Trenér Rada nepropadl. Ale ani neoslnil

Osobnost Deníku

Není Chytil jako Chytil. Mladík obdivuje Ronalda, studuje a sní o divizi

/VIDEOROZHOVOR/ Má stejné příjmení jako slávistický klenot Mojmír Chytil. Také pochází ze…

Přečíst článek >

Ještě dva zápasy, v únoru příprava v Maroku a v březnu kvalifikace ve Slovinsku, a můžeme mu vypsat pololetní vysvědčení. Jak si stojí? ptá se Sdružení rádců a přátel fotbalu – SRPF aneb početná fotbalová obec.

Nezklamal, rozhodně se však neřadí mezi premianty. Průměr známek z šesti oborů a pěti zkoušek, v nichž ho Deník hodnotil, vychází na 2,545. Tedy mezi chvalitebně a dobře podle školní terminologie. Ale blíž k té průměrné trojce.

„Máme na víc v každém případě,“ přiznal včera Rada. Obstál však rozhodně lépe než jeho nedávný konkurent na místo prvního kouče v zemi. Jozef Chovanec je totiž ve Spartě na propadnutí.

Přestože to Rada nemohl ovlivnit, jeho styl hry a především ofenzivu jasně poznamenala neúčast nejdůležitějších „profesorů“, kreativců a vynálezců Rosického s Matějovským. K tomu odchod Kollera do důchodu. „Pokud budeme kompletní, půjde kvalita nahoru,“ opakuje celý podzim.

Naopak defenziva prošla úskalími zkoušek zdatně. Až na zaváhání před obávaným zkoušejícím v Anglii a divokou neoblíbenou polskou semetrikou. „Každá nula svědčí o dobré koncentraci,“ tvrdí. Udržel tři z pěti možností, byť vždy se slabšími oponenty.

Chování oproti svému předchůdci Brücknerovi vylepšil. Na hřišti ani mimo něj neměl žádný problém. Naopak snažil se vstřícností otevřít i těm, kteří ho kritizují. Přesto neztratil žhavý temperament. „Když začíná zápas, mohli byste na něm smažit vejce,“ pravil teplický šéf František Hrdlička ve studeném večeru v San Marinu, kdy Rada vyběhl na lavičku jen v sáčku.

Navzdory vynuceným změnám udržel kontinuitu brücknerovského týmu. Zbytečně neničil pevné základy. Přesto k nim dokázal (spíš musel) dodat nadstavbu z dosud nevyužitých nebo čerstvě vyučených dělníků – Šírla, Zítku, Rajnocha, pak i Necida a Bednáře. „Ale není čas na zkoušení, nejsem příznivcem velkých změn,“ potvrzuje.

Přizval také nového člena do party, kondičního kouče. V rozjíždějící se skupině však sázel spíš na prověřenou jistotu, než aby zkoušel experimentovat a hledat. Netřeba hned tvrdit, že to neumí. Protože cenu novinky poznáte, až když ji zkusíte. To se nestalo.

Co dokáže dál? „Uděláme všichni maximum,“ slibuje stále přesvědčivě. Konečné „prospěl“ mu vystaví přesně za rok postup na mistrovství světa 2010 do Jižní Afriky.