Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vítězslav Lavička: Neumím ze dne na den převléci dres

PLZEŇ - Jeden z nejuznávanějších českých fotbalových koučů si užívá rodiny a nejlépe se cítí na chalupě v Plasích na severu Plzeňska.

27.6.2007
SDÍLEJ:

V modrobílých barvách Škody Plzeň před lety Vítězslav Lavička vstoupil do ligového fotbalu. Minulou sobotu dres s okřídleným šípem oblékl znovu, když si zahrál za tým internacionálů Viktorie Plzeň při oslavách 60. let tělovýchovy v Městě TouškověFoto: DENÍK/Václav Vacek

Klidný, přemýšlivý, inteligentní. Vizáží připomíná spíše vysokoškolského profesora a na trenérské lavičce zvedne hlas jen výjimečně. Takový je fotbalový trenér Vítězslav Lavička, jeden z nejúspěšnějších českých fotbalových trenérů posledních let.

Když čtyřiačtyřicetiletý fotbalový odborník, odchovanec Sokola Plasy na severním Plzeňsku, ohlásil konec svého působení v Liberci, začaly mu už druhý den chodit nabídky.

O jeho služby se zajímala Mladá Boleslav, Jablonec a Olomouc. On ale nekývl ani na jednu z nich. Proč? Jaké k tomu měl důvody? A co teď dělá, když se ve všech klubech rozjely letní přípravy? Na tyto a mnoho dalších otázek odpověděl Vítězslav Lavička v exkluzivním rozhovoru pro DENÍK.

V uplynulé sezoně jste s Libercem obhajoval mistrovský titul, což je vždycky moc těžké. Chybělo málo a podařilo se vám to. Mrzí vás moc, že z toho nakonec bylo ´jen´ čtvrté místo?
Mám dobrý pocit z toho, že jsme zůstali ve hře o nejvyšší příčku až do posledního kola. To, že to dopadlo nakonec ´bramborově´ je pro nás v Liberci zklamání, ale takový je fotbal. Sezonu předtím jsme měli vyšperkovanou titulem, ale ani tu nedávno skončenou nepovažuji za propadák.
Z Liberce jste po skončení sezony odešel, přesto stále říkáte ´pro nás v Liberci´. Asi není snadné vymazat z hlavy vaše působení na severu Čech?
V Liberci jsem prožil hezkých tři a půl roku a to všechno není možné jen tak, ze dne na den, odstřihnout.
Však také vaše loučení s Libercem bylo hodně dojemné. Došlo i na slzy…
To je pravda, bylo to hodně citové. Jak v kabině s hráči, tak i s vedením klubu. Dost hlubokou stopu ve mně zanechalo i loučení s fanoušky. Proběhl ohňostroj, prostě paráda…
V Liberci jste nechal kus svého srdce. Byl to jeden z důvodů, proč jste odmítal jednu nabídku ligových klubů za druhou?
Byl. To není nějaké ohrnování nosu nad nabídkami, které se mi sešly. V pondělí jsme hráli s Libercem poslední zápas v Mladé Boleslavi a už ve středu jsem dostal ze stejného klubu nabídku. Přišly i další, z Olomouce a Jablonce. Všechny byly zajímavé a korektní, stejně jako jednání s lidmi ze zmíněných klubů. Já ale nedokážu jeden den svléci dres jednoho mužstva a zítra obléknout druhý. Prostě jsem to tak cítil a cítím to dodnes.
Jako další důvod, proč jste nevyužil některou z nabídek, jste uváděl, že nutně potřebujete ´dobít baterky´. Opravdu jste byl tak unavený?
Správnější slovo asi je, že jsem se cítil vyhořelý. Teď si užívám, odpočívám. I když myšlenek na fotbal se stejně nezbavíte.
Ve všech ligových klubech už začaly přípravy na novu sezonu. Jak je trenérovi, který najednou nemusí do práce, neplánuje přípravu a nevybírá posily? Je to nezvyk. Ten režim je úplně jiný. Mám teď víc času pro rodinu, manželku a dvě dcery. Snažím se jim vynahradit to, na co jsem jako trenér neměl čas.
Jak teď vypadá váš denní program?
I teď mám přes týden dost pracovních schůzek spojených s fotbalem, ale víkend věnuji rodině. Jezdíme na výlety nebo z Prahy vyrazíme společně na chalupu do Plas na severním Plzeňsku, odkud pocházím já. Nebo jedeme do Záluží u Plzně, kde bydlí manželčiny rodiče.
Jindy jste v tuhle dobu rozjížděl v klubu letní přípravu. Nestává se vám, že jste myšlenkami s hráči někde na soustředění?
Stává. Letní příprava se dělá vždy s půlročním předstihem, takže Liberec je nyní na soustředění ve Františkových Lázních, jehož program jsem ještě připravoval. Člověku se vybavuje, co třeba kluci zrovna teď dělají. Ty myšlenky tam pochopitelně sklouznou.
Už dlouhá léta žijete v Praze, ale nikdy jste se netajil svým vztahem k Plzeňsku, kde máte vy i manželka, která pochází z Horní Břízy, kořeny. Asi je zbytečné se ptát, zda to stále platí?
Platí a bude platit vždycky. Tady se cítíme všichni moc dobře a pokaždé se sem moc těšíme.
Uplynulou sobotu jste si zahrál v Městě Touškově v dresu Viktorie Plzeň s řadou bývalých spoluhráčů. Jak jste si zápas užíval?
Báječně. Pěkný fotbal na perfektním terénu, padlo hodně gólů (domácí tým porazil internacionály Viktorie 6:5, pozn. red.). Bylo to hodně příjemné, byla to vydařená akce. Měl jsem ji zapsanou v diáři už hodně dlouho a moc jsem se do Touškova těšil. Rád jsem se také setkal s řadou svých bývalých spoluhráčů z Plzně. Některé jsem neviděl dlouhou dobu.
I kvůli vašemu vztahu k Plzni se v letní přestávce spekulovalo o tom, že bystě měl přijít do Viktorie jako trenér…
Jako člověku, který tu má kořeny, mi Plzeň nikdy nebyla lhostejná. I proto samozřejmě může nastat situace, že se v Plzni jednou objevím. Letos k tomu bylo hodně blízko, ale přiznám se, že jsem nechtěl tuto situaci řešit přes koleno. Viktorka Plzeň měla skvělou sezonu, dosáhla výborného umístění a má úspěšného trenéra. Tahle sezona jí klapla báječně a není důvod něco měnit.
V poslední době se v souvislosti s nepříliš vydařeným vystoupením reprezentace do 21 let o vás hovoří jako o možném nástupci trenéra Ladislava Škorpila. Co vy si o tom myslíte?
Také jsem to zaslechl. Ale k tomu se teď nechci vyjadřovat. Nechme to být…
Počkejte, vám by se nelíbilo pracovat s reprezentací? Těžko si teď představit vhodnějšího kandidáta na post trenéra české jednadvacítky. V práci s mladými hráči jste si vedl výtečně, v Liberci jste to dokazoval prakticky neustále.
Práce s mladými fotbalisty mě opravdu baví a naplňuje mne. Ale více bych se k tomu opravdu nechtěl v tuhle chvíli vyjadřovat. Uvidíme, co přinese čas.
27.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Radost hokejistů Německa po výhře nad Švýcarskem
6

Hokejové čtvrtfinále je za dveřmi. Česko se utká s USA

Daneš Zátorský u soudu vinu odmítl. Na fotografii Daneš Zátorský
11

Strmý pád: z podnikatelského vrcholu až na lavici obžalovaných

Soukalová své stříbro má, teď už sní o vnoučatech od dcery Gábiny

V rodinné sbírce Soukalových se vyjímají (zatím tři) stříbrné olympijské medaile. Ovšem na jednu placku se práší už delší dobu. Má se to tak: Gabriela Soukalová přivezla domů do Jablonce nad Nisou stříbro z běžkařské štafety z her v Sarajevu 1984. A přesně třicet let nato ji v Soči napodobila její dcera Gabriela, která slavila hned dvakrát díky biatlonu.

Zeman z hrobu, hlásá graffiti na vratech divadla Husa na provázku

/FOTOGALERIE/ Netradiční výjev zdobí od minulého čtvrtka vrata divadla Husa na provázku v Petrské ulici v Brně. Lebku s nápisem Zeman z hrobu, který připomíná logo prezidentské kampaně, vytvořil brněnský streetartový umělec Timo se souhlasem vedení divadla.

AKTUALIZOVÁNO

Šéfka Státního zdravotního ústavu rezignovala, kvůli laciným pronájmům

Ředitelka Státního zdravotního ústavu Jitka Sosnovcová rezignovala na svou funkci. Reagovala tak na zjištění Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který v pondělí zveřejnil výsledky kontroly. Ministerstvo zdravotnictví je označilo za alarmující.

Kajínkovy besedy rozpoutaly velké vášně, v Opavě je nechtěný

/ANKETA, FOTOGALERIE/ Opava následovala Bučovice. Loni na jaře omilostněný vězeň Jiří Kajínek měl na konci března besedovat v opavském kině Mír. Radnice však zasáhla a celou akci zrušila.  

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT