Od zvláštního zpravodaje Deníku

Úspěch. To ten v arabském světě otevírá dveře obchodníků nebo srdce fanoušků, laskavostí se nešetří.

Nynější asistent trenéra fotbalové reprezentace Luděk Klusáček společně s Ivanem Haškem to vše měli (v roce 2009 vyhráli dokonce titul, pozn. red.), proto pro ně nebyl čas strávený v dubajském Al Ahlí utrpením.

„Naopak, podmínky jsme měli luxusní. Ivan tam měl vynikající postavení, má tu jméno. Ale celkově bych řekl, že jsme i s hráči nakonec měli přátelský vztah. Máte jinak pravdu, obecně uznávají toho, kdo má úspěch,“ říká 42letý Klusáček, který tu pracovně pobyl rok a půl.

Snad ani nepřekvapí, že se nyní, pro změnu coby asistent kouče Bílka, do Spojených arabských emirátů těšil. „Na působení tady mám spoustu krásných a zajímavých vzpomínek.“

Tak třeba…

MUSLIMSKÉ ZVYKY

„Tyhle věci musel člověk bezpodmínečně respektovat. Doba tréninku se vždycky určovala podle času na modlení. V době ramadánu chtěli hráči být doma, takže jsme se museli vrátit z Evropy, aby si to mohli užít. Bylo vidět, že se na to těšili,“ líčí Klusáček. „Nehnete s nimi.“

VZPOMÍNKY NA FOTBAL

I tady se musel brát v potaz islám. „Pokud byl během zápasu čas na modlitbu, tak se třeba protáhla přestávka. To jsme museli respektovat.“

TAKTIKA

Prototyp arabského fotbalisty: hráč menšího vzrůstu, skvěle technicky vybavený, drzý v osobních soubojích, ale taky horkokrevný a takticky nevyspělý. Platilo to desetiletí, slabiny se ale odstraňují. „Jde už ale cítit krok vpřed. V lize působí řada dobrých evropských a brazilských trenérů. Myslím, že až na jeden moment nebyl ve zdejší soutěži ani jeden domácí kouč. Znovu vyměnili kouče i u reprezentace, přišel k ní Slovinec Srečko Katanec,“ vypočítává Klusáček.

ŽENY

Separují se od mužů, hlavně během stolování. „I tohle se musí respektovat, mají své zvyky,“ ví Klusáček. Reprezentanti rozdíly už stačili poznávají: „Brr, to jsem se ale lekl. Jdeme ze snídaně a najednou zpoza rohu vrazím do Arabky, od hlavy k patě zahalená, jen oči vykukovaly,“ vypráví Tomáš Necid.