Středeční valná hromada začíná v kongresovém sále plzeňského hotelu Primavera od 17 hodin. „Poměry v našem fotbale je nutné změnit a zastavit především jeho morální úpadek,“ dal jasně najevo Aleš Jindra, že on je právě zástupcem oddílů, které volají po změně pořádků.

A co by bylo jeho prioritou v případě zvolení? „Zjištění skutečného stavu v hospodaření a činnosti PKFS, tzn. rozhodně provedení auditu, dořešení působení minulého vedení, nastavení transparentního hospodaření a rychlá aktivace nově obsazených komisí tak, aby mohly okamžitě začít pracovat,“ uvedl bývalý fotbalista Plzně a Blšan.

Kandidáti do VV PKFS

Na post předsedy:
Drobný Martin (navrhuje: OFS Rokycany, OFS Plzeň-sever, Slavia Vejprnice, Robstav Přeštice).
Jindra Aleš (SK Petřín, Senco Doubravka, FK Nepomuk, Sokol Město Touškov, Sokol Štěnovice). 
Na člena VV:
- za komoru OFS (volí se čtyři): Bárta Zdeněk (KT), Dokoupil Aleš (TC), Froněk Milan (PM), Kocour Stanislav (PJ), Rauch Pavel (PS), Sádovský Peter (DO), Štverák Pavel (PM), Zlámal Miroslav (PM).
- za komoru klubů (volí se čtyři): Foltýn Pavel (M. Touškov), Drobný Martin (Vejprnice), Havránek Štěpán (Vikt. Plzeň), Jindra Aleš (S. Doubravka), Mareška Ladislav (Přeštice, Lhota), Miklas Pavel (Planá), Mourek Lukáš (Klatovy), Mrázek Václav (Petřín), Slowik Zdeněk (Tachov), Uzlík Václav (S. Doubravka).

„A pak už mi zbývá jen dostat fotbal tam, kam si to tento u nás nejpopulárnější sport zaslouží,“ doplnil Aleš Jindra v březnovém rozhovoru pro přílohu Deníku.

Zatímco Aleš Jindra je na funkcionářském poli nováčkem, Martin Drobný je v tomhle směru zkušenější. Začínal v roce 1998 jako předseda STK ještě v Západočeském fotbalovém svazu.

„To byl krajským předsedou Jiří Valenčat, později tam byl Antonín Vrána,“ zavzpomínal Martin Drobný na svoje začátky.

Po rozdělení krajů přešel automaticky do výkonného výboru Plzeňského krajského svazu a v něm je v podstatě až do dnešní doby. Posledních sedm let navíc pracuje v řídící komisi pro fotbal v Čechách.

„Samozřejmě, že si mě lidi navždycky budou spojovat s tím, že jsem ve fotbale působil, když tady byl předsedou Roman Berbr. To je jasné, s tím počítám a je to logické,“ uvědomuje si Martin Drobný.

„Ale to je jen jedna strany mince. Druhá je ta, že já jsem vždycky dělal organizaci soutěží. A myslím, že tam nikdy nevznikl zásadní problém,“ doplnil letitý fotbalový funkcionář, který za velký problém v našem regionu označil častý odchod i mladých fotbalistů do sousedního Německa a pak nedostatek ploch s umělou trávou.

A na co by se v případě zvolení zaměřil on? „V první řadě je potřeba zatraktivnit žákovské soutěže. Ty se teď hrají od září do října a pak duben až červen. Ale rodiče chtějí, aby jejich děti sportovaly celoročně, takže v listopadu utíkají za jinými sporty do hal a pak je problém, aby se na jaře vrátily ven k fotbalu. Myslím, že nastal čas pro to, abychom organizovali i kvalitní halové soutěže, nebo hrát na umělkách,“ naznačil Drobný.

Středeční valná hromada rozhodne o tom, kdo stane v čele fotbalu na Plzeňsku.

Roman Berbr.Roman Berbr byl až do roku 2020 předsedou PKFS a místopředsedou FAČR.Zdroj: ČTK

Drobný: Musíme zatraktivnit žákovské soutěže

Funkcionářem krajského svazu je Martin Drobný už více než dvacet let, posledních sedm sezon pracuje i na FAČRu v řídící komici pro Čechy.

Teď se rozhodl kandidovat na post předsedy v Plzeňském kraji, o nástupci Romana Berbra se bude rozhodovat ve středu.

Co vás přimělo k tomu, že budete kandidovat?
Na krajském fotbalovém svazu působím 23 let. Začínal jsem v roce 1998, kdy byl ještě Západočeský, pak jsem přešel do Výkonného výboru Plzeňského kraje. Myslím si, že mám dostatek zkušeností. A to je i hlavní důvod, proč jsem se teď rozhodl kandidovat na předsedu.

Máte představu, kde krajský fotbal tlačí bota?
Jsme kraj, který hraničí s Německem, a tak je pro spoustu klubů velkým problémem právě odchod hráčů do tamních soutěží. Bohužel už se to netýká jen fotbalistů, kteří mají něco odkopáno, ale odcházejí i mladí kluci před dvacátým rokem. A protože jsou to všechno amatéři, podle legislativy UEFA s tím nelze nic moc udělat, můžou jít hrát kam chtějí. A druhým problémem jsou terény. Většina klubů má jen jedno hřiště. A vzhledem ke klimatickým podmínkám hrajeme na pěkném terénu jen do konce října a pak zase od půlky dubna. Zbytek je na blátě, v dešti a sněhu. Řešením by bylo mít více hřišť s umělým povrchem třetí generace, ale tam je zase potíž s financováním. Realizace umělky je možná jen v případě kooperace s krajským nebo městskými úřady, popř. s Národní sportovní agenturou. Je to investice kolem patnácti milionů a to žádný klub nemá.

Martin Drobný (vlevo) na loňském slavnostním otevření UMT v Klatovech.Martin Drobný (vlevo) na loňském slavnostním otevření UMT v Klatovech.Zdroj: Deník/Milan Kilián

Na co se zaměříte? Co by mělo být vaší prioritou?
V první řadě je potřeba zatraktivnit žákovské soutěže. Ty se teď hrají od září do října a pak duben až červen. Ale rodiče chtějí, aby jejich děti sportovali celoročně, takže v listopadu utíkají za jinými sporty do hal a pak je problém, aby se na jaře vrátili ven k fotbalu. Myslím, že nastal čas pro to, abychom organizovali i kvalitní halové soutěže nebo hrát na umělkách. Klidně i v menších regionálních oblastech, třeba Sušicko, okolí Holýšova, Kralovicko, atd. Hrát o body, organizovaně, abychom děti udrželi u fotbalu.

V čem by mohl být váš přínos?
Léta se zabývám řízením soutěží, schvalováním areálů. Určuji postupy a sestupy mezi jednotlivými úrovněmi, vymýšlím baráže, střídavé starty v mládeži. Znovuzavedení českých divizí dorostu, kvůli tomu jsem do Prahy šel a myslím, že se to povedlo. Stejně jako jiné věci, ale to lidi berou jako samozřejmost.

Může být vaše nevýhoda, že jste letitým funkcionářem?
Samozřejmě, že si mě lidi navždycky budou spojovat s tím, že jsem ve fotbale působil, když tady byl předseda Roman Berbr. To je jasné, s tím počítám a je to logické. To je jedna strana mince, ale druhá strana je ta, že já jsem vždycky dělal organizace soutěží. A myslím, že tam nikdy nevznikl zásadní problém. 

Jindra: Je nutné změnit ve fotbale poměry

Má za sebou bohatou hráčskou kariéru, hrál ligu za plzeňskou Viktorii i Blšany, působil i v Německu, pak se Aleš Jindra vrhl na trenérskou dráhu.

V posledních letech vedl firmu s 80 zaměstnanci. Teď má velkou chuť se do fotbalu vrátit, pokusí se uspět v boji o post předsedy Plzeňského krajského fotbalového svazu (PKFS).

Co vás přimělo k tomu, že budete kandidovat?
Oslovila mě skupina lidí, kterým není osud fotbalu v našem kraji lhostejný. Ze všech sršela vůle a odhodlání změnit poměry. Podařilo se dát dohromady schopnou sestavu lidí, tým s morální i odbornou kvalitou. Poměry v našem fotbale je nutné změnit a zastavit především jeho morální úpadek. Tohle vše dohromady mě naplňuje obrovským optimismem.

Aleš Jindra.Aleš Jindra.Zdroj: Jan Škrle

Máte představu, kde krajský fotbal tlačí bota?
Ve světle událostí, které řešila Policie ČR, to bude především hospodaření svazu, což by měl ukázat audit. Jinak si myslím, že bude zcela nutné změnit komunikaci svazu směrem ke všem klubům i okresům. Začít fungovat transparentně a vytvářet klubům dokonalý servis pro jejich činnost. Důležité bude navrácení důvěry veřejnosti a státních orgánů k činnosti PKFS.

Na co se zaměříte? Co by mělo být vaší prioritou?
Pokud budu zvolený, prioritou bude zjištění skutečného stavu v hospodaření a činnosti PKFS, tzn. rozhodně provedení auditu, dořešení působení minulého vedení, nastavení transparentního hospodaření a rychlá aktivace nově obsazených komisí tak, aby mohly okamžitě začít pracovat. A pak už mi zbývá jen dostat fotbal tam, kam si to tento u nás nejpopulárnější sport zaslouží.

V čem by mohl být váš přínos?
Věřím, že pokud přijde na pozici předsedy někdo důvěryhodný, s manažerskými schopnostmi, nezatížený minulostí, tak lze ve fungování svazu relativně rychle zajistit změnu. Já sám za sebe jsem přesvědčený, že tohle můžu nabídnout.

Může být vaše výhoda, že nejste spojován s bývalým vedením FAČR?
Dobře vím, v jakém stavu se český fotbal nachází a kdo a jak ho řídil. Jsem moc rád, že se konečně našly důkazy o tom, že se fotbal nedělal čistě. Jednoznačně považuji za svoji velkou výhodu, že nemám absolutně nic společného s bývalým vedením FAČR.