Na horké půdě Severního Irska totiž padli 0:2, což v konečném důsledku už nyní nestačí ani na onu teoretickou šanci vydolovat druhé (barážové) místo ve skupině C.

„Jsme zklamaní,“ přiznal brankář Tomáš Vaclík. „Nezbývá než to dohrát se ctí,“ poznamenal Vladimír Darida.

Češi byli postaveni před jednoznačnou záležitost: buď vyhrají, nebo si mohou na příští léto hledat dovolenou. I proto se očekávalo, že Jarolím řízne do sestavy a postaví ofenzivnější sestavu třeba s Kadeřábkem či Dočkalem, kteří proti Německu odpočívali.

Český stratég však překvapil úplně všechny. A ne moc pozitivně.

Jediná změna? Kopice nahradil Krejčí, jinak vše při starém. Pět obránců, čtyři záložníci, na hrotu osamocený Krmenčík.

Totožná jedenáctka však nepředvedla podobně slibný výkon jako v pátek proti mistrům světa. Ani se mu nepřiblížila. Už po prvním poločase mohl hlouček českých fanoušků na bouřícím „zeleném“ stadionu přemýšlet, kde jim v noci nalijí skleničku whiskey na žal.

Hosté drželi míč, jenže u vápna najednou netušili, co dál. Vždyť ani pořádně nevystřelili! Naopak tým z ostrovů se do dvougólového vedení dostal jako slepý k houslím.

Stačily k tomu dvě věci: aby Filip Novák dvakrát zbytečně „vyrobil“ standardku a aby si brankář Tomáš Vaclík u obou situací nepočínal zrovna jistě. Roh, přímák a bylo vymalováno. První gól dal Evans, druhý Brunt. „Bylo to těžké. Oni zalezli a hráli jen na brejky,“ zoufal si Darida.

Vyprodaný Windsor Park, který již čtyři roky nezažil soutěžní prohru, mohl pomalu, ale jistě začít slavit.

V porovnání s odevzdaným českým výběrem, jenž se celou kvalifikací protrápil, naprosto zaslouženě.

Pánové, zpytujte svědomí. Ale rychle. V kvalifikaci totiž ještě přijde říjnový epilog. Reprezentace bude hrát o to, aby dopadla lépe než Ázerbájdžán (teď je čtvrtá). Snad bude fit Patrik Schick. S útočníky je to totiž jinak velká bída.