Poprvé sice nominoval nejlepšího ligového střelce Luboše Pecku, ale při nulových zkušenostech s mezistátními zápasy a neotřesitelném postavení útočníků Jana Kollera a Milana Baroše na něho asi zbude jen lavička náhradníků.

Mnohem více pochybností budí složení defenzivy. Při zranění Zdeňka Grygery byl povolán Tomáš Zápotočný. Jiný potenciální adept prakticky není k dispozici.

Ve Spartě sice hraje v solidní formě mezinárodně ostřílený Tomáš Řepka, ten je však z mnoha důvodů pro reprezentaci nepřijatelný.

Jenže při vzpomínce na špatné vystoupení české defenzivy proti Německu a Kypru se musí nejeden fanoušek orosit hrůzou.

Nejcitlivější post mužstva, střed obrany, obsadí dva z tria Kováč, Rozehnal a Jiránek. Zápotočného diskvalifikuje ze základní sestavy jednak známý Brücknerův konzervatismus, ale také ne zrovna vydařená premiéra v reprezentačním dresu. Jeho zařazení od první minuty zápasu s Walesem by bylo velkým překvapením.

Za obránce se před červnovým zápasem trenér Brückner  postavil. "Věřím naší obranné formaci. Jsou ještě ve věku, že se budou zlepšovat. Nejlepší obránci bývají po třicítce," prohlásil.

Stoperská dvojice Rozehnal, Jiránek však proti Německu naprosto nestačila, snaha o alespoň částečnou změnu v následujícím zápase s Kyprem ze strany trenéra nešťastně vyústila v Grygerovo a Kováčovo zranění a nakonec nechtěný návrat k duu Rozehnal, Jiránek.

V živé paměti je ještě i  zářijový zápas právě s Walesem, v němž si několikrát za zápas pohrál liverpoolský Bellamy právě s Jiránkem.

Ruská liga je nyní už v plném proudu, a tak nezbývá než doufat, že obránce Spartaku Jiránek přijede tentokrát v lepší formě. Naposledy byl v derby s Lokomotivem střídán reprezentačním kolegou Kováčem.

Na těchto postech si reprezentace zřejmě bude muset na zlepšení počkat, až dozraje nastupující generace v čele s Ondřejem Mazuchem a Michalem Hubníkem.

Záloze chybějí křídla

Při pohledu na soupisku nominovaných záložníků je jasné, že scházejí klasičtí křídelní "jezdiči".  Ale i zde nebylo příliš kam sáhnout. Ochranná ruka nad Sionkem a Štajnerem se v minulosti trenérovi spíše nevyplatila.

Sionko na podzim proti Walesu vytlačil skvělým výkonem Štajnera ze základní sestavy, ale zranění a změny ve vedení jeho Glasgow Rangers znamenaly v klubu pro rychlonohého středopolaře pouze lavičku náhradníků a logicky i ztrátu formy a sebevědomí.

Jediným typickým krajním záložníkem je tak v Brücknerově týmu Jaroslav Plašil. Ten sice ještě v žádném reprezentačním zápase vyloženě nepřesvědčil, ale trenér mu důvěřuje a navíc jej sledoval při své inspekční cestě po Francii asistent trenéra Petr Rada.

Reprezentační  kouč nezanevřel po nevýrazném výkonu proti Kypru nad hamburským univerzálem Davidem Jarolímem, na něhož chodily z posledních bundesligových kol pozitivní reference.

Plašil s Jarolímem a dalším univerzálem Janem Polákem si rozdělí kraje zálohy.

Po delší pauze zaviněné zraněním a změnou klubového dresu se vrací do národního týmu defenzivní štít Tomáš Sivok, jenž bude zřejmě z lavičky jistit Tomáše Galáska.

Jemu se sice dvojzápas s Německem a Kyprem rovněž nepovedl, ale těžko předpokládat, že jej Brückner nechá sedět na lavičce.

Místo tvůrce hry ve středu zálohy má pod palcem Tomáš Rosický, byť má za sebou operaci zubů moudrosti a svalové zranění. Jeho alternací bude Marek Matějovský.

Ani pro záložní formaci neměl trenér moc z čeho vybírat. Štajnera s Heinzem už asi definitivně odepsal. Koneckonců samotná jejich přítomnost na hřišti už poslední dobou fanoušky dráždila.

Nominace Jiřího Jarošíka je po všech známých peripetiích také spíše nereálná a vůbec není jisté, že by byl přínosem. Liberecký Daniel Pudil se ještě v reprezentaci pořádně nerozkoukal, ale mohl by být příslibem do budoucna.

Slušnou formu má momentálně i sparťan Miroslav Matušovič, možná by stálo za to jej na levé straně zálohy vyzkoušet, byť nemá reprezentační zkušenosti. To samé platí i pro novopečeného mistra rakouska Karla Pitáka pro pravou stranu zálohy.

Koho k Barošovi a Kollerovi?

Poslední reprezentační starty nijak zvlášť nevyšly ani  útočníkům Barošovi a Kollerovi, ale přesto byli po právu nominováni a s největší pravděpodobností se vedle sebe postaví i v Cardifffu.

Koller hraje podle slov trenéra Rady v Monaku ve velké pohodě. Barošovi šlo, i přes disciplinární trest na závěr ligy, sebevědomí v mistrovském Lyonu rovněž směrem vzhůru.

Jiné útočníky, kteří by se prosazovali v kvalitních ligách, zkrátka současný český fotbal nemá.

Logické se jeví povolání nejlepšího střelce domácí ligy Pecky.

Jeho bývalý spoluhráč Marek Kulič sice nemá zrovna střeleckou formu, ale ofenzivu dokáže hodně rozhýbat a  v minulosti prokázal, že se mu z reprezentačního zápasu kolena nerozklepu, což je pro start na vyprodaném stadionu Milenium v Cardiffu hodně důležitý předpoklad.

Z potenciálních adeptů  na reprezentační útok by se dala zmínit ještě dvojice s Hearts Roman Bednář, Michal Pospíšil, která v letošním ročníku skotské ligy nastřílela dohromady deset branek či letenský dlouhán Libor Došek.

To už je řeč ale spíše o lavičce náhradníků nebo možných typech do budoucna pro vyzkoušení v přátelských zápasech než o základní sestavě.