„Od posledního srazu už jsou to dva měsíce, tak nám to chybělo,“ vítá přítomné Šilhavý, který má po boku svého tradičního asistenta Jiřího Chytrého a kondičního kouče Ondřeje Bejbla. „No jasně, že budete vykat,“ dodává ještě na otázku jednoho z nových svěřenců. „Přece mi nebudete říkat, ty vole, cos to vymyslel,“ baví novináře.

Bejbl si bere na starosti rozcvičku, při které se i vzhledem k velkému horku rychle objevují první krůpěje potu. Nejdřív protažení, poté už první cvičení s míčem doplněné běžeckou abecedou. „Přidejte. Dávejte prudší ty přihrávky. A na závěr z první,“ zní pokyny z úst trenérů.

Kotoul jako trest

Na řadu pak přichází tradiční bago, při kterém po patnácti nepřerušených přihrávkách, následuje pro bránící duo „trest“ v podobě kotoulu. Tak jsem si ho po nějakých deseti letech od školy zase jednou vyzkoušel.

„Líbí se mi, jak někteří dělají to, co hráči normálně. Když přicházíte po cvičení, tak zhluboka oddechujete, jako že už toho máte dost, aby to trenér viděl,“ odlehčuje atmosféru Chytrý před dalším kombinačním nácvikem, který prý praktikují v Barceloně. „To tam chtěl Jirka. Já říkal: čím méně, tím lépe,“ směje se Šilhavý.

Míč létá mezi kopačkami, chyby se kupí, ale trenéři dále podporují a nabádají ke hře na jeden dotyk. Rekord bez přerušení? Patnáct přihrávek. „To je super, takhle napoprvé,“ chválí Chytrý.

Náročná zkušenost

A na závěr už se jde do hry pět na pět, klasicky na branku. Modří proti žlutým. Pětky se střídají po dvou minutách, které se však zdají jako věčnost. Po prvním sprintu a nedotažené akci nastává pocit, jako by mi v plicích hořelo. Po prvním „poločase“, který moje mužstvo získává ve svůj prospěch, přichází ještě motivace navíc.

Poraženého čeká krátké běžecké cvičení. Naštěstí spoluhráč z televize Nova rozhoduje dvěma brankami a šetří své parťáky před kolapsem (nebo alespoň mě). Zajímavá, avšak fyzicky celkem náročná zkušenost, je u konce.

„Bylo to příjemné odpoledne. Reprezentanty z vás jedním tréninkem neuděláme, jak tady někdo chtěl, ale některé určitě budeme sledovat,“ rozesmává ještě na závěr všechny Šilhavý.