A to i přesto, že neměl po náročném utkání moc času na odpočinek. "Do postele jsem se dostal až ve čtyři ráno a v osm hodin už jsem zase vstával na trénink," postěžoval si gólman.

Nijak si nepochvaloval ani pobyt v nizozemské metropoli: "Celá cesta i pobyt tam byl velice zvláštní. Už jen přílet do Amsterdamu, kde jsme přes hodinu čekali na bagáž, byl nepříjemný a vyvrcholilo to v den zápasu, kdy nám nepřijel autobus na rozcvičení a na oběd nám dali syrového lososa."

Bez dlouhého přemýšlení si vybavil i své předchozí úspěchy proti penaltovým exekutorům. "V lize jsem chytil dvě penalty, z toho jedna proti Brnu a jedna proti Zlínu. Chytil jsem penaltu proti Švachovi a Kukletovi. Jinak nejsem na penalty specialista."

Svým výkonem měl Vaniak velký podíl na konečné výhře Salvii1:0, která je nadějným vkladem do odvety. Na sklonku kariéry by se tak mohl stát strůjcem pro Salvii vysněného premiérového postupu do Ligy mistrů.

 

"Postup do Ligy mistrů by byl můj největší moment kariéry," odpověděl rodák z Ústí nad Labem jednomu ze čtenářů a vzápětí dodal: "Zápas je stále otevřený, vedeme v poločase zatím 1:0 a tento výsledek jde zopakovat i v domácím utkání, pokud celý tým odehraje utkání stejně jako na Ajaxu a vyvaruje se několika chyb, které v tomto zápase byly," brzdil postupový optimismus.

Podle jeho slov nehrozí, že by se on nebo jeho spoluhráči předčasně viděli už v základní skupině Ligy mistrů. Starší hráči a hlavně trenér Karel Jarolím prý dohlédnou, aby se myšlenky především u mladších hráčů nevznášely příliš v oblacích.

O reprezentaci nepřemýšlí

Při současné formě Martina Vaniaka logicky padlo několik dotazů, zda nepošilhává po reprezentaci, v níž kryje neotřesitelné jedničce Petru Čechovi záda jen o málo mladší Jaromír Blažek.

"O reprezentaci momentálně neuvažuji, buďme realisté. Ve 37 letech do reprezentace je už dlouhá cesta. Myslím, že je dost mladších a kvalitních gólmanů, kteří by si to zasloužili," zhodnotil situaci sedminásobný reprezentant.

"Životní cíl je samozřejmě ligový titul, který mi chybí do sbírky a třešnička na dortu je postup do Champions League," dodal.

Někteří čtenáři si vzpomněli i na titul neoficiálního mistra světa v chytání přímých kopů. Po triumfu prý Vaniak i nadále marně čeká na slíbenou cenu-automobil.

 

"Vzpomínky jsou krásný, toto se nestává každým rokem. Jsem zatím jediným, komu se toto podařilo. Bohužel cenu jsem nedostal, stále "lítá" někde ve vzduchu. Kamarádi mi říkají, že jsem vyhrál auto, který svět ještě neviděl," smál se gólman.

Muž s 350 ligovými starty si však dokázal bleskově vybavit i nepříjemné chvilky své kariéry. Dotaz na to, kdy dostal naposledy "bůra", tedy pět gólů v jednom zápase, bleskově zodpověděl.

"Ještě abych si nevzpomněl. Bylo to poslední kolo na Spartě s Mostem a po tomto výkonu celého mužstva jsem hodně dlouho přemýšlel, jestli mám fotbal v ČR hrát."

Býval Bohemákem

Rovněž zalitoval faktu, že se nemohl během kariéry, v níž podává dlouhodobě kvalitní výkony, více prosadit ve větších klubech či v zahraničí. Většinu kariéry strávil na Moravě.

"Problém je, že pokud je hráč kvalitní a má smlouvu, jen těžko si ho může kdokoli koupit. Měl jsem několik nabídek, bohužel cena byla velice vysoká a gólmani se obtížně prodávají. Proto jsem musel čekat, až mi skončí smlouva, a mohl jsem zkusit štěstí v zahraničí."

Citlivou otázku, zda byl v mládí spíše slávistou, nebo sparťanem zodpověděl trochu překvapivě: "Byl jsem Bohemák. Fandil jsem Tondovi Panenkovi."

Po více než hodině a půl odpovídání na došlé otázky se Martin Vaniak se čtenáři Aktuálně. cz rozloučila zamířil tramvají do svého hotelového pokoje.