Ovšem mezi českými fotbalisty je někdejší slávistická opora spíše výjimkou. „Spousta bývalých hráčů žije na pokraji bídy,“ uvedl slavný Antonín Panenka. 

Buďte si jisti, že ví, o čem mluví: někdejší reprezentant totiž šéfuje Nadaci fotbalových internacionálů. A den co den řeší potíže (strasti) někdejších hvězd.

Zkuste se vžít do pocitů hráče, který naposledy kopl do míče. Často hrozí deprese. Dluhy. Později k tomu připočtěte zoufalou zdravotní péči. A samotu.

„Uvědomujeme si, že život po kariéře může přinést řadu úskalí. A jeden konkrétní problém bychom rádi začali řešit,“ řekl Tomáš Pešír, šéf Hráčské fotbalové unie.

Organizace sdružující profesionální hráče přišla s revoluční myšlenkou (ač zrovna revolučně nezní). Fotbalisté by si měli spořit.

ÚČET NA STÁŘÍ

„Většina hráčů se po konci setkává s tím, že jim klesne příjem. Mnozí na to vůbec nejsou připraveni,“ zmínil Pešír, bývalý útočník. 

A proto onen nápad se spořením. 

Hráčská fotbalová unie tvrdí, že rizika jsou minimální: účet nemá peníze zhodnocovat, ale spíše je odkládat.

Jak fotbalisté přistupují k financím?

Jediný háček? Odvody by byly povinné, automatické. „Návrhy jsou připravené,“ uvedl Zdeněk Šesták z výkonného výboru Hráčské fotbalové unie. 

Plán je takový: měsíc co měsíc by se fotbalistům (jak hvězdám, tak mladíkům) strhlo šest až deset procent. Celou sumu by hráči získali až poté, co ukončí kariéru (popř. se zraní na delší čas). Předmětem diskuse je ale ještě to, zda by účet končil po přestupu do ciziny.  „Z pohledu funkcionářů tuhle myšlenku vítáme,“ konstatoval Jan Pauly, ředitel Legislativně právního oddělení na Fotbalové asociaci České republiky.

Finanční gramotnost je totiž čím dál větší téma.

Před pár lety v Anglii vzbudila poprask studie, podle níž tři z pěti hráčů (kteří prošli elitní Premier League) do pěti let přijdou o všechno. Zbankrotují. Podobný výzkum proběhl rovněž v Německu. Tam zase zjistili, že každý čtvrtý fotbalista (co prošel tamní Bundesligou) nemá po kon-ci kariéry ani euro. Šílené, co říkáte? „Je  to obecný problém. Nechci se hráčů dotknout, ale s finanční problematikou potřebují pomoci. Ve sportu peníze rychle získáte, avšak ještě rychleji se o ně dá přijít,“ dodal Pauly.

Ale pozor – ne všichni fotbalisté mají miliony. „Platy se hodně liší. Ano, ve Spartě se dá zajistit i do budoucna, ale v normálních ligových klubech jste rádi, že pokryjete výdaje na byt, auto, rodinu. Zbyde vážně málo,“ osvětlil Panenka.

Přesto si (prý) současná generace spoří. Jako by Češi pochopili, že ne každý bude novým Pavlem Nedvědem.

INSPIRACE V CIZINĚ

Z průzkumu Hráčské fotbalové unie vyplynulo, že peníze ukládá více než devadesát procent fotbalistů.

„Mně se zdá to číslo vysoké, asi nejde o pravidelné spoření,“ poznamenal další exfotbalista Milan Fukal.

Sám totiž z první ruky slýchá, jak mladí dokážou „rozfofrovat“ peníze během pár okamžiků.

„Vnímáme to a snažíme se apelovat na rodiče nebo přímo hráče, aby přistupovali k penězům zodpovědně,“ uvedl jeden z předních českých agentů Pavel Zíka.

Ale zpět k revolučnímu návrhu o spoření. Unie se inspirovala zahraničními soutěžemi – takové fondy fungují už řadu let v Itálii
i Belgii. Automatické srážky navíc znají i čeští legionáři. 

„Pamatuji si, jak jsem po roce v Lecce zjistil, že mi tam úročí část platu,“ zavzpomínal bývalý záložník Ondřej Herzán.

Otázkou je, zda (nebo spíše kdy) začne spoření fungovat také v Česku. „Musíme to hlavně začlenit do profesionální smlouvy,“ podotkl Šesták a Pauly dodal: „Viděl bych to v řádu měsíců.“

Až to klapne, fotbalisté budou zase blíž klidnějšímu „důchodu“.