Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Od zvláštního zpravodaje Deníku

Ze středečního přáteláku v turecké Manise uběhly jen necelé tři minuty, když blonďatý středopolař dostal přihrávku od Vladimíra Daridy a po zemi prostřelil brankáře. Slabší pravačkou…

Není to nádherně paradoxní?

U mě je vůbec paradox, že jsem dal gól pravačkou. A ještě k tomu v nároďáku… Pravačku mám bídnou, taky to vlastně byla taková tahaná střela míč jsem do branky spíš hodil, než vystřelil. Dalo by se to přirovnat k hokejovému blafáku.

Jak váš „blafák" po zápase ocenili spoluhráči?

Sivi (Tomáš Sivok, pozn. red.) mi říkal, že mě čeká placení do týmové kasy. Uvidíme, kolik to bude. Nevyhnu se tomu asi ani ve Spartě, kde mi to spočítají Jirka Jarošík s Markem Matějovským.

Nezkolaboval vám po zápase telefon pod přívalem gratulací?

Textovek mi přišla spousta. Od rodiny, přítelkyně a kamarádů, kteří píšou i po zápasech, které se úplně nepodaří. Pěknou esemesku mi poslal táta.

Prozradíte, co v ní bylo?

Napsal mi, že už můžu doma přepínat televizi.

Prosím?

Dosud měl televizní ovladač v režii táta, ale po prvním gólu v reprezentaci už můžu přepínat stanice i já. Možná tím tátu trochu potrápím, když se bude chtít na něco dívat, tak mu to přepnu (usmívá se).

Nebál jste se před svým prvním letošním ostrým zápasem nerozehranosti?

Kdepak, byl jsem hladovej, celkem dlouho jsem nehrál. Hlad a nasazení bylo vidět i na ostatních, dali jsme do zápasu všechno. Osobně se mi hrálo moc dobře.

Jen dobře? To je ve škole za tři.

Pro mě je podstatné, že si budu po gólu víc věřit. Na podzim jsem byl zraněný, zpátky do formy jsem se dostával těžko. Proto je pro mě moc příjemné, že jsem jaro začal právě takhle.

MARTIN MLS