Ano, Paris St. Germain měl ve finále pár šancí, proti nimž musel zasáhnout brankář Manuel Neuer, ale to k tomu přece nějak patří. Německý gólman jen tak lehce připomněl, že nemizí. „Mezi dvěma mimořádně silnými týmy byl jednogólový rozdíl. Jako kouč nemůžete žádat víc. Ano, jsem zklamaný, ale ne tolik,“ pronesl po utkání Thomas Tuchel, kouč Paříže.

Němec, mimochodem. Asi není náhoda, že v semifinále Champions League měly čtyři mančafty trenéry z velké země, spíš je to trend a důkaz kvality. Tím nejúspěšnějším se nakonec stal pán s nejméně věhlasnou historií. Hans-Dieter Flick, šéf lavičky Bayernu. „Nedal jsem týmu večerku. Měli bychom to náležitě oslavit, zasloužíme si to. Musíte si dopřát oslavu, ale nevím, v kolik skončí,“ usmál se pětapadesátiletý kouč.

Pozor, u něj to není obvyklé. V roce 2014 jako asistent u reprezentace vyplísnil mluvčího, že si dal pivo na oslavu postupu do finále MS v autobuse. Flick je zkrátka svůj. Za Bayern kopal, vyhrál tituly, ale už se chystal na život po životě. Proto otevřel obchod se sportovním zbožím, v němž sám prodával.

Klikatá cesta 

Do Bavorska se vrátil po klikaté cestě přes Hoffenheim, reprezentaci. Vloni v létě nastoupil jako asistent Nika Kovače. Jenže ten tápal, což vyvrcholilo v listopadu prohrou 1:5 s Frankfurtem. Flick ihned dostal šanci a… Vyhrál 32 z 35 utkání, v Lize mistrů všech 11, v nichž tým nasázel 43 gólů.

„Když vás vaše žena pošle nakupovat a dá vám seznam, víte, co musíte udělat. Někdy jdete jen s cílem zajistit pěknou večeři. Pak stojíte před regály a riziko, že žádné jídlo nebude, je vysoké,“ srovnal Flicka s předchůdcem lídr mužstva Thomas Müller. Trefné, jak se ukázalo. „Jsme nejlepší v Evropě,“ slavil záložník Serge Gnabry.

Určitě díky Flickovi - on je vytáhl na trůn.

Glosa Jiřího Fejgla: Když mocipán blouzní…
Liga mistrů skončila, dojela ve zběsilém tempu až k předání krásného ušatého poháru. Kvůli čínskému viru se hrálo play-off na jediný duel a v neutrálním prostředí. „Musím říct, že hrát na jeden zápas mi přijde zajímavější než klasicky na dvě utkání,“ pronesl poté Aleksander Čeferin, šéf evropské federace ze Slovinska.

Ano, souboje byly strhující, jenže to už tak na té nejvyšší úrovni bývá. A Liga mistrů je nejvíc, kvalitou je výš než mistrovství světa, což je logické. Opomeňme nyní fakt, že Čeferin je zvláštní postava. Na klíčový post se dostal jen proto, že nikomu nevadil, nemá za sebou fotbalovou minulost, je spíš figurka.

Důležité je, že nyní mluví z cesty. Chce sebrat fanouškům (v příští sezoně už snad budou stadiony opět našlapané) domácí zápas? Chce, aby se Lionel Messi nerval v Mnichově s místním obrem Bayernem? K tomu je tu i chladná logika: čím míň zápasů, tím méně diváků, přenosů peněz.

Čeferin prostě nemá dobrý nápad. Slušně řečeno.