„Momentálně cítím zklamání, ale když si vzpomenu na zápasy, které jsme odehráli se Sevillou, Kodaní nebo Petrohradem, tak i obrovskou hrdost,“ popisoval trenér Jindřich Trpišovský.

Úvodní duel jeho celek ztratil (0:1), v odvetě v Anglii už po sedmnácti minutách prohrával 0:3. Přesto nesklonil hlavu, favorizovaného soka zatlačil a až do posledních minut usiloval o vyrovnání. Dvěma brankami zazářil mladý záložník Petr Ševčík, jenž přitom velkou část jara léčil zraněná třísla.

„Jde o hráče, kterého se do budoucna rozhodně vyplatí sledovat,“ radili nadšení angličtí příznivci slavnému klubu na sociálních sítích. „Klobouk dolů před Slavií, že se nevzdala,“ uznali jiní.

Nadšená média

Pražané zkrátka zanechali výborný dojem. Čekali byste od klubu, jehož celý kádr stojí zhruba třikrát až čtyřikrát méně, než sám hvězdný útočník Chelsea Eden Hazard, něco podobného? Těžko. „Vypadli, ale soutěž opouští se ctí. Čtvrté nejlepší obraně Premier League vstřelili tři branky, připsali si i cenné výhry s Genkem a Sevillou,“ uvedl web stanice BBC.

Vzpomínáte? Chválu pěl na slávisty po úspěšném osmifinále i španělský tisk. Ani tehdy se od lídra FORTUNA:LIGY nečekalo, že bude soupeři byť jen vzdorovat. „Trenér Trpišovský si připravil plán. A jeho hráči ho plnili do puntíku,“ glosoval tehdy deník El Mundo.

Stejně se, po prvním kole play-off, v němž Vršovičtí zdolali Genk, vyjadřoval i belgický tisk. „Příkladné nasazení, výborná efektivita. Genk se před Slavií musel hluboko sklonit,“ uvedli redaktoři La Derniere Heure.

Tučná odměna
V evropských pohárech se zdaleka nehraje pouze o prestiž. Kluby mají šanci pořádně si namastit kapsu. To koneckonců poznali i slávisté, jimž pouze za výsledky přiteklo do kasy už přes 216 milionů korun. Dá se očekávat, že stále nejde o konečnou sumu, ještě je totiž třeba vyinkasovat peníze za vstupenky a vysílací práva. To ovšem pořád není nic oproti tomu, kolik si (především v Lize mistrů) vydělal mistr z Plzně. Jeho pohárové zisky vykazují celkem 770 milionů, což je české historické maximum.

Hon na elitu

Stále ovšem platí: skalpy Sevilly, Genku, Kodaně, Zenitu nebo Bordeaux budou sešívaným k ničemu, pokud v létě neuplatní získané zkušenosti v předkole Ligy mistrů. Veškeré snahy klubu míří právě k účasti v milionářské soutěži.

Šanci mají. I kouč Chelsea Maurizio Sarri řekl: „Tak fyzicky našlapaný celek jsem za posledních dvacet let neviděl.“ Šéf Slavie Jaroslav Tvrdík pouze napsal: „Jindra (Trpišovský) posunuje tým i celý klub. A to teprve začínáme!“

Co to znamená? Pražané se s letošním výsledkem nespokojí. Nyní chtějí titul i český pohár, ale průnik mezi evropskou elitu chutná pochopitelně více. Našlápnuto však mají dobře. Splní si další sen?

Třináctí v Evropě
Veleúspěšný ročník. Český fotbal dosáhl na třináctý nejlepší koeficient v Evropě. Předčil tak cíl, jaký měl před jeho začátkem: uzmout nejhůře patnáctou pozici, jež zajistí pro sezonu 2020/21 start v pohárech pěti klubům (dvěma v kvalifikaci o Ligu mistrů). Nyní se pozornost Česka upíná k nejprestižnější soutěži. V případě triumfu Barcelony či Liverpoolu se domácí mistr posune v příštím ročníku ze třetího předkola do čtvrtého. Získá tak jistotu minimálně základní skupiny Evropské ligy.

Galakoncert v hledišti. Skvělý výkon, sešívaní!

Podporu, jakou měli slávisté na Stamford Bridge, Angličané dlouho nepamatují. Několik tisíců červenobílých dresů a šál, neúnavné povzbuzování, tradiční děkovačka. Té přihlíželi i užaslí (hlídkující) stewardi či příznivci domácích, kteří se jen kvůli ní vrátili na svá místa. „Obvykle o fanouškovské kultuře neslýcháme nic dobrého. Nadávky, násilí… Nicméně to, co předvedli Pražané, bylo neskutečné. A děje se tak prý po každém utkání,“ vysekli fandům poklonu novináři z SB Nation.

Anglická televize byla obvyklým rituálem mezi hráči a diváky natolik fascinována, že ho celý přenášela, navíc z bezprostřední blízkosti. I záložník Tomáš Souček si pochvaloval: „Byl jsem na dopingu, kde se mnou seděl Olivier Giroud. Hned mi říkal, že naši fanoušci byli úžasní.“

Člověka to až nutí zamyslet se: Je to vůbec možné? Jde opravdu o ty samé lidi, kvůli kterým se Vršovičtí (nejednou) ocitli před disciplinární komisí, kteří před několika týdny hrubě uráželi trenéra Františka Straku? Kteří kvůli excesům z duelu proti Genku nemohli z velké části vidět úvodní střetnutí čtvrtfinále?

Mnozí po prohřešcích argumentovali tím, že fotbal přináší velké emoce. Ačkoli prý násilí na stadion nepatří, pyrotechnika a nadávky ano. Ve čtvrtek jsme viděli, že dechberoucí atmosféru lze vytvořit i bez toho, aniž by nad trávníkem zněly pokřiky o smrti nebo o Židech. Že emoce lze ventilovat i jinak než házením kelímků po sudích. A že fotbal spojuje, což je jev, který, upřímně řečeno, u nás tak často nevidíme.

Všechna čest, slávisté! Jen houšť. Byla to velká paráda.