V pondělí startuje mistrovství světa žen a česká sudí u něj nebude chybět! „Je to pro mě velká čest. Naposledy tak významnou akci od nás pískal snad ještě federální sudí Christov a to už je pěkná řádka let,“ říká první Češka, která řídila nejvyšší soutěž mužů. I na poli ženského fotbalu už stačila posbírat řadu úspěchů. Pískala finále Ligy mistrů, mistrovství Evropy, mistrovství světa juniorek a olympijský turnaj 2004 v Aténách.

„Utkání Brazílie – Amerika, to byl skvělý fotbal. Nebo finále Champions League mezi Frankfurtem a Postupimí,“ vzpomíná. Co se týká olympiády, není
v ženské kategorii podle Damkové tak upozaděná jako v případě té mužské. „Je to prestižní turnaj, takové malé mistrovství světa,“ říká.

Rozdíl mezi fotbalem něžného pohlaví a drsnější hrou mužů je ale markantní, to Damková nezastírá. „Samozřejmě, že pískat chlapy je prestižnější,“ přiznává. Lépe ale vychází s kolegyněmi než kolegy. „Máme takový bližší vztah. Třeba ještě před odletem do Číny jsem s některými byla v kontaktu. Po skypu nebo telefonicky. Například švédská sudí mi kladla na srdce, abych hlavně nezapomněla vzít láhev Becherovky,“ usmívá se.

U mužských rozhodčích podle ní panuje větší soutěživost. „Chlapi takoví jsou. Když to přeženu, tak pokud dva rozhodčí při tréninku poběží vedle sebe, je schopný jeden druhému podrazit nohy, jen aby ho vyřadil ze hry,“ nachází zajímavou metaforu. Zemi plnou protikladů však bude poznávat za asistence kolegyň. „Určitě se stihneme podívat i po Šanghaji. Volné dny vždycky využijeme pro nějaký ten výlet,“ líčí Damková.