"Zůstane mi to v hlavě a v srdci. Titul se Spartou mám jen na papíře, protože jsem tam hrál jen na podzim. Tohle je úplně jiný pocit. Budu mít na co vzpomínat," prohlásil Hubník, který hraje na jaře v oslnivé formě.

Zkušeného zadáka překvapilo, že poslední krok k titulu byl tak obtížný. Hráčům Viktorie svazovala v rozhodujícím utkání doma proti Jihlavě nohy nervozita a na vítězství, kterým si titul definitivně pojistili, se hodně nadřeli.

"Myslel jsem si, že to bude o hodně lehčí. Celý zápas jsme to měli v hlavách a nohách. Byli jsme hodně nervózní a podle toho se utkání odvíjelo. Ztráceli jsme hodně balonů, neběhali jsme," přiznal Hubník.

Klid do řad Viktorie vnesl prvním gólem právě sám Hubník, jenž poslal sítě míč vyražený jihlavským gólmanem. Vzápětí skóroval František Rajtoral. "Oba vstřelené góly nás uklidnily," potvrdil.

Jenže klidu si fotbalisté Viktorie dlouho neužili. „Trvalo to bohužel jenom chvilku, protože jsme znovu hráli špatně jako v první půli. Nakonec jsme to ale zvládli a tu výhru jsme vybojovali," oddechl si odchovanec olomouckého fotbalu.

Hubník přišel do Plzně před rokem a půl z Herthy Berlín. A trvalo mu poměrně dlouho, než si v nabitém kádru Viktorie vybojoval stálé místo. Mezi jedenáctku vyvolených se prosadil výrazně až letos na jaře.

Prostor na oslavy

Už v přípravných zápasech v zimě podával výborné výkony a skvělou formu si přenesl i do ligové soutěže. Pro mužstvo je na jaře cenný i tím, že se mu daří střílet důležité góly. Trefil se v minulém kole proti Spartě a teď i proti Jihlavě.

"Jsem rád, že mi to tam padá. Dařilo se mi střelecky, když jsem byl na tom správném místě, jak se Spartou, tak i teď proti Jihlavě," uvedl třicetiletý stoper.

Hubník je rád, že Viktoria v boji o titul proměnila první mečbol. "Je to krásný pocit, když jsme dvě kola před koncem jasně první a nemůže nás nikdo přeskočit. Máme teď prostor si to vychutnat a v klidu si to užít," uvedl Hubník, který v aktuální ligové sezoně zaznamenal čtyři ligové branky.

I on byl dojatý, když při pozápasových oslavách titulu vystoupil za bouřlivých ovací celého stadionu na pódium jeho vážně nemocný spoluhráč ze středu obrany Marián Čišovský.

"Moje pocity? Bylo to tak napůl. Chvilku jsem cítil euforii a pak husí kůži. Marián je bojovník a ten titul je pro něj. Je to to nejmenší, co jsme dnes mohli udělat," uvedl s dojetím v hlase Hubník.

 "Každý z nás měl slzy na krajíčku. Nebylo hráče, který by na to nemyslel," dodal Roman Hubník.