„Vyhodnotíme si to,“ prohlásil trenér národního týmu. Nikdo jej sice neposlal do kolen, ale ani nikoho nemusel kritizovat.
Zvláštní situace? Spíše mimořádná.

Otázka gólmana totiž přináší až nečekaně zapeklitý problém, který se tu dlouhá léta nemusel řešit.
Kdo by měl být českou brankářskou jedničkou Hlasujte v anketě pod článkem.
Petr Čech měl doslova předplacené místo mezi tyčemi. Pak ukončil reprezentační kariéru a všichni počítali s tím, že ono pomyslné žezlo převezme Vaclík.
Jenže najednou se na scéně objevili také Pavlenka a Koubek. A uplynulých šest měsíců naznačilo, že trenéři si nevědí rady.
V tuto chvíli, po třetím místě na China Cupu, zůstala hádanka bez řešení. „Každý by chtěl chytat. Snažíme se předvést to nejlepší,“ zmínil Pavlenka a ihned dodal: „Jsme v pohodě.“

Abyste pochopili výše popsané řádky: Brankáři jsou zvláštní sorta. Vystupují jako tým v týmu, občas trénují sami… Proto je i pro ně zásadní, aby už měli jasno.
Ovšem Jarolím a spol. definitivní verdikt odkládají. Prozatím.
Minimálně si všichni počkají do června, kdy jsou na programu další přípravné zápasy proti Austrálii a Nigérii. Český kouč spoléhá na to, že vykrystalizuje situace brankářů již díky výsledkům v jejich týmech.
„Uvidíme, jak budou vypadat v ligových zápasech,“ řekl Jarolím.
Podle jeho posledního vyjádření je zřejmé, že by si měl ještě v jednom utkání zachytat Koubek (Rennes, podle francouzského deníku L'Équipe nejlepší brankář tamní ligy). Ostatně: právě on jako jediný udržel v Nan--ningu nulu. Avšak pozor – je to zkreslený pohled, chytal jen poločas a moc práce neměl.
Vaclík (Basilej, zkušenosti s Ligou mistrů a evropskými poháry) inkasoval od Číny jeden gól. Pavlenka (Brémy, nejlepší hráč klubu podle magazínu Kicker) dostal dvě branky od Uruguaye.
Jarolím by se měl rozhodnout brzy. Rozhodně dřív, než začne Liga národů. Pak totiž musí řešit i další, mnohem problémovější záležitosti. Na některých jiných postech totiž takhle kvalitní hráče nemá.
