René Bolf je zpátky. A v solidní formě a plné síle.

Někdejší reprezentační stoper prožil v neděli na hřišti Plzně obnovenou premiéru v dresu Baníku, za který nastoupil poprvé od svého letního přestupu z Auxerre.

I díky němu ostravský celek vyhrál 4:0.

„Jsem strašně rád, že to mám za sebou, a že jsem k tomu přispěl i výkonem na hřišti. Děkuji týmu, že k zápasu přistoupil s pokorou a zvládl ho fakt skvěle,“ řekl Bolf.

S jeho výkonem byl spokojený i kouč Karel Večeřa. „Renda zapadl do kolektivního výkonu. Na to, že hrál po tak dlouhé době, tak k němu nemám žádné připomínky. Prokázal, že do týmu rozhodně patří,“ poznamenal Večeřa.

René, o vašem startu se spekulovalo celý týden. Kdy vám trenér Večeřa řekl, že nastoupíte?

Bylo to ve středu po tréninku, kdy mi řekl, že se mnou počítá. Hrozně mě jeho důvěra potěšila. Chtěl bych poděkovat jemu i jednomu z šéfů klubu Tomáši Peterovi, že mi na podzim v těžkých chvílích věřili a podpořili mě, že to nesmím za žádnou cenu vzdát.

Byl jste nervózní?

Přes rok jsem nehrál, takže jsem trošku nesvůj byl. Šel jsem do toho s pokorou, hodně mi pomohli spoluhráči. Neměl jsem z toho obavy, ale spíše respekt. Ten ale nikdy nikomu neublížil.

Co váš zdravotní stav?

Na něj se mě zeptejte za měsíc, nic mě nebolí, ale nechci nic zakřiknout. Stejné to je i s formou a výkonem. Určitě musím zahrát ještě lépe, byly tam věci, které bych měl řešit jinak.

Doopravdy? Z tribuny jste působil hodně sebevědomě a v pohodě…

Věřím, že půjdu herně nahoru. Přece jen ta dlouhá absence byla na mém výkonu znát. Pár balónů jsem ve druhé půli podběhl. Nejrizikovější asi byla situace za stavu 0:0, kdy jsme v útoku trošku propadli, a Sylvestre se řítil do naší rozhozené obrany, ale nic z toho nebylo. Znovu říkám, určitě mám co zlepšovat.

Nakonec vaše obnovená premiéra mohla dopadnout ještě lépe, když jste mohl po roku hlavou i skórovat…

To už by bylo moc, kdybych ještě dal góla (smích). Já jsem fakt moc rád, že jsme vyhráli a vezeme domů tři body. Když budeme venku vyhrávat a doma to potvrzovat, bude to skvělé a budu moc spokojený.

Vašeho návratu na hřišti se nemohli dočkat ani fanoušci, kteří vaše jméno vyvolávali před i po zápase…

Je to strašně příjemné. Hlavně při vítězné děkovačce u kotle, to člověka pohladí na duši. Je to pro každého fotbalistu nekrásnější odměna. Jsem rád, že na mě nezapomněli a věřili, že se na hřiště vrátím. Fakt jim za to hodně děkuji.