Rychlý, technický fotbalista s tahem na branku přišel do Plzně na konci září 2008 a hned se stal oporou týmu.

O rok později debutoval v reprezentaci, kde má na kontě 23 startů a dva góly. V lize odehrál fotbalista, kterému bude na konci října třicet let, celkem 256 utkání a s 65 brankami je historicky nejlepším střelcem Viktorie Plzeň v samostatné české fotbalové lize.

Dovolené jste si letos příliš neužil. Stačil jste si za těch pár dnů vůbec odpočinout?
To máte pravdu, naše dovolená kvůli reprezentačnímu zápasu s Islandem trvala tentokrát jen týden. Je to málo, také moc odpočatí nejsme.

Už jste někdy ve své kariéře něco podobného zažil?
Jednou ano, to bylo v Plzni ještě za trenéra Vrby, tehdy jsem měl dokonce snad jen čtyři dny volna, bylo to také kvůli reprezentačnímu zápasu. Zdálo se mi však, že dříve jsem to snášel přece jen lépe než nyní. Tehdy jsem to překousl. Teď to samozřejmě také překousnu, ale snáším to hůř.

Může to být tím, že přibyla léta a jste o pár let starší?
Možná ano (směje se). Nevím, čím to je. Přijde mi, že letos to je zatím nejhorší, co kdy bylo. Myslím si, že pozdní termín zápasu s Islandem byl nešťastný. Jsme ale profesionálové a musíme se s tím umět vypořádat.

Jak složité je přinutit tělo po tak krátkém odpočinku opět 
k maximální zátěži?
Není to jednoduché, tělo je unavené. Ale nejen tělo, i hlava to snáší těžko, přece jen sezona byla dlouhá a psychicky velmi náročná. Naštěstí do začátku sezony ještě pár týdnů zbývá, takže tohle všechno odezní a přijde takové to těšení na novou sezonu. Zatím se ale věnujeme všeobecné přípravě, vytrvalosti, a to je únavné.

Potřetí se budete v Plzni pokoušet proniknout do Ligy mistrů. Berete jako plus, že oproti předchozím letům vám jeden krok odpadl a půjdete až do třetího předkola?
Ano, je to tak. Na druhou stranu, když si to všechno zpětně promítnu, přijde mi, že vůbec probojovat se v evropských pohárech někam v té obrovské konkurenci je rok od roku těžší. Všichni si myslí, že když dostaneme nějaký tým z Balkánu nebo mužstvo, které nikdo nezná, že to bude pohodička. Jenže to tak už dnes bohužel není. Ano, je fajn, že to jsou jen dva dvojzápasy, ale pořád je to moc těžké.

Minulý pátek jste se svými spoluhráči převzal na plzeňské radnici od primátora Martina Zrzaveckého pamětní list. Vám se to podařilo už potřetí, ale takové okamžiky asi člověku nezevšední, je to tak?
To určitě ne, i když mám desky s pamětním listem doma už troje. Je to pěkná sbírka (směje se).

Patříte mezi strůjce úspěchů Viktorie posledních let, v Plzni začínáte už svoji osmou sezonu. Dá se říci, že vám Plzeň za ta léta přirostla k srdci?
Jasně, v každém případě. Mně se v Plzni líbilo od prvního okamžiku, všechno si tady sedlo. Město je fantastické, stejně jako lidé, kteří žijí fotbalem, což je pro nás hráče velké plus. V Plzni nemám sebemenší problém a cítím se tu jako doma.

Řadíte se k těm hráčům, kteří za sedm let v Plzni mohou pozorovat nejen proměnu města, ale i samotných fanoušků. Jak moc se příznivci Viktorie změnili?
Spíše si myslím, že se jich 
k těm věrným spousta dalších nabalila. Plzeň putovala mezi první a druhou ligou a fanoušků chodilo málo. Upřímně, já bych také nechodil na tým, který se plácá někde u dna. Když odvádíte dobrou práci, lidé to ocení, což nyní v Plzni platí dvojnásob.