Ale to není podstatné – každého teď zajímá bitva Kluž vs. Slavia, v níž jde o vstupenku do Ligy mistrů.

„Je to padesát na padesát. Slavii čeká silný soupeř,“ líčí 51letý kouč.

Překvapilo vás, že do závěrečného předkola Ligy mistrů nepostoupil Celtic, ale Kluž?
Až takové překvapení to pro mě nebylo. Všichni Celtic favorizovali, ale Kluž má dvě kvalitní jedenáctky. Střídá to, jedna hraje ligu a druhá poháry. Trenér Petrescu je zkušený, všechny posty jsou zdvojené, podobně jako ve Slavii. Celticu opravdu špatně zachytal brankář a obrana také nefungovala. A Kluž byla i více rozehraná z ligy. Je rozehraná, věří si, má sílu dopředu a velké sebevědomí.

Všichni favorizují Slavii, počítám ale, že vy to tak jasně nevidíte…
Vůbec roli favorita nevidím, je to 50 na 50. Kluž dala čtyři góly Celticu, to není vůbec špatná vizitka. Všichni se na Slavii těšili na Celtic a teď jsou trochu zklamaní, že si neužijí skvělou skotskou atmosféru. V Kluži ale bude také rušno a počítám, že slávisté nebudou tak slyšet, jako byli v Anglii na Chelsea.

Co v Kluži slávisty čeká?
Kluž má umírněnější fanoušky, nemají tolik divokých ultras, jako třeba v Bukurešti. Ale fandí úplně celý stadion.

Že je to v Rumunsku divoké dokázali nedávno i fanoušci Craiovy, kteří trefili rozhodčího pyrotechnikou, a zápas musel dopískat asistent. Řeší se to hodně?
Abych pravdu řekl, tak poslední dny jsem televizi vůbec nesledoval, ale protože jedou nonstop tři fotbalové kanály, tak bezprostředně po zápase určitě ano. Ale poháry se většinou rychle přejdou a všichni se zase rychle soustředí na ligu, která má v televizi ohromný prostor.

Jak se vám líbí současná hra sešívaných?
Líbí se mi, jak hrají vzadu, nedostávají branky. V minulé sezoně byl tým hodně sehraný a i teď jede ligou lehce. Zatím měl ale samé při vší úctě lehčí soupeře, nikdo je zatím pořádně neprověřil. Slavia má ale pořád velmi dobrý tým, posílený, obrovsky kvalitní.

S rukopisem trenéra Trpišovského. Zamlouvá se vám jeho práce?
Určitě. Jindra je velmi kvalitní trenér, má svůj styl. Slavia hraje dobře už dva tři roky. Tým byl většinou pohromadě, vybojoval dva tituly, na jaře postoupil v úžasném utkání přes Sevillu.

Je v Rumunsku česká nejvyšší soutěž známá? Ve Slavii, ale hlavně ve Spartě, nastupuje nebo ještě nedávno nastupovalo několik rumunských reprezentantů.
Nejvíce si cení Sparty a berou ji pořád jako nejlepší české mužstvo. Ze vzájemných zápasů v pohárech znají také Liberec, Mladou Boleslav a Plzeň.

Minulý týden z předkola Evropské ligy vypadlo trio Sparta - Boleslav - Plzeň. V čem vidíte příčiny českého pohárového krachu?
Plzeň má kvalitní zkušené mužstvo a měla postoupit. Chybělo štěstí, rozhodlo, že venku prohrála 0:1. Ale zároveň jí to neklape jako dřív. Spekuluje se o nějakých problémech a to vám v těžkých utkáních také nepřidá. Sparta opět vybouchla – to už je hodně špatné. Její neúspěch bude bolet jak koeficient, tak samotný tým, sebevědomí jejích hráčů mohlo jít nahoru. Nepůjde. Česká liga není vůbec špatná soutěž, ale nedosahuje takové úrovně, aby evropské poháry hrálo pravidelně více klubů.

Je vůbec možné, aby byl český tým v Evropě dlouhodobě konkurenceschopný? Co by se muselo změnit?
Osobně si myslím, že české kluby nerady pracují s cizinci. Trochu se to změnilo, ale na některé posty prostě čeští hráči nejsou. V tomto zaostáváme, abychom fotbal udělali zajímavějším. Jde o technickou hru, lidi chodí na fotbalisty, kteří umí hrát. Stanciu, Hušbauer, Hrošovský, Krmenčík…Top hráčů u nás není tolik. Soutěž je kvalitní, ale toto chybí. A také by se mohl český fotbal více zpopularizovat. V Rumunsku běží nonstop televizní fotbalové programy, noviny vše probírají, o všem se neustále zdravě diskutuje. V Česku otevřete noviny a v nich má názor dokola jen pár stejných lidí, v Rumunsku čtete názory stovek lidí. Bývalých hráčů, trenérů, manažerů, prezidentů, lidé pořád dostávají nové a nové informace. Ne že by to u nás bylo špatné, na fotbal chodí hodně lidí, ale českou fotbalovou veřejnost ovlivňují pouze úzké názory.

Za sebou máte první zápas v novém působišti, jaká byla premiéra?
Rušná. (usmívá se) Všude jsou paparazzi, už na letišti byli. Je to trochu divoké, protože fanoušci zbrojí proti vedení klubu, že prý nepřivedlo dobré hráče. A se Steauou má Dinamo těch příznivců nejvíce.

Co se změnilo od vaší poslední rumunské anabáze v roce 2011?
Vybudovalo se zde hodně nových stadionů. Na Dinamu je moderní pro 15 tisíc lidí, jaký v Česku není. Fanoušci jsou blízko, atmosféra je velmi bouřlivá.

Jaký je rumunský klubový fotbal? Dá se porovnat s tím českým?
Určitě se dá srovnávat. Český fotbal je na výši v bojovnosti, v Rumunsku je fotbal více technický. V Česku všechny klubu kupují hráče pod smlouvu, tady je kupuje jen Kluž nebo Steaua, jinak jde většinou o hostování, to je veliký rozdíl. A také je zde novinka, že musí od začátku na celých 90 minut nastoupit minimálně dva hráči ve věku do 21 let. A když jdou střídat, musí za něj přijít jiný mladík. Zkrátka dva takto mladí musí být v sestavě po celou dobu.

Mentalita rumunských hráčů bude určitě divočejší.
Ano, jsou vznětlivější a bouřlivější, živelnější než čeští fotbalisté.

Což platí i o fanoušcích…
Jednoznačně. (směje se) Často panuje tak bouřlivá atmosféra, že na hřišti vůbec nejsou slyšet vaše pokyny.

Jak se vůbec zrodil váš návrat do Rumunska? Měl jste i jiné nabídky?
Měl. Jedna byla z ještě vzdálenějšího východu, ale bylo to už hodně daleko a nelíbily se mi tréninkové podmínky. V Rumunsku to znám, mám spoustu známých za ta léta a tak jsem nabídku Dinama rád přijal.

Jak jste na tom s rumunštinou?
Je to latinský jazyk, rumunštině rozumím, ale ještě tolik nemluvím, protože v ní nejsem tak přesný.

Zahraniční hráči mají často ve smlouvách, že se musí učit jazyk dané země. Platí něco podobného i u trenérů?
Nene, určitě to nemáme ve smlouvě. A ani hráči, kteří v Dinamu hrají. Většinou se ale rumunštinu naučí. Není to těžký jazyk, po půl roce mu cizinci rozumí. Já vedu v rumunštině tréninky.

Co se vám mimo fotbal líbí na Rumunsku, že se do něj opakovaně vracíte?
Například v okolí Temešváru byla překrásná příroda, nebyla ničím zdevastovaná, nádhera. Nicméně jak pořád hrajete, tak jsem nikdy neměl tolik času si Rumunsko pořádně projet a užít. Byl jsem prakticky všude, ale třeba jen na jediný den. Bukurešť znám dobře. Hlavně strašnou dopravu, z jednoho konce na druhý jedete běžně dvě hodiny. Mentalita rumunských lidí je vstřícná, jsou srdeční a vždy jsem se mezi nimi cítil dobře.