Theo Gebre Selassie
Narozen: 24. 12. 1986

Jeho otec pochází z Etiopie, matka je z Česka

Post: pravý obránce, případně pravý záložník

Klubová kariéra: Jihlava, Slavia, Liberec, od roku 2012 hraje za Brémy

Reprezentační kariéra: 47 zápasů, 3 góly, 2 asistence

„Čas letí vážně rychle,“ řekl Theo Gebre Selassie v rozhovoru pro Deník.

Jednatřicetiletý obránce je co se týče počtu roků v reprezentaci jejím nejzkušenějším fotbalistou. Potvrdil to také na turnaji v Číně, kde pod trenérem Karlem Jarolímem zasáhl do obou zápasů.

Theo, napadlo vás, že jste tady ze všech hráčů nejdéle?

Ne, to je i pro mě novinka. Ale uvědomuji si, že jsem v reprezentaci nejstarší. (úsměv)

Kdybyste měl zavzpomínat na debut v Japonsku: Liší se tehdejší a současná atmosféra v týmu?

Pokud mám být upřímný, tak ano. Liší. A hodně. Když jsem já poprvé dostal pozvánku do národního týmu, byli tady hráči jako Tomáš Rosický, Milan Baroš a Petr Čech.

I kvůli chybějícím lídrům se teď českému výběru tolik nedaří?

Víte, ono je snadné kritizovat, ale nezapomeňme, že se tu buduje nový tým. Jádro mužstva se pořád hledá. Logicky vzato, během několika krátkých srazů neuděláte zázraky.

Fotbalisté Slovácka (v bílých dresech) ve 22. kole podlehli Slovanu Liberec 0:1 a v tabulce HET ligy zůstali čtrnáctí. Foto: Deník/Stanislav Dufka
Tři body jsou důležité, řekl po výhře Holoubek. Liberec opět spasil Pulkrab

Ovšem vy byste mohl jít mladým zelenáčům příkladem. Radíte jim?

Není to tak, že bych se nabízel a chodil za nimi. To ani není správná cesta. Ale bavíme se úplně normálně, třeba teď jsem měl delší povídání s Lukášem Masopustem. 

Prozradíte, o čem bylo?

Jsme ze stejného kraje a také prošel Jihlavou. Říkal mi, že si mě pamatuje, jak jsem hrál za mladší dorost a on byl v žákovském týmu. Vzpomínali jsme.

O budoucnosti řeč nebyla? Ptám se proto, že jste po neúspěšné kvalifikaci řekl: „Byla to moje poslední šance, abych si zahrál světový šampionát.“

A tenhle výrok platí. Víte, z mého pohledu už není start na mistrovství světa reálný. Za čtyři roky mi bude 35 let. Takže maximálně to Euro v roce 2020. Ale kdo ví. Záleží, jak mi bude držet zdraví. A také nechci zanedbávat rodinu.

Máte dvě malé děti. Nestýská se vám?

Není to úplně příjemné. Na jednu stranu si člověk odpočine, na druhou stranu mi blízcí chybějí.

Radost Michaela Krmenčíka.
Reprezentant Krmenčík dospal časový posun a doufá, že formu zúročí i v Plzni

A zvláště když jste od nich tak daleko.

Rodina je pro mě na prvním místě. A čas s dětmi a manželkou vám nic nenahradí. Možná to zní jako klišé, ale takové zážitky si za nic nekoupíte.

Mezi vašimi příbuznými je nicméně sport důležitý. Sestra hraje házenou, manželka je sestrou hokejisty Pavla Zachy. Probíráte doma jejich situaci?

Pochopitelně. Dá se říct, že mám štěstí a i moje žena je na sport.

A byli už jste na zápase švagra v zámořské NHL?

Ne, ne. Já bych strašně rád, ale nebylo kdy.

Mário Holek (uprostřed).
Stoper Holek: Spodek tabulky se hodně vyrovnal, musíme začít pravidelně bodovat

Zaznamenal jsem vaši fotku se starším synem, jak už kope do míče. Vedete ho k fotbalu?

Momentálně ho to extrémně baví a snad nikdy nepřestane. Chodí se dívat na tréninky, v Brémách je na každém domácím zápase. Fotbal hraje i s kostkami z Lega, staví si branky… Vypadá to, že bude mít sportovní nadání.

Spoluhráči z klubu si také vodí své děti na tribuny?

Werder je specifický, tak trochu rodinný klub. Stýkáme se. Od kluků, co k nám přišli, slýchám, že tohle není v Německu pravidlo. Ale bohužel, už jsem tam šestou sezonu, takže někteří spoluhráči, s nimiž jsme se vídali, mezitím odešli. Ale máme přátele i mimo fotbal. A teď mi řekněte: Plánujete dohrát kariéru v Brémách? Smlouvu tam máte do léta roku 2019.

Uvidíme, co bude. Starší syn by měl jít za dva, maximálně za tři roky do školy. Radši bychom ho zapsali v Česku. Asi by zvládl i školu v Německu, protože jeho němčina je minimálně na stejné úrovni jako čeština… Ale v první třídě si uděláte kamarády a už by nebylo dobré mu měnit prostředí.

Radim Řezník s dcerou Ninou.
Radim Řezník si užívá roli otce a říká: Od fotbalu si odpočinu na rybách

Varianta „přestup do Číny“ tedy ve vašem případě nehrozí?

Nyní už ne. Jasně, peníze jsou často velké lákadlo, ale mám rodinu, děti. Bořek Dočkal se se mnou podělil o své zkušenosti. Můžu říct, že bych do angažmá v Číně již nešel.

Teď jste byl v nejlidnatější zemi světa několik dní s reprezentací. Šlo o zajímavou zkušenost?

Já to tu poznal už s Brémami. Časový posun, jiné podmínky… Tentokráte jsme hráli třicet hodin po příletu. A to nebylo snadné. Člověk potřebuje čas, aby si zvykl na nové prostředí.

S klubem to bylo lepší?

Podobné. Jeli jsme sem na soustředění, při němž jsme odehráli dva zápasy. Ale třeba podnebí bylo jiné. Horší. Strašně moc smogu, velká vlhkost.

A v Nan-ningu jste někam vyrazil?

Neměli jsme moc volného času, abychom se podívali do města. V sobotu odpoledne jsme dostali volno, a tak jsem se šel kousek projít. Ne do centra, ale i tak člověk vidí alespoň jinou zemi.

Fotbalista Marek Jarolím v dresu pražských Bohemians 1905.
Angažmá v Číně? Krásné chvíle, vzpomínal Němeček. Jarolím má opačné pocity

Také jste ochutnal něco málo z čínských jídel. Vyhovuje vám asijská kuchyně?

Nejsem velký fanoušek rýže. A tady je to hlavně o rýži. (úsměv) Ale na druhou stranu musím říct, že ji mají dobrou.

Doma jíte jinak?

Já mám to štěstí, že se nemusím tolik hlídat. Ne snad, že bych jedl nezdravě. Mám rád zeleninu, ale jsem i masový typ.

Na závěr ještě otázka k fanouškům: Všiml jsem si, že jste docela aktivní na sociálních sítích. Komunikujete s příznivci?

Ano, ale ne pravidelně. Kdybych měl odpovídat všem, tak bych nedělal nic jiného. A asi víte, že se dvěma dětmi máte chvilku jen večer. A to si vážně radši sednu s manželkou.

A jak vnímáte to, že vás někdo obdivuje?

Musím říct, že to je zajímavý paradox. Němci si fotbalistů docela dost váží. Respekt k někomu, kdo něco dokázal a hraje pravidelně, je tam na vysoké úrovni.