„Nejlepší by bylo, kdyby se na místa zaručující přímý postup do Ligy mistrů dostaly obě země," usmívá se Vaclík.

I to je varianta, ale muselo by výrazně selhat Turecko, jež je ještě nad Švýcarskem. Je to reálné?
Stát se může cokoliv. Jsme s Márou Suchým v trochu schizofrenní situaci, ale v první řadě chceme pomoct naší Basileji. I kluci v kabině si šeptají, že by bylo dobré současnou pozici udržet, aby šampion mohl jít do Ligy mistrů rovnou. Na vlastní kůži jsme se v létě přesvědčili, že letní předkola mohou být pěkně ošidná.

Ve třetím předkole Ligy mistrů jste přešli přes Poznaň, v play-off vás vyřadil Maccabi Tel Aviv. Případ Plzeň, která s Maccabi vypadla, vás nevaroval?
Ale ano, věděli jsme o tom, jenže se toho sešlo víc. Pálili jsme šance, zatímco fantom Zahavi dal všechno: gól z 96. minuty prvního zápasu v Basileji byl osudový. S Márou jsme si říkali, že někde ve hvězdách bylo napsané, že Maccabi letos projde do Ligy mistrů, což se nakonec fakt stalo. Bohužel jsme to odnesli my a Plzeň.

Jak dlouho jste se z toho dostával?
Dny v depresi jsem nepočítal, ale můžu vám říct jen jedno: bylo to pro mě jedno z největších zklamání v kariéře. Přes Maccabi jsme měli postoupit, ale těžko se to mohlo stát, když jsme dvakrát remizovali. Hloupě se to sešlo.

Loni jste si poprvé zkusil Ligu mistrů, takže není pro vás Evropská liga málo? Nepřesedáte z ferrari do trabanta?
I trabant vás může dovézt do cíle. O Lize mistrů se nemusíme bavit, pro fotbalistu je to nejvíc. Ale i Evropská liga je velký pohár, který hrají hvězdné týmy s velkými ambicemi. Dortmund, Ajax, Liverpool, Lazio Řím… Nad nimi nemůžete mávnout rukou.

S trochou nadsázky: nevypadli jste z Ligy mistrů schválně kvůli tomu, že se finále Evropské ligy hraje u vás v Basileji?
Kdepak. (směje se) Radši bych chtěl hrát ve skupině Ligy mistrů a kdyby se nedařilo, spadnout ze třetího místa do Evropské ligy. Je jasné, že finále v Basileji je lákadlo. Cesta je hodně dlouhá, ale hrát o trofej na vlastním stadionu je sen, který se splní málokomu.

MARTIN MLS