A protože láska k fotbalu se nedá ze srdce vymazat, Grygera u něj zůstal jako expert České televize na letošním Euru. „Studio je kousek od hřiště, jsem skoro doma," vypráví v tiskovém centru českého tréninkového stadionu v Tours. Je to dobré, zrovna má volnou chvilku.

Vypadáte docela zaměstnaně. Je to realita, nebo jen moje zdání?
Děláme tu dva vstupy v poledne a večer plus se nás částečně týkají i předzápasová studia. Nemáme to sfouknuté za hodinu, práce se kolikrát natáhne na celý den.

Váhal jste, když vás televize oslovila?
Euro je zkušenost, která se neodmítá. V televizích jsem už dělal i dřív, byť ne v téhle pozici a tak dlouhý turnaj, takže jsem se jen zeptal u nás ve Zlíně, jestli mě pustí. Pustili mě a jsem tady.

Co tréma, Zdeňku?
Tu už mám za sebou. Nejsem nováček, zvali si mě i do zahraničních televizí. Navíc práce ve studiu je vlastně taková fotbalová debata v přímém přenosu. Nic, čeho bych se měl bát.

Jak se liší Euro hráče a Euro televizního experta?
Hráč má asi víc volna, ale zase je pod mnohem větším tlakem. Turnaj si užívám, i když tady nejsem na dovolené.

Mimochodem, jak jste jako hráč vycházel s novináři?
Neměl jsem s nimi problém. Neberte to jako diplomatickou odpověď, já se vždycky soustředil hlavně na fotbal. Kvůli němu jsem i tady: zavzpomínám si a vžiju se do pocitu hráčů.

Cloumá s vámi nostalgie? Vybavujete si třeba rok 2004, kdy jste měli tým, který místo zlata smolně skončil v semifinále s Řeckem?
Spíš se jen tak vracím v čase. Procházím si program nároďáku a říkám si, že je to přesně jako za nás. Příjezd na stadion, trénink, rozhovory… Jsem vážně rád, že zase můžu být u toho.

Jak vám bylo, když za vámi v sobotu přišel do studia zraněný kapitán Rosický?
Je nepříjemné, že je zase mimo, ale nároďák se s tím musí vyrovnat. Uvidíte, že se kluci semknou a půjdou dál jako tým.

Co je teď úkol číslo jedna?
Nezabývat se Rosou a myslet jen na Turecko. V úterý nesmí zakopnout, jinak je osmifinále ztracené.

Ještě k Rosickému: vzpomněl jste si na sebe? I vy jste měl smůlu na častá zranění.
Kvůli poslednímu jsem musel ukončit kariéru. A Tomáš? Když jsme ho měli ve studiu, byl nad věcí. Zranění pro něj není nic nového, bere to jako fakt. Pro mě je vítěz.

Čím to?
Proti Chorvatsku hrál jako lídr: chtěl to za stavu 0:2 zlomit a zlomil to. Odešel s hlavou nahoře, dal tomu všechno. Navíc týmu má co dát, i když zrovna nebude kmitat na place.

Jak dlouho s televizí chcete ve Francii zůstat? Finále se hraje 10. července.
Zatím doufám, že postoupíme ze skupiny. Rád bych zůstal do 10. července, ale taky mám práci ve Zlíně. (usmívá se)

Proto pořád telefonujete?
To víte, začíná nám letní příprava a všechno musí být vyladěné. Naštěstí mám takovou funkci, že ji můžu chvilku dělat i z Francie.

Čistě hypoteticky, když vám z televize zavolají, abyste za dva roky dělal mistrovství světa, kývnete?
Kdo ví, co bude za dva roky, ale umím si představit, že bych do toho šel znovu. Televize je krásná výzva, tak proč se jí bránit?

Zdeněk GrygeraByl to on, koho obětoval mág Karel Brückner v památném zápase Eura 2004 s Nizozemskem, a Češi po zázračném obratu vyhráli 3:2. Pravý obránce stihl 65 reprezentačních utkání, vyhrál Euro „21" 2002 a ochutnal fotbal v Nizozemsku (Ajax), Itálii (Juventus) nebo Anglii (Fulham). Je mu 36 let a dnes dělá manažera áčka a manažera pro mezinárodní vztahy a rozvoj v ligovém Zlíně.

MARTIN MLS