Sparta je na dně. Na titulky obsahující toto sdělení si příznivci stále ještě nejúspěšnějšího fotbalového klubu samostatné české soutěže pomalu zvykli.

Od roku 2004, kdy na Letnou vstoupila movitá skupina J&T, se totiž namísto avizovaného útoku na úspěchy v evropských pohárech koná v kulisách dvacetitisícové arény jedna pohroma za druhou.

Tedy alespoň v kontextu avizovaný cílů, s nimiž přikvačil Daniel Křetínský, momentálně předseda představenstva a po celou dobou faktický vládce Sparty: „Chceme vybudovat klub moderního evropského střihu, který bude každoročně bojovat o titul a hrát důstojnou roli v Lize mistrů.“

Realita? Dva mistrovské tituly ze čtyř pokusů. Dvakrát postup do základní skupiny Ligy mistrů, v ní tři remízy a pět porážek. Od podzimu 2006 nic, pouze dvě zklamání z vyřazení v předkole elitní evropské soutěže. A trápení se skromnějším bratrem Champions League – Pohárem UEFA.

„Pokud se nekvalifikujeme do Ligy mistrů, je náhradním cílem postup do čtvrtfinále Poháru UEFA,“ znělo z Letné. Realita podruhé? Dvakrát si zahráli sparťané v základní skupině, na čtvrtfinálový ostrov ale děravá bárka nedoplula. Přitom soupeři rozhodně nepatřili mezi kontinentální špičku.

Letos Řepka a spol. neprošli ani první kolem Uefy. Nad jejich síly byl chorvatský mistr Dinamo Záhřeb. Kdo viděl odvetný zápas v Praze, nemohlo mu uniknout, že po fotbalové stránce byl soupeř Sparty minimálně o jednu úroveň výš.

Kde je problém?

Kvalita české ligy strmě klesá, na dobré zahraniční hráče nejsou peníze. A Sparta už pro fotbalisty z menších klubů není přestupní stanicí do Evropy. Jistě vážné argumenty pro úvahy nad tím, co se na Letné děje.

Jenže jsou tu argumenty proti: třeba Borisov a Kluž. Hrají Ligu mistrů a rozhodně nejsou do počtu! Běloruský Borisov dokázal remizovat s Petrohradem a Juventusem, rumunský tým zvítězil na hřišti AS Řím a rozdělil si body s Chelsea!

Pes bude nejspíš zakopaný někde jinde. Že by na trenérské lavičce?

Během vlády Křetínského se ve Spartě vystřídalo pět lodivodů. A nejednalo se o žádné chudáčky. Straku milovali skalní fanoušci, ale emocemi přetékající muž nebyl schopen připravit mužstvo na evropskou úroveň fotbalu, což dokázala nekonkurenceschopnost v Lize mistrů.

Jeho nástupce Hřebíka odstřelila nepřízeň diváků i vlastních svěřenců. Léčba Grigou také vyzněla do ztracena. Karta se obrátila až po příchodu ambiciózního trenéra Bílka. Sparta vyhrála double, na druhou stranu Liga mistrů ani postup ze základní skupiny Poháru UEFA se nekonal.

Tragický závěr uplynulé sezony, notně podnícený zkratem stěžejního stopera Řepky, byl moc i na odměřeného kouče. A tak přišel další tah - angažování kliďase Lavičky. O jeho osudu není třeba se více rozepisovat.

Osobní zodpovědnost?

Teď se chopil vlády Jozef Chovanec. Sparťanská ikona, která proklouzla skoro celým ponurým obdobím bez újmy. A bez toho, aby vyvodila z neúspěchů osobní zodpovědnost. Ze začátku, pravda, Chovanec téměř žádné pravomoce neměl. Časem ale zasedl ve „sportovní radě“, v létě se pak stal sportovním manažerem.

Osobní zodpovědnost ale nevyvodil vůbec nikdo z vedoucího úseku Sparty, včetně Křetínského.

A hráči? Nenapravitelný Řepka v klidu přežil několik úletů, které by ho kdekoli jinde dávno stály místo. Bez ohledu na to, že drsný stoper patří k tuzemské elitě, i když klíčové zápasy mu sem tam nevyjdou.

V sestavě mají místo jisté i Matušovič, Kisel, Slepička, což je trio chtě nechtě podepsané pod všemi neúspěchy z poslední doby. Kolik hráčů pak na Letné nezanechalo větší stopu, i když stáli spousty peněž?

Ne, Sparta skutečně není moderním klubem "evropského střihu“, jak by si její vedení přálo.

Jaký je váš názor? Kdo podle vás za nastalou situaci může? Vedení klubu v čele s Danielem Křetínským? Hráči? Trenéři? Hlasujte v anketě Deníku!