Ve dvou zápasech odehrál tři poločasy a hlavně proti bukurešťskému Rapidu jej bylo na hřišti hodně cítit. Čerstvě dvacetiletý Dominik Kraut, kterému prakticky nikdo neřekne jinak než Domino, jeden z řady Koubkových mladíků, však stále teprve čeká na pořádný prvoligový zápřah. Věří, že se jej dočká už v jarních bojích. Udělá proto vše.

„Ten gól Olomouci mě určitě hodně povzbudil a motivoval do další práce,“ říká syn někdejšího obránce Vítkovic Petra Krautwursta.

Působíte už řádku let v ostravském Baníku, ale váš otec hrával mimo jiné ve Vítkovicích…

Já jsem s fotbalem začínal v Opavě a když jsme byli na turnaji ve Francii, tak si mně všiml trenér Petr Janoušek, který tenkrát pracoval v Baníku. Oslovil mně a pak i rodiče, a já tak putoval do Baníku Ostrava. To bylo ve starších žácích.

Vzpomínáte vůbec na otcovu fotbalovou kariéru?

Ne. Prakticky se mi vůbec nic nevybaví. Rozhodně ne, když byl ve Vítkovicích a jen nějaké mlhavé představy o tom, že jsme se na něj byli podívat na Bohemce, když za ní hrál.

V dresech nejrůznějších výběrů působí i další kluci, jejichž otcové hrávali za konkurenční městský klub. Bavili jste se někdy o té zvláštnosti, že jste zakotvili na pravém břehu Ostravice, ve slezské části Ostravy?

Ne, nikdy jsme se o tom nebavili. A musím říct, že mě to ani nikdy nenapadlo. Když budu mluvit sám za sebe, mi to přijde normální, že hraju v Baníku a ne ve Vítkovicích.

Váš otec se původně jmenoval Petr Krautwurst, až někdy na přelomu osmdesátých a devadesátých z něj najednou byl Kraut. Víte, co jej k té změně přimělo?

No…(přemýšlí). Jo, už to mám. Taťka mi jednou řekl, možná trochu v legraci, že se mu to dlouhé příjmení nevešlo na dres. Ale ta pravda je spíš jiná. Mám takový pocit, že si to nechal změnit, když se brali s mamkou, tak se to rozhodl zkrátit. Zřejmě mu to kratší příjmení přišlo lepší. A nakonec, i mi se ta kratší verze líbí víc.

A spojí si vás někdo s tím, že váš otec hrával před zhruba patnácti-dvaceti lety v Ostravě ligový fotbal?

A víte, že ani ne. Aspoň si to nevybavuji. Snad jen pár kluků u nás v Baníku to nějak zmiňovalo, ale prakticky jinak nikdo jiný. Vždyť se jmenoval trošku jinak než já i on teď.

Zpět k vám. Závěr podzimu se vám povedl. Párkrát jste se trefil v dresu B-týmu, ale hlavně jste si připsal premiérovou prvoligovou branku v utkání proti Olomouci. Povzbudilo vás to?

Určitě. Povzbudilo mě to i kvůli začátku podzimu, kdy jsem měl trochu smůly a dostal červenou kartu. Taky mě tenkrát potěšilo, že jsem se na hřiště dostal i možná o dost dřív než jsem čekal. Ten první gól mi opravdu dodal hodně motivace k tomu, abych zase pracoval o něco víc a na trávník se dostával ještě dříve a ještě častěji.

To vyloučení proti Příbrami bylo hodně diskutabilní a podle pozdějších záznamů nespravedlivé. Cítil jste v tu chvíli asi velkou křivdu, že?

Ano, skutečně jsem cítil obrovskou křivdu a moc dlouho mě to trápilo. V době okolo toho zápasu jsem cítil velkou formu a ta červená si myslím mě na dost dlouho zabrzdila. Navíc, já si do té chvíle ani nevzpomínám, že bych dostával za fauly žluté karty. A v tom zápase byly hned dvě. Tu první beru, ale tu druhou… Škoda dál mluvit.

Co vám na to tenkrát v kabině po zápase řekl trenér Miroslav Koubek?

Že to nebyla moje chyba a že se přes to musím co nejdříve přenést. Víc nebylo třeba…

Kromě toho, že hodně dobře kopete do míče, se prezentuje i na poli reklamy a marketingu. Jste mediální tváří firmy Niké. Co vám tato role přináší?

Dohromady nic. Nebyl jsem v tom sám. Před sezonou nás to fotilo víc mladých. Beru to jako práci pro Baník, kterých tenkrát potřeboval fotky, ale jinak fakt nic. Určitě mě tím víc lidí nepoznává. To ne.

V zimě přišel do týmu další mladý talent Matěj Vydra. Vám tak vzrostla konkurence…

Určitě je to můj konkurent, stejně jako každý další útočník, který v Baníku je. Ale je součástí stejného týmu, takže jej beru i jako spoluhráče.

A nepomohl náhodou jeho příchod trochu i vám. Přece jen ten tlak se teď přesunul na něj…

Celkem ani ne. Nebudu originální, když řeknu, že se soustředím na sebe. Ale je to tak. Okolím se až tolik nezaobírám.

Tady v Turecku jste sehrál prozatím jeden a půl zápasu. Proti Rapidu Bukurešť jste podal určitě zajímavý výkon, byl jste pozitivně zmiňován i trenérem Koubkem.

Ten druhý zápas jsem odehrál celý a doufám, že jsem nezklamal. Mně osobně se hrálo dobře, ale dost to bolelo. Hlavně ten druhý faul na mně byl hodně tvrdý. Ale jinak bych neřekl, že to Rumuni nějak moc přeháněli, spíš byli takoví ukřivdění. Ale i tohle je cenná zkušenost.