Není to tak dávno, co čínské fotbalové kluby (či spíše jejich vlastníci) rozhazovaly miliardy, lákaly zahraniční hvězdy a snily o soutěži, která se vyrovná prestižním ligám v západní Evropě. Byl to líbivý, pohádkový a nablýskaný sen. Jenže každý sen jednou skončí nárazem do reality. A ne vždy jde o příjemné procitnutí.

Ještě v zimním přestupovém období na přelomu let 2016/2017 fanoušci s úžasem sledovali, kolik se v čínské Superlize utrácí peněz. Tamní kluby tehdy dohromady investovaly do posil přes 400 milionů dolarů, nejvíc na světě. Poněkud splašená křivka výdajů v tu chvíli dosáhla vrcholu. Ale dnes? Astronomické dluhy a nejistota.

Nicolae Stanciu je na odchodu ze Slavie.
Přestupová sága je u konce. Stanciu opouští Slavii, míří do čínského Wu-chanu

Tak vypadá probuzení z čínského fotbalového boomu.

„Jisté je, že Čína si teď vyzkoušela, co nefunguje a jakým směrem by neměla dál jít. Například nabízet luxusní platy hráčů z ciziny,“ řekl pro stanici Deutsche Welle expert na rozvoj sportu v Asii Simon Chadwick. V tomto smyslu vypadá dost zvláštně, že Nico Stanciu má za Slavie odejít právě do Číny, navíc do „koronavirového centra“ Wu-chanu.

Cizinci v čínské lize dominovali

ČESKÁ A SLOVENSKÁ HVĚZDA

Bořek Dočkal (Che-nan Ťien-jie) 
Peníze za čínské angažmá byly skutečně dechberoucí (kreativní záložník podepsal lukrativní smlouvu v únoru 2017, Sparta inkasovala skoro čtvrt miliardy korun), ale tím dobré zprávy skončily. Fotbalově to v Che-nanu za moc nestálo, v soukromém životě už vůbec ne. Rodina trpěla. Dočkal šel nejdřív na hostování v USA a po dvou letech se vrátil na Letnou.

Marek Hamšík (Ta-lien Professional FC) Slovenská superstar zamířila do Čína v roce 2019 po bezmála dvanácti letech v dresu Neapole. S ohledem na pandemii koronaviru si to Hamšík, jedna z nejvýraznějších postav Serie A v uplynulé dekádě, nenaplánoval moc dobře. V klubu ho sice trénoval slavný Rafael Benítez, ale úspěchy se nedostavily. Loni na jaře tak Hamšík odešel do Švédska, nyní hraje v Turecku.

Rumunský reprezentant putuje do Říše středu ve zcela jiné situaci než před pěti lety sparťan Bořek Dočkal. Za něj na Letnou připlulo téměř čtvrt miliardy korun, sám hráč si pak v Che-nanu vydělával okolo 80 milionů korun ročně.

A i to byly drobné vedle takového Oscara v Šanghaji – šikovného Brazilce z Chelsea přilákal obří plat přes 16 milionů korun týdně. Oscar díky tomu několik let patřil k nejlépe placeným fotbalistům planety, byť co do úspěchů na hřišti za Messim, Ronaldem, Neymarem a spol. výrazně zaostává.

Nebylo tajemstvím, že sebevědomí čínští funkcionáři svého času vábili i samotného Cristiana Ronalda. „Kdyby mi šlo jen o peníze, už dávno bych odešel do Číny. Vydělal bych si tam pětkrát víc než v Juventusu nebo v Realu,“ ušklíbl se portugalský fešák, jenž dal přednost sportovním cílům.

„Finanční možnosti jsou tam v podstatě neomezené, ale já nevěřím, že se úspěšné věci dají vybudovat jen na základě peněz. Je to i tradici, citu pro fotbal,“ vyprávěl později Dočkal o své exotické zkušenosti.

Zaráželo ho, že ač velké firmy pumpují do fotbalu obří sumy, na úrovni místních hráčů se to moc neprojevovalo. „V podstatě devadesát procent gólů dávají cizinci, právě oni rozhodují zápasy,“ vrtěl hlavou Dočkal.

Fotbalista Michal Frydrych v dresu polského klubu Wisla Krakov.
Frydrych o Polsku: Všichni tu chtějí hrát fotbal, Češi dodávají pracovitost

Plány vs. realita

Čína přitom ve velkém stavěla nová hřiště pro miliony dětí a osnovala velkolepé plány na výchovu budoucích hvězd. Fotbalový svaz směle prohlašoval, že do roku 2030 má být jejich země velmocí v celé Asii a do roku 2050 globálním lídrem.

Realitou však zatím je, že i samotný postup na mistrovství světa Číňanům neustále proklouzává mezi nedočkavými prsty. Na šampionátu hráli jen v roce 2002 (tři porážky se skóre 0:9), od té doby nic. A ani s letošním turnajem v Kataru to nevyjde.

Bída s nouzí vládne od vypuknutí koronavirové pandemie i v nedávno tak bohaté Superlize. Například tým Ťiang-su Su-ning získal na konci roku 2020 mistrovský titul a jen pár týdnů poté oznámil bankrot. Klub skončil. Řada dalších celků bojuje s dluhy – nemá na platy, nemá na účty za energii. Loňská sezona se nouzově odehrála ve dvou „bublinách“ a s výjimkou prvních tří kol bez diváků. Svaz zavedl platová omezení, ale moc to nepomohlo.

Hradecký gólman Vilém Fendrich vychytal málo vídaný brejk pětice hráčů ukrajinského týmu NK Veres Rivne.
VIDEO: Excelentní moment. Český brankář zastavil šílený brejk soupeře

„Potíž je v tom, že mezi fotbalem a světem velkých korporací je v Číně velmi úzký vztah,“ upozornil Chadwick na skutečnost, že většinu klubů vlastní stavební a realitní obři, kteří nyní prožívají masivní útlum.

Dobré na současné krizi může být jedině to, že čínské kluby začnou mnohem víc sázet na domácí odchovance než na (přeplacené) hvězdy z Evropy či Jižní Ameriky. Jinak se tamní fotbal vytčeným cílům ani nepřiblíží.