Tak jste se konečně dočkal. Ulevilo se vám?

Jo, měl jsem obrovskou radost. Konečně jsem vystřelil a nikoho, komu bych přihrál, jsem nehledal. Před zápasem jsme měli zvýšenou motivaci, protože jsme věděli, že když ho zvládneme, tak budeme s velkou pravděpodobností třetí. A to už je hodně zajímavé. Teď nám to v repre pauze dodá klid.

Po vysněné brance jste hned někomu na dálku děkoval. Komu?

Své přítelkyni, která mi už říkala, že pořád ten gól nedávám. Konečně se mi to teď povedlo, tak jsem jí poslal pusu.

Od záložníka se čekají góly, o to víc, když přijde do klubu jako zvučná posila. Jistě jste to vnímal…

Jasně. Snažil jsem se tam tlačit každý zápas, ale pak už jsem si říkal, že to je možná i křeč, že to tak nebudu řešit. U našeho prvního gólu jsem trefil tyč a říkal si, že už to tam asi nikdy nedám. Pak se to ale povedlo. Vystřelil jsem a tečovaný míč gólmana přeletěl. Měl jsem štěstí.

Máte za sebou dvanáct kol. Plní se to, s čím jste do Baníku šel?

Už když jsem tady přicházel, uvědomoval jsem si, že Baník je pojem. Když vidím kluky každý den na tréninku, mám pocit, že budeme hrát o hodně zajímavé pozice. A na ty se teď pomalu dostáváme.