Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Ve vřavě okolo přestupů Fernanda Torrese a Davida Luize do Chelsea dohromady za zhruba sedmdesát milionů liber tak trochu zanikla informace, která se dotýká českého i olomouckého fotbalu. Definitivně bylo potvrzeno ukončení hostování sedmnáctiletého obránce Tomáše Kalase na Hané. Ten se tak stal hráčem londýnského klubu.

V Anglii jste už necelý měsíc. Jak jste se stihl zabydlet?

Je to v pohodě. Jsem ve stejné rodině, jako jsem byl v prosinci, a tady se nic nezměnilo. Až na ty dva velké přestupy teď v pondělí se nezměnilo ani nic v klubu. Takže žádný problém.

Před odletem jste se hodně těšil na to, že už v Chelsea nebudete jen klukem na testech, ale jejím skutečným hráčem. Jak se to projevilo třeba na přístupu ostatních k vám?

Na přístupu ostatních ani ne. V Chelsea jsou všichni vstřícní i k hráčům, kteří jsou tady jen na zkoušku. Spíš jde o to, že já sám se tady cítím líp. Cítím se součástí toho týmu. Je to tým z města, kde bydlím, kde jsem doma. Něco jako jsem měl v Olomouci, jen trochu ve větším.

Kam jste se nakonec v klubové hierarchii zařadil?

Jsem v kabině rezervy a střídavě trénuji s rezervou a áčkem. Hrát bohužel zatím nemůžu, ale věřím, že se to brzy vyřeší a budu moct začít za Chelsea i nastupovat.

Hrát jste nemohl proto, že vaše hostování v Olomouci ještě nebylo ukončené?

Jednak jsem nebyl hráčem Chelsea, ale také čekám na pracovní povolení.

To znamená, že zatím pořád ještě nemůžete za Chelsea hrát?

Teď momentálně můžu jenom trénovat. Už jsem za tu dobu, co jsem tady, stihl přijít o tři utkání s Arsenalem.

To musí být dost nepříjemné. Máte už představu, kdy byste mohl začít hrát?

Zatím nevím. Abych řekl pravdu, tak to ani moc neřeším, jde to totiž úplně mimo mě. Ani nevím, v jaké fázi to momentálně je. Trvá už to ale nějakých čtrnáct dní, takže věřím, že už se to brzo vyřeší a já budu moct hrát co nejdřív.

Říkal jste, že střídavě trénujete s béčkem a áčkem. Jak často se dostanete mezi hvězdy prvního týmu?

Tak třikrát týdně, když je normální týden.

Chodíte z rezervy k áčku sám, nebo i další hráči?

Ještě asi dva nebo tři hráči z rezervy chodí se mnou.

Berete to tak, že s vámi do budoucna počítají?

Kdyby si mě připravovali a počítali se mnou v nejbližší době, tak by asi nekupovali dalšího stopera. Ještě jsem neodehrál za Chelsea ani jeden zápas, takže nad tím ani nepřemýšlím, jestli bych mohl někdy dostat šanci zahrát si za áčko, třeba v nějakém přípravném utkání. Nejdřív musím odehrát pár zápasů za rezervu a něco ukázat a pak nad tím můžu začít přemýšlet. Teď je na to určitě ještě brzo.

V klubu už delší dobu trénujete. Jak snášíte anglickou zátěž?

Pociťuji na sobě anglický styl. Když to trošku přeženu a zjednoduším, tak se tady buď dělají sprinty, a nebo se hraje fotbal. Dá se říct, že nic jiného vlastně neděláme. Nevadí mi ani jedno, ale přece jenom na tréninky, které trvají hodinu čtyřicet, hodinu padesát nejsem tolik zvyklý. Některé tréninky mi dávají docela zabrat. Zvlášť, když jsme třeba měli dva hodně těžké tréninky za sebou. Ale tady dobře vědí co a kdy dělat, takže mi to určitě neublíží. Navíc máme k dispozici kvalitní regeneraci.

Dají se podmínky vůbec srovnat s Olomoucí?

To se opravdu nedá srovnávat. Ale není to nic proti Sigmě. Tady máme k dispozici opravdu snad úplně všechno. Je tu obrovská budova. Ani nevím, k čemu bych ji přirovnal. Je prostě třeba jako olomoucký zimní stadion. Bazén, whirLpoolka, pára, horká koupel, studená koupel, člověk tam může jít na masáž. Má tam prostě všechno k dispozici v mnoha provedeních, ale je to všechno individuálně na hráčích. Není to jako třeba někdy v Česku, kde trenér řekl, že teď povinně na dvacet minut půjdou všichni plavat. To je trochu rozdíl.

Ještě se musím zeptat na pondělí a poslední den zimního přestupového období. Jak jste to v klubu vnímali?

Všichni to tady sledovali. Možná ti stabilní hráči áčka to tolik neprožívali, protože jsou na to zvyklí. Ale většina nás ostatních to u jídla sledovala. V televizi vlastně běžel speciální pořad Deadline day, takže jsme všechny ty přestupy sledovali. No a když oznámili, že je definitivně podepsáno, tak se Torres najednou zjevil tam, kde jsme seděli.

Takže už jste se stihli potkat?

Už jsem si s ním stihl i zatrénovat. Fernando přišel na trénink, pan Ancelotti ho všem představil…

Kdyby ho náhodou někdo neznal?

Přesně tak (směje se). My jsme mu zatleskali a šlo se na věc.

O ostatních hvězdách Chelsea jste mluvil jako o normálních klucích. Předpokládám, že to samé platí i o Torresovi, přestože stál padesát milionů liber.

Člověk o tom ví, že stál tolik a tolik. Na hřišti ale jeho cena nemá žádný vliv.

Kromě Torrese koupila Chelsea také Davida Luize. Berete ho jako konkurenta?

Myslím si, že na to je doopravdy brzo, abych ho já bral jako svou konkurenci. (usmívá se). To je jako kdybych tak bral Terryho nebo Ivanoviče. Momentálně jsme každý někde jinde, takže ho jako konkurenci neberu.