A jak se na ní dívá junior, kterého táta poslal do duelu s Jihlavou od první minuty?

Ulevilo se vám po dlouho očekávané výhře?
Rozhodně, vítězství jsme už potřebovali. Ani v předchozích utkáních jsme nebyli špatní, ale nepovedlo se nám urvat všechny body. S našimi konkurenty to ale vyšlo, což je hlavní.
Trenérem je váš táta. Šlo o vaši ligovou premiéru pod jeho vedením. Byl jste nervóznější?
Jsem na něj zvyklý, trochu nervózní jsem ale byl. Naštěstí všechno proběhlo v klidu.
Řešíte spolu týmové záležitosti i v soukromém životě?
Bavili jsme se doma o celkovém rozpoložení kabiny. V tréninku jsme mu ale všichni ukázali, že jsme záchranu v našich hlavách rozhodně nezabalili.
Nastolil zásadní změny v přípravě?
Tréninky jsou o něco kratší, ale o hodně intenzivnější. Také k nám promlouval a apeloval na psychiku, která je nejdůležitější. Jedině uvolněný hráč ze sebe dokáže vydat maximum.
Přesunul jste se v sestavě do středu zálohy. Jde pro vás o lepší post?
Hraji tam, až na pár epizod, už od mládeže. Cítím se tam samozřejmě nejlépe. Ale ani pozice beka, kam mě stavěl trenér Koubek, mi nevadila.
Byl jste hodně aktivní. Co scházelo vašim šancím?
Nejblíž ke gólu jsem měl hned na začátku. Bohužel jsem se ale nechal unést… Škoda, měl jsem zachovat větší klid a zpracovat si míč, času jsem měl více než dost.
