Stále se mazlil s balonem a jeho přihrávky měly oči. Bohemák každým coulem a exekutor památné penalty v Bělehradu 1976 Antonín Panenka se spolu se svými spoluhráči z řad bývalých československých reprezentantů postavil v rámci exhibičního fotbalového utkání pod hlavičkou Škoda Auto proti výběru podorlických klubů.

Ještě než si však oblékl reprezentační dres, zhodnotil výkony svých následovníků na mistrovství Evropy jednadvacítek, přihodil pohled na budoucnost seniorské reprezentace a zamyslel se nad tím, kam kráčí český fotbal. Řeč přišla i na milionkrát omletý vršovický dloubák.

Na mistrovství Evropy hráčů do jednadvaceti let v Polsku skončily naděje naší reprezentace již po základní skupině. Dvě prohry a jedna výhra je přikovaly na poslední místo v tabulce. Jak jste vnímal vystoupení českých mladíků?
Karol Dobiáš říká, že jsme nemohli uspět, protože jsme na mistrovství jeli jen s průměrnými hráči. Dle mého názoru to v žádném případě nebyl propadák, ale na druhou stranu jsme taky neudělali žádnou díru do světa. Naše očekávání byla větší, než realita. Oproti Karlovi si myslím, že základ jsme měli docela dobrý, ale oproti zbytku Evropy nám v posledních letech chybí dravost, rychlost a schopnost prosadit se jeden na jednoho. V těchto činnostech trošku pokulháváme.

A viděl jste na nastupující fotbalové generaci příslib pro A mužstvo?
Musím říct, že ano. Všichni kluci nejsou v jádru špatní fotbalisté. Samozřejmě, že největší hvězdou byl Patrik Schick, který rozhodně nezklamal. Dostával se do šancí, dal gól a svoji roli splnil na jedničku. Když se pak kouknu na mančaft jednotlivě, tak o budoucnost českého fotbalu strach nemám. Ale čeká nás ještě dlouhá a trnitá cesta.

Několikrát jste řekl, že kdyby vám dávali korunu za každou otázku na penaltu v Bělehradě, jste multimilionář. Také k ní musím zabrousit. Na již zmiňovaném šampionátu jednadvacítek se o podobný kousek pokusil švédský hráč Linus Wahlqvist. Co jste na jeho pokus říkal?
On ji neproměnil, tak udělal všechno blbě. Byl jsem první, kdo ji takto kopl a viděl jsem i spoustu mých následovníků. Například nedávno se o ni pokusil hráč ve druhé argentinské lize. A musím uznat, že ji kopl lépe, než já.

Zpět k českému fotbalu. Jak vnímáte, co se okolo něj v poslední době děje?
Bohužel ta situace není dobrá a všichni možní velcí sponzoři teď český fotbal berou jako špinavý sport. A rozhodně tomu nepřidá ani situace kolem Miroslava Pelty.

Jak tento pohled změnit?
Musí se začít právě od vedení. Dokud český fotbal budou vést lidi, kterým nejde o hru, ale o vlastní prospěch, tak to bude špatné. Na druhém pólu se teď musíme také více starat o mládež. To je budoucnost.