těmi nejméně oblíbenými. V oblibě měli řadu tvrdých zákroků, posměšků i provokací. Není tak divu, že se často Piqué a Ramos střetli osobně. Ať už fyzickým kontaktem či slovním. Oba si navzájem při vzájemných střetech nadávali, a to hodně sprostě.
Při oslavách titulů měli Piqué i Ramos nutkavé choutky vzkazovat výsměšné zprávy svým rivalům. Problémy se ale po odchodu španělské zlaté generace přenesly i do reprezentace, kde docházelo k vnitřním rozporům mezi hráči Realu a Barcelony. „Skončit v reprezentaci je ta poslední věc, kterou bych udělal. A nebudu se měnit, rivalita přece k fotbalu patří. Když se daří jednomu týmu, druhému to zase nejde. Proto přeju Realu jen to nejhorší,“ řekl upřímně Piqué.
V roce 2015 to pak při zápasu Španělsko - Slovensko schytal od řady fanoušků, kteří na něj při kontaktu s míčem pískali.
Balotelli vs. fanoušci
Přestože se narodil v Itálii a několikrát reprezentoval její barvy, měl Mario Balotelli s drtivou většinou fanoušků problém. Důvod? Jeho časté výstřední chování, rebel s ghanskými předky byl naprosto odlišný od ostatních - chyběla mu disciplína, avšak jeho góly byly často největší ozdobou sestřihů uplynulého týdne.
To dráždilo často nejen vlastní fanoušky, ale především ty ostatní, kteří Balotelliho často rádi hanili. Nutno dodat, že často hodně za hranou. Super Mario, jak si italský kanonýr přezdívá, byl asi největším terčem rasismu v historii fotbalu.
Poprvé pocítil hořkost nařčení při milánském derby v roce 2013, kdy si tehdy v dresu Rossoneri vyslechl hned několik nadávek, po nichž se chtěl sám mezi divoké fanoušky vydat. Z tribun na něj mávali nafukovacími banány, ozývaly se hlasité zvuky připomínající opici, navíc doplněné o nadávky přirovnávající útočníka právě k tomuto zvířeti. Na poslední chvíli jej zastavil kapitán rivala z Interu Javier Zanetti, který se snažil rozčíleného Maria uklidnit. Příznivci klubu tehdy vyfasovali pokutu ve výši 40 tisíc liber, avšak s prázdnou nevyvázl ani třicetiletý útočník. To by nebyl Balotelli, aby neměl poslední slovo.
Po závěrečném hvizdu fanouškům odpověděl nevhodným gestem a finanční postih byl na světě. „Rasismus nemůžu vystát, je to něco, co přeci nemůžeme tolerovat,“ reagoval na jednu z mnoha rasistických scén Balotelli.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
