Především pravidelně hraje, což byl důvod, proč si fotbalista, který stále patří londýnské Chelsea, v létě klub z jihozápadní Anglie vybral.
S Bristolem, který měl figurovat přinejlepším ve středu tabulky League Championship, navíc atakuje pozice zaručující play-off o Premier League.
Pro Kalase vlastně nic nového. Stejné to bylo v Middlesbrough i Fulhamu, kde předtím nastupoval. „Už jsem to párkrát slyšel, že kam přijdu, tam hrajeme play-off,“ usmívá se reprezentant, jenž už se třese na březnové zápasy Česka s Anglií a Brazílií.
Začněme Bristolem. Čekal vůbec někdo, že by se vám mohlo tak dařit?
Na začátku asi nikdo. V posledních dvou letech totiž tým přišel o hodně důležitých hráčů. Nijak zvlášť se navíc neposilovalo a rozpočet se snižoval o 25 procent.
A najednou jste v FA Cupu porazili i soupeře z Premier League.
To bych nepřeceňoval. Hráči Huddersfieldu k utkání nepřistoupili poctivě. V dalším kole s Boltonem jsme ukázali odolnost, ve dvou zápasech během čtrnácti dnů jsme otočili skóre z 0:1 na 2:1. S dalším týmem z nejvyšší soutěže Wolverhamptonem jsme hráli vyrovnaně, ale hloupě inkasovali. Ve druhé půli byli rádi, když sudí pískl konec. Dostali se dvakrát za půlku.
V Championship jste teď dvakrát prohráli. Stejně jste ale v tabulce šestí, což je postupová pozice do play-off. Neříkají vám štístko?
Je pravda, že za poslední čtyři sezony jsem hrál třikrát play-off a jednou přímo postoupil. Určitě to není o mně. Jsem rád, že se nám daří a nebylo by špatné zopakovat si boj o postup i popáté. Zbývá ale třináct zápasů, které musíme odehrát za dva a půl měsíce. Bude to hukot.
V klubu asi panuje pohodová atmosféra. Nebo se mýlím?
Všichni jsou v pohodě, to je pravda. Prohrálo se po dlouhé době, ale to každý bere. Nemohli jsme si myslet, že soutěží projdeme bez zaváhání. Zvlášť v tak kvalitní lize. Nenajdete tady soupeře, proti kterému si můžete říct, že v klidu vyhrajete. Každý může porazit každého.
Splňuje pro vás angažmá, co jste si představoval?
Určitě. Jediné zápasy, které jsem vynechal, byly ty, kdy jsem měl zlomenou čelist. Zaplaťpánbůh, že všechno takhle jde. Máme i výsledky, takže super. Ještě je samozřejmě brzy dělat závěry, ale pokud to takhle půjde až do konce a dostaneme se do play-off, bude to moc úspěšná sezona.
Už uvažujete o tom, co přijde po ní? Nechystá se váš návrat do Chelsea?
V souvislosti s Chelsea si nedělám přehnané naděje. Snažím se dělat, co můžu, tedy hrát co nejlépe. Jsem realista a nikam se zvlášť nehrnu. Svým způsobem je pro mě přínosnější a zábavnější nastupovat pravidelně v Championship, než být v Chelsea a odehrát za sezonu pět až deset zápasů, a to ještě pravděpodobně většinu v pohárech.
Rýsuje se něco konkrétního směrem k létu?
Víte, v minulých letech už mi bylo řečeno věcí… Ani je nebudu opakovat. Když mi někdo řekne, že mě koupí, tak budu rád, ale uvěřím tomu, až k tomu dojde. Jsem už opatrný. Dvakrát jsem si dělal velké naděje (s Middlesbrough a Fulhamem pozn. red.) a pak jsem byl hodně zklamaný. Do třetice stejnou chybu neudělám.
Otočme list. V březnu vás na mytickém stadionu ve Wembley čeká utkání s Anglií. Vy už jste si na něm zahrál, že?
Poprvé jsem byl ve Wembley s Middlesbrough, vypršelo mi ale hostování a nemohl jsem zasáhnout do hry. Tři roky nato jsme tam hráli s Fulhamem. Šel jsem do hry asi na dvacet minut a postoupili jsme. Teď to bude do třetice a doufám, že zase uspějeme.
Cítíte výraznější motivaci, když nastupujete v Anglii?
Jen těžko najdete větší utkání než proti Anglii, kde žiju, proti semifinalistovi posledního mistrovství světa. Všechny hráče sleduji dennodenně v televizi, v novinách. Hrajeme různé Fantasy Footbally a tam si z nich skládáme týmy. A teď bych měl možnost se nimi utkat. Bylo by to speciální. Ale taky jde o to, uhrát dobrý výsledek, abychom na zápas rádi vzpomínali i po letech.
Co si pod tím mám představit? Jaké šance má český výběr?
Nechci říkat, že jsem přehnaně optimistický. Pak bych to v diskusích pořádně slízl. Ale byl bych za hlupáka, kdybych do každého zápasu nešel s tím, že chci uhrát dobrý výsledek. I když to je jakkoli těžké, tak utkání začíná 0:0. Je to klišé, ale taky pravda.