„Všech osm tref bych klidně vyměnil za postup na Euro," řekne Schick předpisově a nadechne se: „Ale…"

Ale? „Když už mám tak parádně nakročeno, nebylo by špatné se tím nejlepším střelcem stát, ne?"

Ve dvaceti má všechno před sebou, ale nevypadá jako vyjukaný zelenáč. Má pevné názory a stojí si za nimi. Poznáte to i v rozhovoru pro Deník.

Nemrzí vás, že kvalifikace pokračuje až na podzim? S jednadvacítkou bez porážky vedete skupinu, což by v tuhle chvíli znamenalo přímý postup.
S kalendářem nic nenaděláme. Můžeme jen doufat, že zůstaneme v laufu a dotáhneme to do konce. Teď je ještě brzy myslet na Euro, hraje se až příští rok v červnu. Na podzim jedeme do Belgie a Černé Hory, teprve tam se bude lámat chleba. Naštěstí máme slušný základ: 17 bodů po sedmi zápasech není málo.

Přitom před začátkem kvalifikace se vám moc nevěřilo.
Nakoplo nás to. Slyšeli jsme kolem sebe, že nejsme tak dobří jako minulá jednadvacítka, ale všichni víme, co v nás je. Máme sílu a ukázali jsme ji. Postupem na Euro bychom kverulantům dali ještě sladší odpověď.

Patriku, kdo je v týmu šéf? Vy?
Kdepak, trenér Lavička. Znal jsem se s ním ještě ze Sparty, oba jsme předloni byli u posledního titulu. Věděl jsem, co od něj můžu čekat, takže jsem měl všechno jednodušší.

Jaký je pan Lavička? Navenek působí jako gentleman, kterých je ve fotbale minimum.
Je to hodně rozvážný člověk: než něco řekne, dobře si to dopředu promyslí. Ale není pořád hodný, když je potřeba, umí zvýšit hlas. Pro jednadvacítku je to ideální trenér, má v sobě kus psychologa. Pořád s námi mluví, což hráče uklidňuje. Pro mě je to osudový kouč.

Protože vám dal první šanci v lize?
To taky. Pravdou je, že mi na jaře 2014 mohl v rozhodnutých zápasech nebo při zranění Davida Lafaty dávat víc prostoru, ale teď v jednadvacítce mi to bohatě vynahrazuje. Takže všechno dobré. (usmívá se)

Nelitujete, že teď nejste v rozjeté Spartě, která hraje o titul a senzačně prošla do čtvrtfinále Evropské ligy?
Jsem rád, že se klukům daří, ale hostování v Bohemians je pro můj růst momentálně lepší. V létě bych měl ve Spartě nastoupit do přípravy a uvidíme, co se mnou bude dál.

Nepřijde vám paradoxní, že za dva týdny v zápase vašich Bohemians s vaší Spartou nesmíte nastoupit?
Mám zákaz ve smlouvě, nedá se nic dělat. Nejen pro mě je škoda, že proti svému klubu nemůžu hrát. Tohle pravidlo trochu postrádá logiku, ale třeba se to v budoucnu změní.

Mimochodem, co vaše vyhlášené zidanovky? Dělal jste je odmala?
Ne, teprve s věkem. Naučil jsem se je až mezi dospělými, když mi přestala stačit klasická klička. Zidanovka je parádní v tom, že se díky ní můžete dostat do výhodnější pozice. Rychle obtočíte tělo kolem míče a frnk! Otázka je, jestli vám to vyjde. (usmívá se)

Dostáváte za to od vzteklých obránců nakopáno?
Mazáci, kteří už mají něco za sebou, to umí vzít s nadhledem, ale někteří vytečou. Třeba teplický Tsiskaridze to moc neunesl a trochu mě potom pošťuchoval.

Byl Zidane v dětství váš vzor?
Neměl jsem vzory, spíš oblíbené hráče, které rád sleduju. Nejvíc hltám Ibrahimovice a Ronalda. Snažím se odkoukat jejich fígle a přiblížit se jim.

Jak vám to jde?
Zatím jim nesahám ani po kotníky.

MARTIN MLS