Zářil v Norsku, slyšet o něm bylo také v Polsku, ale do národního týmu ho postrčila až současná forma v Dallasu, za který skóroval od půlky srpna sedmkrát v sedmi zápasech.

Do té doby se přitom trápil. „Trenér měl na začátku své koně, ale já mu řekl, že jsem neletěl deset tisíc kilometrů, abych to po čtyřech měsících vzdal a jel domů. Přišla šance a já ji chytil za pačesy,“ pochvaluje si Ondrášek.

Silový útočník si v zámoří musel zvykat i na trochu odlišný styl tamější ligy. „Fotbalisté jsou výborní, chtějí hrát hlavně po zemi, jen občas je to takové laxní. Kdekoli jsem byl, víc se bojovalo. Nedostanu se tolik do soubojů,“ srovnává.

Problémem v Texasu jsou také vysoké teploty. „Ještě teď o víkendu jsme hráli v 38 stupních. Říkal jsem, jestli se nezbláznili. Už po dvaceti minutách nikdo nemohl,“ popisuje duel, ve kterém dvakrát skóroval.

Základy španělštiny

Překvapil jej také trest v úvodu angažmá. „Mají strašně moc pravidel, dávají se pokuty za žluté a červené karty. Já platil hned na začátku za hrubost,“ zmiňuje s potutelným úsměvem.

Důvod? „Někdo strčil do našeho nejmenšího hráče, tak jsem tam přiběhl udělat pořádek. A v týdnu pak přišel papír od vedení MLS, že máme zaplatit 250 dolarů. Říkal jsem si, že to bylo moje první takové „pokecání“ a oni mi hned dají pokutu bez varování,“ směje se.

Občas z něj vyletí nové slovíčko. Důvodem jsou spoluhráči z Jižní Ameriky. „Mluví se tam více španělsky než anglicky. Snažím se učit něco španělsky a přijde mi, že mluvím lépe než někteří anglicky. Někteří jsou tam přitom několik let, což je zajímavé a trochu smutné. S komunikací je tedy občas problém,“ přiznává.

Že by ale v Dallasu vládla nějaká chladná atmosféra, to se říct nedá. „Nikdo si na nic nehraje, všichni jsou v klidu. Není to jako tady, že by spolu všichni drželi i mimo hřiště, ale také občas máme společné akce, kdy někam vyrazíme i s rodinami,“ kvituje.

Přestože v budoucnu by se rád vrátil domů do Čech, se životem v Americe problém nemá. „Je to super, lidi jsou hrozně přátelští. Jen když je v létě přes čtyřicet, je mi líto našeho psa. Ale člověk se aspoň opálí,“ culí se.

Zlatan překvapil

Ve Spojených státech může zblízka sledovat boom kolem socceru (tedy fotbalu). Do ligy zamířila v posledních letech slavná jména jako Wayne Rooney či Zlatan Ibrahimovič. Švédská superstar ho překvapila. „Mile,“ povídá na adresu obletované modly. „Má svůj svět, nic neřeší. Když jsme s nimi hráli, byl úplně v pohodě. Člověk by si mohl myslet, že je machýrek, ale on si se všemi pokecal a vyměnili jsme si i dres,“ vypráví Ondrášek, který se může pochlubit ještě dalšími úlovky.

„Mám ještě dres Jána Greguše, hokejový Radka Faksy a s Rooneym mám tedy jen fotku, to jsem nehrál,“ dodává muž s přezdívkou Kobra. Mimochodem, právě tak mu říkají i v Dallasu. „Pro většinu lidí v zahraničí je to jednodušší. V Norsku jsem byl Zednek, protože Zdeněk nedokázali vyslovit,“ podotýká.

Nyní se Zdeněk Ondrášek pokusí zaujmout i v národním dresu. Pokud by se trefil do sítě Anglie, jeho jméno by zaručeně nikdo nespletl..