Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Oba týmy nakonec skončily v ligové soutěži čtvrté. Takže Holek má za uplynulou sezonu dvě bramborové medaile.

Jaký byl první půlrok na Ukrajině?

Bylo to hlavně o rozkoukávání a adaptaci na nové prostředí. Výsledkově to nebylo moc vydařené, protože po podzimu Dněpr vedl a v klubu vládla euforie, zatímco na jaře se nám moc nedařilo a skončili jsme až čtvrtí.

Tak to jste nemusel v zimě odcházet z Brna. To skončilo taky čtvrté…

To jo. (smích) Ale pak bych nehrál Pohár UEFA. Dněpr půjde ze čtvrtého místa do předkola, zatímco Brno ne.

Přežije neúspěšné jaro trenér Protasov, který má na Ukrajině velké jméno?

Co jsem slyšel, tak údajně sám nabídl rezignaci. Ale vedení klubu ji nepřijalo. Tlak na trenéra určitě je, uvidíme jak nám to půjde na podzim. Věřím, že to bude lepší.

U nás se často po neúspěšných výsledcích rozdávají pokuty. Jak to řeší na Ukrajině?

Tam to takhle asi nechodí, nic podobného jsem nezaregistroval.

Jak jste spokojen se svými vlastními výkony?

Jako střídající hráč jsem naskočil už do druhého zápasu, což jsem možná ani nečekal. Pak jsem hrál asi osm zápasů v řadě a docela se mi dařilo. Jenže jeden zápas mě dal trenér na ofenzivního záložníka, kde mi to nešlo. Střídal jsem o poločase a další utkání proseděl na lavce. To mě trochu srazilo, z Brna jsem na to nebyl zvyklý. Poslední kolo už jsem ale zase hrál od začátku.

Musel jste platit nějaké zápisné?

To se tam nedělá. Jenom jsem musel nakoupit nějaký piva do kabiny, když jsem vstřelil první gól.

A co vy? Před časem jste tvrdil, že jste za celý život nevypil jediné pivo…

Tak to už neplatí. Ne, že bych ho teď začal pít pravidelně, ale už jsem si dal.

Jaké další změny vám přinesl život na Ukrajině?

Hlavně jsem přišel o kamarády a musel se odloučit od rodiny. Jinak město je celkem v pohodě, jenom mi to připadá jako u nás tak před deseti lety.

Jak vypadá váš klasický den?

Dopoledne spánek, lehčí oběd, okolo druhé pak vyrážím na bázu, kam to mám autem tak dvacet minut. Po tréninku je regenerace a masáže, na báze máme taky večeři. Vracím se tak kolem osmé, pak většinou koukám na telku a jdu spát. A tak to jde pořád dokola. Tréninky máme v takovou dobu, že to naruší celý den a nedá se moc třeba vyjet někam na výlet.

S dorozumíváním už nemáte problémy?

Mluví se tam převážně rusky, takže se celkem domluvím. Ruštinu jsem měl asi tři roky na gymplu, teď to jenom trochu zdokonaluju.

Kolik chodí na vaše zápasy diváků?

Venku na nás chodí dost lidí, protože jsme celkem atraktivní soupeř. Doma záleží na tom, s kým hrajeme. Když přijede Dynamo Kyjev nebo Šachťar Doněck, tak je plný stadion, který ma kapacitu patnáct tisíc diváků.

Vy ještě nehrajete na novém stadionu, který má mít kapacitu více než dvojnásobnou?

Ten má být otevřený až v září. Trošku se to zpozdilo, ale to je na Ukrajině normální. Tam mají na všechno čas a moc to neřeší.

Máte s tím nějaké další zkušenosti?

Třeba když jsem si objednal satelit, tak se dlouho nic nedělo. Když jsem to urgoval, tak mi jen řekli, že na to prostě zapomněli.

S kým si v klubu nejvíc rozumíte?

Nejvíc asi s rumunským útočníkem Mazilem, ten je tady taky nový. Ale jinak se atmosféra v týmu s Brnem nedá srovnat. Tady jsme o sobě věděli všechno, všichni jsme se dobře znali. V Dněpru jsou skupinky, nějaké společné akce se vůbec nepořádají.

V týmu je řada reprezentantů z několika zemí. Probíhá i na tréninku ostrý boj o místo v sestavě?

Je to celkem slušná řežba. Na tréninku to bývá stejnej boj jako v zápase.

Kolik je vás v týmu na post středního záložníka?

Je nás pět, z nichž můžou hrát dva nebo tři. Podle toho, jestli hrajeme v rozestavení 4-­4-­2 nebo 4-­2-­3-­1.

Jaké je na Ukrajině počasí?

Zima tam bývá dost krutá, ale teď je tam tepleji než u nás. A v létě prý bývá pořádné vedro. Však taky kdejaká stará barabizna má klimatizaci. Až začneme přípravu na novou sezonu, tak mají být pětatřicítky. Na to už se vyloženě těším. (smích)

Kde strávíte třítýdenní volno?

Zatím budu v Brně, protože přítelkyně příští čtvrtek maturuje. Pak uvidíme.

Byla za vámi přítelkyně i na Ukrajině?

Přiletěla tam dvakrát a bylo to příjemný. Když jsem přišel z tréninku, tak jsem měl pěkně navařeno. To sám si toho moc neuklohním, na to nejsem expert. Zatím jsem se naučil alespoň obsluhovat pračku.

Byl jste během jara v kontaktu s brněnskými hráči?

Nejvíc s Markem Střeštíkem, který mě o všem informoval. Na internetu jsem sledoval i některé zápasy. Škoda poháru v Liberci, kde nám neuznali rozhodčí gól.

Po Euru se očekává omlazení kádru národního týmu. Věříte, že se do něj prosadíte?

Zatím to moc neřeším, momentálně je pro mě prioritou jednadvacítka. Na podzim nás čekají důležité zápasy v kvalifikaci pro mistrovství Evropy. Tam se pak může člověk zviditelnit.

Nejspíš nebudete chtít dohrát kariéru na Ukrajině, že?

V Dněpru mám smlouvu na tři a půl roku. Samozřejmě kdyby přišla zajímavá nabídka, tak bych asi mohl odejít i dřív. Nějaká špičková liga by mě určitě lákala. Třeba ve finále Ligy mistrů jsem fandil Manchesteru…