Z rukou někdejší olympijské medailistky v běhu na lyžích Květy Jeriové-Peckové převzal uznávaný trenér Evropskou cenu fair play.

„Nechci říkat, že je to nejvíc. To by byla jen taková fráze. Nebylo by to ode mě fér,“ pousmál se dobře naladěný Brückner, který v listopadu oslaví 80. narozeniny.

„Když jsem se dozvěděl, že tuto cenu dostanu, tak jsem o ní hodně dlouze přemítal. Zůstala mi v hlavě jako málokterá jiná,“ řekl.

Brückner byl dekorován v kategorii „Spirit of Fair Play“. Jedná se o ocenění pro osobnost, která zanechala svým dlouhodobým chováním a příkladem výraznou stopu v oblasti fair play ve sportu i mimo něj.

„Nikdy jsem nechtěl a nevedl hráče k tomu, aby jednali nefér, aby ve hře byla přemíra nedovolených zákroků nebo simulování. Podle toho jsem si také hráče a spolupracovníky vybíral,“ ohlédl se Brückner, který ocenil, jak se svět sportu snaží na fair play dbát.

Například větší zapojením technologií.

„Jiná odvětví lidské činnosti, asi víte, která mám na mysli, mohou sportu v tomto závidět,“ podotkl.
Přímo ve fotbale pak vítá zapojení videa.

„Myslím si, že to fotbalu velice prospívá. Média, televize a další to hlídají a nejde už nic ošidit. Celkově ale trenéři, hráči i celé fotbalové hnutí vyspělo,“ míní Brückner, který se pousmál nad nedávným skandálem bývalého kolegy Marcela Bielsy.

Ten před lety Brücknera coby trenér argentinské reprezentace porazil v anketě o nejlepšího kouče světa. Nyní vede anglický Leeds, a když pokoutně sledoval tréninky soupeřů, byl obviněn právě z porušení fair play.

„Neznám ten případ detailně. Bez malých skandálků by byl fotbal ochuzen. A skandál ještě není porušení fair play,“ řekl Brückner.

„Já jsem soupeře také sledoval, ale vždycky jen z videokazet. Měl jsem jich desítky, možná stovky. Co měl soupeř k obědu, nebo kam chodí za holkama, to už ale ne,“ culil se muž, který zatím jako jediný v historii dovedl samostatnou českou reprezentaci na mistrovství světa a v roce 2004 na ME v Portugalsku postoupil s týmem kolem Nedvěda, Poborského a spol. do semifinále.

S olomouckou Sigmou zase na začátku devadesátých let došel až do čtvrtfinále Poháru UEFA, kde jej zastavil slavný Real Madrid.