Umělka, jak se mezi fotbalisty umělému povrchu říká, může být opravdu zhoubná; škodit může především dětem. A to významně.

„Proč v takovém vedru nehrají na přírodní trávě," zeptala se na severu Čech maminka jednoho klučiny. Odšpuntovala bouřlivou diskusi, při níž další rodič využil internet a našel starý článek o rakovině. Hádka eskalovala, skončila předčasným odchodem několika dětí.

Deník s odkazem na tento případ kontaktoval zodpovědné instituce - ministerstva, fotbalovou asociaci. Z podrobného šetření vyplynulo, že už před časem vznikla mezirezortní skupina, která má problematiku „umělek" na starosti.

Fotbalista Matěj Šín poskytl Deníku rozhovor, 14. října 2022, Ostrava.
Fotbalový talent o rakovině: Žádná deprese, pomáhaly maličkosti

„Považujeme to za závažný problém," řekla pro Deník Barbora Macková, ředitelka Státního zdravotního ústavu. "Už delší dobu upozorňují certifikační orgány zainteresované do zkoušení bezpečnosti materiálů, dozorové orgány provádějící kontroly trhu a další orgány státní správy, do jejichž působnosti tato problematika spadá, na možná zdravotní rizika."

Takzvané jádro pudla je ukryto v materiálu, z něhož se umělé povrchy vyrábějí. Některé můžou obsahovat rakovinotvorné látky, především ty, které jsou vysypávány granulátem z recyklovaných gumových pneumatik. Podle výzkumů vědců můžou být časovanou bombou.

„Nepřekvapuje mě to, sám jsem nepřítelem hřišť s umělým povrchem. Hrajeme na nich jen tehdy, když je přírodní tráva vinou počasí mimo hru," zmínil trenér a ředitel Fotbalové školy Litvínov Zdeněk Kotalík.

K největšímu riziku dochází při velkém vedru. „V teplých měsících, kdy na tato hřiště svítí slunce, se teplota povrchu významně zvyšuje a v případě použití zdravotně závadných materiálů dochází k mnohem intenzivnějšímu uvolňování škodlivých látek. I karcinogenních," potvrdila Jitka Sosnovcová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro materiály určené pro styk s potravinami a pro výrobky pro děti do 3 let.

Hlavním strašákem zkratka PAU

Tenhle hrozící průšvih není českou specialitou. Naopak. Za hranicemi jsou dál. Například Nizozemsko plánuje od roku 2030 umělé povrchy zrušit úplně. Hodně diskutované je toto téma i v Norsku, kde se kvůli počasí hraje fotbal takřka výhradně na "umělce".

Nizozemsko umělé povrchy chce zakázat
Nizozemsko chce dát sbohem umělým travnatým povrchům v roce 2030. Studie ohledně dopadů nebezpečných látek, které se uvolňují z pryžové drti, na lidské zdraví, vyvolala v zemi tulipánů poprask. Z 60 klubů zapojených do studie bylo zjištěno, že hřiště 58 z nich obsahují 1,5 až 3,7krát vyšší hladiny karcinogenních sloučenin, než jaké jsou přípustné. V Nizozemsku jsou umělé travnaté plochy hojně využívané, nyní jim ale zvoní umíráček.

Téma nespadlo jen tak z nebe. Jedním ze spouštěčů byl příběh mladého britského fotbalisty Lewise Maguira, jenž onemocněl a posléze v roce 2018 zemřel na rakovinu. Bylo mu dvacet let. Jeho otec, dříve sám ředitel zdravotního ústavu, měl jasno. Úmrtí způsobily škodlivé karcinogenní látky: „Můj syn na umělém povrchu hrál fotbal třikrát až čtyřikrát do týdne. Byl brankář."

David Bruna s manželkou Eliškou a dcerou Sárinkou
Dcera se narodila hluchá, manželka bojuje s rakovinou. Brunu nabíjí fotbal

Po apelu veřejnosti se úřady pustily do vyšetřování. Analýza Evropské agentury pro chemické látky zjistila, že riziko souvislosti mezi sportováním na umělém povrchu a výskytem rakoviny je velmi nízké. Téměř všechny vzorky trávy, které byly zkoumané, obsahovaly jen malé množství uhlovodíků. Nicméně… Další analýzy v průběhu následujících let prokázaly, že klid rozhodně není na místě.

Hlavním strašákem se stala zkratka PAU.

„Jde o polycyklické aromatické uhlovodíky, které patří do skupiny karcinogenních látek, tedy látek, které způsobují rakovinu. Nejznámějším je benzo(a)pyren, u kterého byl objasněn i mechanizmus, kterým přímo poškozuje genetickou informaci buněk, tzn. je genotoxický, a proto má společně s několika dalšími PAU v evropské chemické legislativě stanoven velice přísný limit. Přítomnost PAU je hlavní příčinou vzniku rakoviny plic. PAU přijaté s potravou působí rakovinu zažívacího traktu a v případě kožního kontaktu rakovinu kůže, krve a podonbě," objasnila Magdalena Zimová, vedoucí Oddělení hygieny půdy a odpadů ve Státním zdravotním ústavu.

Norsko myslí i na ekologii
Toxické látky, které se uvolňují z granulátu používaného pro změkčení umělých travnatých povrchů, trápí i Norsko. Koktejl jedů se totiž dostává do moře. Jak? Například s tajícím sněhem, který se z hřišť odklízí společně se zmiňovanou drcenou pryží, nebo odtokem z praček, které praly dresy hráčů. Guma z automobilových pneumatik je jedním z nejvýznamnějších přispěvatelů mikroplastického znečištění oceánů, podle studií je toxická pro mořské organismy. Ročně se může do moře z norského území dostat až 65 tun granulí, což odpovídá přibližně deseti tisícům ojetých ojetých pneumatik, nemalá část pochází z umělých fotbalových trávníků.

Kromě toho se z umělých povrchů mohou uvolňovat ftaláty, karcinogenní primární aminy, těžké kovy, bisfenoly, polyfluorované a perfluorované látky (PFAS) a další látky, které představují zdravotní rizika.

V Bystřanech se konal ve čtvrtek pohřeb hokejisty Ondřeje Buchtely.
FOTO: S Buchtelou, kterého porazila rakovina, se loučila plná bystřanská síň

„Nebezpečnost těchto látek se zvyšuje, zejména pokud je expozice lidského organismu těmto látkám dlouhodobá a opakovaná. Potenciální riziko v případě přítomnosti látek v použitých materiálech záleží tedy jednak na jejich množství v materiálu a jednak na způsobu uvolňování z materiálu. Dále také na době, kterou lidé tráví v kontaktu s těmito povrchy a samozřejmě na ročním období, jak jsem již uvedla," dodala Sosnovcová.

Hlavně pozor na drť z recyklovaných pneumatik

Za největší problém je považována pryžová drť, která se sype na hřiště kvůli jeho změkčení; pády sportovců tak nejsou bolestivé a nekončí zraněním. Existuje však riziko, že právě při pádu a kontaktu se zmiňovanou gumou může docházet k jinému ohrožení. Materiál na hřišti často pochází z recyklovaných, použitých pneumatik. A ty mohou obsahovat výše zmíněné škodlivé látky. Do těla se dostanou oděrkami i běžným kontaktem s kůží, zároveň také dýchacími cestami.

Josefu Topinkovi popřál na Stínadlech ředitel FK Teplice a šéf OFS Teplice Rudolf Řepka
Za řeči začnu vyhazovat! Nejstarší krajský rozhodčí bude pískat i po osmdesátce

Nejvíce ohrožené jsou právě děti. „Představují speciálně citlivou skupinu vůči expozici všem těmto škodlivým látkám. Mají vyšší citlivost pokožky a sníženou metabolickou a detoxikační kapacitu, tedy schopnost odbourávat škodliviny z těla ve srovnání s dospělým člověkem, a také mají vyšší citlivost cílových orgánů. Škodlivé ale mohou být expozice PAU samozřejmě pro všechny, tedy i pro dospělé sportovce," konstatovala Sosnovcová.

Jak na problém reaguje FAČR a MŠMT ČR?
Fotbalová asociace České republiky: „Užívání hřišť s umělým povrchem v ČR odpovídá potřebám fotbalu v zemi i klimatickým podmínkám. Ohledně parametrů hřišť jsme v kontaktu s FIFA a UEFA. O studiích tohoto typu nám není nic známo, ale informaci postoupíme Zdravotní komisi FAČR a Komisi pro stadiony a hrací plochy FAČR k případnému posouzení.“

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky: „Hygienické normy v těchto případech kontroluje Ministerstvo zdravotnictví. Pokud by tento resort vyhodnotil, že je třeba situaci plošně řešit, MŠMT je připraveno v tomto ohledu spolupracovat. Každopádně budování a údržba školních hřišť je v kompetenci zřizovatelů ve spolupráci s řediteli škol, přičemž financování povrchu hřišť je investicí obce, resp. kraje. Nad to můžeme uvést, že umělých povrchů, které lze použít na školní hřiště, existuje velké množství. Umělá tráva je jednou z variant, která podle našich informací není u škol tou nejčastější."

Panika je i není na místě. Podle Státního zdravotního ústavu rozhodně nejsou karcinogenní všechny umělé povrchy, na kterých se hraje fotbal. Ty nové procházejí certifikací, musejí splňovat přísné normy. Jenže nikdo už nekontroluje, co se děje s povrchy za pár let. Deník oslovil několik fotbalových klubů napříč zemí. Informace je zaskočila.

Rozhodčí Karel Milec
Zkušený sudí vypráví své zážitky. Zažil jsem na lajně dva opilé asistenty

„Předpokládám, že pokud nakupujeme certifikovanou umělku i s granulátem, tak je vše v pořádku. My máme nový povrch pět let. Tenkrát patřil k nejmodernějším, mělo ho asi jen šest klubů. Na umělé trávě hrajeme už řadu let. Máme hodně dětí, přírodní trávu bychom neudrželi dlouho v potřebné kvalitě," přiblížil Petr Stibor, bývalý předseda Sokola Srbice, klubu z Teplicka, který má řadu mládežnických týmů. Své domácí zápasy hraje výhradně na umělé trávě. I v létě.

V největším ohrožení můžou být brankáři
Amy Griffinová, hlavní trenérka ženského fotbalového týmu Washingtonské univerzity a bývalá brankářka, sepsala před deseti lety seznam 38 fotbalových hráčů, kteří onemocněli rakovinou, především krve. Nejméně tucet jich pocházelo z Washingtonu, další z ostatních oblastí. Není bez zajímavosti, že 34 z 38 se věnovalo chytání. Griffinová svůj seznam od té doby rozšířila o další desítky rakovinou postižených fotbalistů a fotbalistek.

Stát Washington mezitím vydal svou analýzu, která vysoké riziko rakoviny v souvislosti s hraním na umělých površích nepotvrdila. Riziko je prý zanedbatelné. Jenže nové analýzy po celém světě říkají opak. Studie státu Washington navíc byla zpochybněna řadou odborníků. Griffinová je tak stále na špičkách a upozorňuje na riziko, které podstupují brankáři. „Jsou díky častým pádům na zem mnohem více v kontaktu s tou černou gumou. Mají ji všude pod oblečením, vdechují ji. Dostanou se jim i do oděrek."

Griffinová pomáhala psychicky Jeanovi Bryantovi, jehož syn Jack onemocněl rakovinou. I on byl od svých pěti let brankářem, chytal hlavně na umělkách. Rakovina mu byla diagnostikovaná ve 13 letech, dokázal se uzdravit, jenže se mu už třikrát vrátila. „Je extrémně těžké diagnostikovat příčinu rakoviny. Jen vím, že v umělém povrchu jsou toxiny. Ať už jí způsobily, nebo ne, nepochybuji o tom, že hrají svou roli," tvrdí tatínek bývalého brankáře, který nyní studuje bioinženýrství v Kalifornii. Griffinová se dál snaží vyvíjet nátlak na politiky, žádá důkladnější analýzy umělých povrchů.

Richard Clapp z University of Massachusetts Lowell je stejného názoru. Ve svém dopise ministerstvu zdravotnictví doporučuje studii zaměřenou na leukémii a lymfom u mladých lidí ve věku od 15 do 29 let, která by zohlednila tréninkový proces na umělém povrchu a míru vystavení rizika rakoviny. Dobře si ale uvědomuje, že podobné studie můžou stát miliony. „Proto je důležitý tlak občanů na politiky, který povede k uvolnění dostatečných finančních prostředků. Dokud se tak nestane, radím rodičům a jejich dětem, aby se vyhýbali umělým trávníkům."

Kontroly nejsou. Čeká se na grant 

Zimová se však domnívá, že výrobci často ani nemají ponětí, jak dané normy dodržovat. „Je tam hodně faktorů. Pokud je ta pryž vyráběná z materiálů mimo Evropskou unii, z nějakých pneumatik bůh ví odkud, tak pochybuji, že jsou ty normy v pořádku. Proto je důležité, aby všechny subjekty, které vybavují dětská hřiště a sportoviště umělými povrchy, důsledně vyžadovaly od dodavatelů certifikáty zdravotní nezávadnosti umělého povrchu z hlediska uvolňování chemických látek," shrnula. Jenže z oslovených klubů o tomto certifikátu neví žádný…

„Samozřejmě, že certifikáty jsou nutností. Ale nepovím vám, jestli tam je konkrétně certifikát ohledně těch chemických látek," řekl například Václav Kožíšek, předseda FK Ústí nad Labem mládež. A podobně odpovídali i ostatní.

Rozhodčí Nikola Vrbová v civilu
Nejkrásnější česká sudí je stále nezadaná. Láká ji dostat se mezi profesionály

Litvínovský Zdeněk Kotalík potvrdil to, co je pro vědce strašákem. „Tohle se nezkoumá. Svaz umělky kontroluje, uděluje na ně licence. Když je nová, dostanete jí na dva roky. Pak třeba na jeden. Pokud je umělka špatná, tak se musí vyměnit, nedostanete certifikát a nemůžete na ní hrát. Ale prověřuje se, jestli je pružná, míra poškození, nikoliv to, jestli se z ní uvolňují nějaké škodlivé chemické látky."

Škvára mohla být také škodlivá
V minulosti fotbalisté v zimě využívali škvárové povrchy. Ještě dodnes mají někteří veteráni škváru zažranou v kůži. Ani škvára nebyla pro zdraví ideální, vadila především prašnost. Před 12 lety se v tisku objevila zmínka o škvárovém hřišti na Slavii v Hradci Králové, kde byla při likvidaci naměřena čtyřikrát vyšší koncentrace olova a dokonce osmkrát byly překročené limity arzenu. Arzen je karcinogen, způsobit může rakovinu plic a kůže. Olovo může mít na svědomí některé nevratné změny centrálního nervového systému. Nelze vyloučit, že podobně zamořené byla i další škvárová hřiště.

Česko by se i proto podle Zimové mělo snažit přiblížit Nizozemsku a co nejvíc usilovat o minimalizování umělých povrchů. Zatím se to prý nedaří. Překážek je spousta.

„My teď ale nemůžeme přijít a zkoumat kvalitu jednotlivých hřišť."  Pomohl by prý grant. „Díky němu bychom mohli provádět odborný screening některých hřišť a mít tak v ruce průkazný materiál. Věřím, že se nám podaří získat potřebné argumenty a náš boj za zdraví dětí dotáhnout do úspěšného konce," vyslovila vědkyně ze Státního zdravotního ústavu velké přání mnohých zasvěcených.

Fotbalová rozhodčí Monika Karásková
Zážitky sudí Karáskové: Žádost o ruku, brankář s průjmem nebo bitka na hřišti

Zatím je ale hmatatelný posun minimální. „Bojujeme dva roky o to, aby se tím někdo pořádně zabýval. Sice jsou české i evropské normy, nařízení, dozorové orgány, ale ve výsledku je po republice plno hřišť, která mohou být více či méně škodlivá. Hlavně jde o děti, o ty bojujeme nejvíce," zdůraznila znovu Magdalena Zimová.

Za úspěch lze považovat vznik mezirezortní skupiny s účastí úředníků z ministerstev. A jedno doporučení: na trh nesmějí od srpna 2022 granule nebo mulče, které obsahují více než 20 mg/kg (0,002 % hmotnostních) součtu všech uvedených PAU. Takový obsah případné uvolňování škodlivin minimalizuje.

Onkolog varuje před významnějšími faktory vzniku rakoviny
Profesor Tomáš Büchler, přednosta Onkologická kliniky Fakultní nemocnice v Motole, je pro přísnější kontrolu certifikátů zdravotní nezávadnosti umělých povrchů v kontextu výskytu škodlivin. „Obecně je žádoucí odstraňovat škodlivé látky z prostředí, v němž žijeme," tvrdí. Na druhou stranu ale upozorňuje, že existuje noho dalších a daleko významnějších faktorů, které jsou příčinou vzestupu nádorů. „Kouření, přejídání se, nezdravé potraviny, masivní využívání pesticidů a dalších chemikálií v zemědělství," jmenuje ty nejrizikovější.

Odborníci ze Státního zdravotního ústavu ohledně této problematiky uspořádali několik odborných konferencí, snažili se prorazit u dalších institucí a v regionech. Odborné příspěvky k tomuto tématu byly součástí seminářů organizovaných společností SOTKVO, což je dobrovolná, nezávislá, nepolitická organizace sdružující fyzické i právnické osoby, které se profesně angažují v kontrolní činnosti, výrobě, montážích, nebo opravách zařízení tělocvičen, hřišť a dětských hřišť.

Jaromír Jágr (vlevo) a Wayne Gretzky po vítězství České republiky nad Kanadou na OH v Naganu.
KVÍZ: Poznáte hokejové hvězdy? Kdo nedá aspoň 15 z 20, ať se posype popelem

Otázkou je, co by se dělo, pokud by měly být hřiště s umělým povrchem zrušeny. Využívány jsou opravdu hojně, často klubu svá přírodní hřiště šetří a i v teplých měsících posílají na umělku nejen dospělé, ale i mládež.

„Nedovedu si představit, že by se na umělkách nesmělo hrát. Zkouší se i písek místo gumy, ale to už je jako hrát na škváře," řekl Rostislav Salák, grassroots trenér mládeže fotbalové asociace. „Pomáhá závlaha, kterou v Německu, kde jsem hrál, měli už před dvaceti lety. U nás je jen minimálně, kluby a města šetří," dodal.